Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Židovské Město Josefov 2/2

pohlednice 1 2 | historie

Krámek se starým železem V. Löbischové

V domě čp. 33, nedaleko od Reachova obchodu, byl další podobný krámek se starým železem - V. Löbischové, dříve Taussig., Samá veteš všeho druhu, většinou odložené nebo vyřazené zboží, stará kamna, hrnce, výrobky z mosazi i železa, a kolem krámků věčné poskakující židovští prodavači s česko-německou hatmatilkou, tahající chodce za ruku, kabát, rukáv i šos, smlouvající a šťastní z krejcarového zisku (L.K. Žižka).

FOTOGRAFIE KOLEM ROKU 1900

Úzká Oldřichova ulička v pohledu od Josefské třídy

Vlevo je rozložitý nárožní dům čp. 15 s hostincem V. Paula, podstatně přestavěný po roce 1867. Na místě barokní mansardové střechy bylo vybudováno celé patro a dům dostal novou fasádu. Na začátku 19. století patřil významnému členu Pražské židovské obce H. Hönigovi, šlechtici z Hönigsbergu. Za tímto objektem stojí domy čp. 14 a 13, které byly v 2. polovině 19. století v majetku paní Amélie z podnikatelské rodiny Přibramů a Jeruzalemů, a vysoká boční štítová zeď domu čp. 12. Hlavní průčelí všech tří objektů se obracelo do Sanytrové ulice. Pravou stranu záběru vyplňuje nároží domu čp. 11. Za stanovištěm fotografa, mezi domem čp. 15 (vlevo) a někdejším domem čp. 16 (byl vpravo, již mimo záběr, naproti domu čp. 11), stávala zeď s nejmladší židovskou bránou v Josefovské třídě. Všechny domy na snímku budou zbořeny v roce 1907.

FOTOGRAFIE, J. ECKERT, KOLEM ROKU 1898

Úzká ulice

Vetešnictví E. Koníře na západní straně ulice, v domě čp. 55. Hausírník a handlíř se starým a obnošeným šatstvem a obuví měl podle zdejšího zvyku, pokud to počasí dovolovalo, většinu svého zboží vystavenou přímo na ulici. Všimněme si úpravy parteru asi ze 40.-50.let 19. století: Půlkruhových empírových světlíkových oken nad vchody, opatřených původně u obou paprskovitou mříží a bosáží.

FOTOGRAFIE KOLEM ROKU 1904

Proslulý podnik v domě U Erbů, zvaný U Dvořačky

V Josefově sídlily až do asanace také četné nevěstince a salony, obvykle spojené s krčmou nebo kavárnou. Židovské Město bývalo nejteplejším hnízdem prostituce, jejím pařeništěm. Zatímco jinde si počínala ostýchavě a skrytě, v Páté čtvrti vybujela v živnost zcela okázalou. (I. Herrmann). Zlášť proslulý byl podnik v domě U Erbů, čp. 20, zvaný U Dvořačky, v přízemí s krčmou V Kornoutě (na snímku) a se salonky v prvním patře. Patřil k bordelům prostřední kategorie s taxou 2-3 koruny. Působilo v něm šest až osm děvčat. Majitelka B. Dvořáková měla dříve uzenářství, salon s děvčaty jí však nepochybně vynášel víc. :-) Synové staré Dvořačky zůstali majiteli několika pražských bordelů, mj. i Na Františku, až do roku 1922, kdy byly nevěstince zákonem zrušeny.

POHLEDNICE , KOLEM 1910

Jižní část Mikulášské třídy

Novobarokní dvojdům čp. 119/120-I na její východní straně, na nárožích ulic Široké (vlevo) a Kostečné, byl postaven v roce 1901 podle projektu A. Dlabače. Zcela vlevo ještě stojí část staré zástavby na nižším terénu. Je to nároží dalšího bloku (mezi ulicemi Širokou a Bílkovou), který se v jiných partiích již staví, ale dokončen bude až v roce 1907.

ROK 1904 - 1905

Most Svatopluka Čecha

Náhradou za nerealizovaný průkop Letnou byla přes most zavedena tramvajová doprava s odbočujícími trasami na Malou Stranu a do Holešovic. Součástí umělecké výzdoby mostu jsou také čtyři litinové sloupy vysoké 17,5m, zakončené broznovými sochami Viktorie od A. Poppa. Sloupy spočívají na kamenných budkách pro výběrčí mostného. Unikátně byl řešen povrch vozovky - byl vydlážděn špalky z tvrdého australského dřeva.

ROK 1910 - 19120

Kaprova ulice

Tento snímek už zachycuje vlevo nároží nové budovy Filozofické fakulty (J. Sakař - projekt a realizace 1924 - 1930), za ní vidíme blok mezi Valentinskou a Žateckou ulicí s domy projektovanými B. Bendelmayerem a J. Stibralem a další blok od ulice Žatecké až k Mailsově. Průhled zakončuje věž kostela sv. Mikuláše.

KOLEM ROKU 1942

Nová budova Loterijního úřadu čp. 748-I

Byla postavena v roce 1900 na místě původně středověkého domu zvaného též Nový Ungelt. Byla tak pojmenována proto, že sem byl roku 1774 přenesen celní úřad ze starého Ungeltu za Týnským chrámem. V nové budově sídlily dále: Puncovní úřad, Revírní horní úřad a Horní hejtmanství. Loterie se v Praze hrála od 50.let 18. století, sázet v lotynce byla oblíbená kratochvíle hlavně nižších vrstev. Tipovalo se 5 čísel z 90 a hlavní výhra např. v roce 1900 činila 40 000 korun. V letech 1788 až 1900 se v Rakousku prosázelo téměř 2,5 milionu zlatých.