Staré pohlednice a dobové fotografie Praha čtvrť Na Františku
138 - Celkový pohled na západní část čtvrti Na Františku
Ta zde končila zástavbou kolem Janského náměstí, zakrytého za skupinou nízkých domů vlevo. Snímek ukazuje nábřeží před asanací. Zleva vidíme část budovy německo-židovské školy a západní průčelí kostela sv. Šimona a Judy. Před ním ještě stojí nezbořený kostel cyriaků, ale parcela jejich bývalého kláštera je již zastavěna. Mírně se svažující břeh před pláckem uprostřed bude za necelých deset let zvýšen o 7-8 m, aby sloužil jako předmostí pro Most Svatopluka Čecha. Sem bude vedena, v návaznosti na most, nově vzniklá Mikulášská třída. Nízká zástavba za přední řadou domů vpravo patří již k židovskému ghettu - Josefovu. DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
139 - Severozápadní část Janského náměstí
V pohledu od kostela sv. Kříže Většího. Zprava, na parcele čp. 873, stála až do roku 1880 skupina mlýnských budov s barokními štíty. Na jejich místě postavili novorenesanční německo-židovskou školu, zbořenou v roce 1913. Naproti v rohovém domě čp. 874 je vykřičená hospoda U Lišků, nechvalně známá častými výtržnostmi. Celý blok, včetně dalších dvou domů, bude zbořen v letech 1905 - 1907. U objektu v pozadí, čp. 265 (na území ghetta), už začali s demoličními pracemi, aby uvolnili místo pro vyústění Mikulášské třídy na nábřeží. Zcela vlevo, kde stával až do roku 1890 klášter cyriaků, vidíme část novostavby, čp. 1033. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého bude po roce 1913 přemístěna ke kostelu sv. Ducha. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1902 |
140 - Pohled z jižní části Kozí ulice na Kozí náměstí
Původně Kozí plácek, do kterého ústí čtyři ulice, s průhledem do ulice U Obecního dvora. Na náměstí se od středověku konaly trhy na živé kozy, kůzlečí maso a boty z kozinek. Obuvnické řemeslo zde přetrvávalo v kotcích a krámcích až do 30. let. Prodávaly se v nich boty pevné, ručně zpracované. Jeden z těchto krámků vidíme v přízemí nájemného domu čp. 916. Řada domů po levé straně byla zbořena v roce 1904. Nárožní dům na náměstí (ve středu záběru) je z roku 1852. Na protilehlém nároží byly již domy čp. 792-794, v rámci asanace zbořené, nahrazeny novostavbou. Zcela vpravo, na zvýšeném terénu se zábradlím, vidíme rovněž novostavbu. Předtím zde stál dům čp. 748, zvaný Nový Ungelt. Sem byl přenesen v roce 1779 celní úřad ze starého Ungeltu - Týna. Později, až do jeho zboření v roce 1898, v něm působil Loterijní úřad. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, KOLEM 1902 |
141 - Anežská ulička s vchodem do bývalého kláštera - v pohledu od
|
142 - Panoramatický pohled na Petrskou čtvrť
S Mostem Františka Josefa I. (vlevo) a východní část čtvrti Na Františku (vpravo). Záběru dominuje přes 100 m dlouhá bývalá obecní ohrada Na Foustkách, v té době už jen zahrada. Ještě před nedávnem sloužila jako pila a sklad dříví, s hromadami navršenými do výše několika metrů. Vysoká kamenná zeď, kterou byla obehnána, ji měla chránit před častými povodněmi. Za ní se táhne stará zástavba – domy 150 až 300 let staré, zbourané převážně až v období 1927 – 1976. Na plácku, zvaném též Na Františku (na snímku zcela vpravo), byl v roce 1891 zbudován dřevěný prozatímní most, vedoucí na druhý břeh k Cestě pod Letnou. Měl sloužit k nepřerušované dopravě při právě probíhající rekonstrukci Mostu Františka Josefa I. a k zvládnutí předpokládaného návalu návštěvníků směřujících na Jubilejní výstavu. Byl v provozu až do roku 1898, poté demontován a převezen do Ostravy. Regulace nábřeží v této části čtvrti proběhne v letech 1900 – 1904. DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, 1901 |
143 - Průhled Kozí ulicí od Haštalské (resp. Kozího náměstí) k severu
Tato klikatá ulice byla ve čtvrti nejdelší a spojovala Dlouhou třídu s pláckem Na Františku. Spolu s malířem se díváme na stav po roce 1901, kdy původně souvislá zástavba po levé straně byla zbořením domů čp. 855, 856 a 857 narušena, čímž se protáhla do té doby slepá Bílkova ulice do Kozí (vlevo). Za dřevěným plotem nahlížíme do dvora vzdálenějšího domu čp. 852 s pavlačí (zcela vlevo), jehož průčelí je obráceno do ulice U milosrdných. Vlevo ještě stojí domy čp. 854 a 853, které budou v roce 1907 rovněž zbořeny. Celá levá strana ulice bude pak na zvýšeném terénu zastavěna novostavbami. Řada domů na protější straně se zachovala dodnes. Nízký objekt vpravo, čp. 795, patří k třípatrovému domu na Kozím náměstí (viz obr. 140 - v pozadí vlevo). Za dalšími objekty, čp. 1002 a 799, vidíme boční stěnu třípatrového domu z roku 1889, na jehož místě jsou dnes novostavby z 30. let (n.čp. 803 a 804, přenesená sem ze zbořených domů z ulice U Obecního dvora). ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, 1907. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1915 |
144 - Ulice U Obecního dvora s původně středověkými domy
Později přestavěnými do barokní a klasicistní podoby, patřila v 15. století soukeníkům. Díváme se na ní z Haštalské ulice (resp. Kozího náměstí). Levá část ulice jakoby zázrakem nebyla v rámci asanace zbořena a stojí dodnes. Zleva vidíme část nárožního domu U Zahrádků, čp. 796, z roku 1852, na místě původního objektu ze 17. století. Holičství se nachází v domě U bílé labutě, čp. 797, v němž žil v 17. století koželužský mistr S. Engel, který vynálezem silných podrážek na boty zbohatl natolik, že si mohl koupit šlechtický titul. Pozoruhodný je objekt s věžičkou, zvaný U cenzorů, čp. 798. Po požáru byl v roce 1793 klasicistně přestavěn a prodán F. Mayerovi, pražskému císařskému cenzorovi. Další, třípatrový mansardní trojdům, čp. 799, průchozí do Kozí ulice, patřil v 15. století soukeníkovi Kussenpfenikovi, který mu dal své jméno. Na přelomu 18. a 19. Století v něm bydlel malíř A. Mánes se svou rodinou. Poslední dům v řadě s bránou do dvora je Obecní dvůr, čp. 800, v té době spolu s částí sousedního domu hasičské kasárny. Vpravo, na již zvýšeném terénu, jsou novostavby postavené po roce 1895. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, 1907. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1915 |
145 - Celkový pohled na střední část čtvrti Na Františku
Na snímku zleva vidíme Zandtovu ohradu na dříví, čp. 872, která je také chráněna od Vltavy zdí. Za ní, v místě zvaném Na Františku, končí souvislá řada domů u vchodu do areálu bývalého kláštera (viz obr. 150). Uprostřed stojí se dvěma štíty bílý Špinhaus - v 17. století sanytrárna, v 18. století trestnice, ve které odsouzenci tkali plátno a hrubé látky. Z německého spinnen (tkáti) se v místním žargonu začala nazývat Špinhaus. Na prostranství před ním ještě před nedávnem stály tři plavecké domky a také sklad nádobí, džbánů, talířů atd., podle kterého se tomu místu říkalo Na Porculánce. Na Špinhaus navazuje činžovní dům a třípatrová německo-židovská škola, čp. 873. Vpravo za zahradou přízemního domku začíná Janské náměstí. Nábřeží se i v těchto místech staví po proudu řeky. Zcela vpravo je již hotové a práce pokračují v úseku před školou. Terén se nejenom zvyšuje, ale i rozšiřuje - v těchto místech asi o 5-6 m. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900
|
146 - Vnitřek a severní křídlo Obecního dvora
Čp. 800, - v té době hasičské kasárny. Ty se nacházely nejen v této rozlehlé budově, ale i v části sousedního Kussenpfenikova domu, čp. 799. Uprostřed v pozadí vyčnívá střecha dvoupatrového domu, zvaného Husákovský, čp. 816, v ulici U milosrdných. Fotograf zachytil staroměstské hasiče při kontrole a obvyklé údržbě vozového parku. Zleva vidíme již motorizovaný vůz na dopravu mužstva, vedle něj tzv. parničku, tj. stříkačku na parní pohon s nablýskaným komínem a další vůz na dopravu obsluhy (výrobky anglické firmy W. A. Stone). Snímek pochází z doby, kdy před pojízdnou výzbroj byli ještě převážně zapřaháni koně, jejichž stáje patřily ke kasárnám. V té době se na Starém Městě ještě na mnoha místech svítilo petrolejem, a tak hasiči v modrých stejnokrojích, s černými přilbicemi a sekyrami u širokých opasků, poměrně často vyjížděli k požárům. Ve slavnostní uniformě pak byli vítanou okrasou všech veřejných akcí, průvodů a slavností (viz obr. 180). FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM ROKU 1910.
|
147 - Východní část ulice U milosrdných
Zvaná též Vrabčírna (podle někdejšího majitele jednoho ze zdejších domů - Vrabce), v pohledu od nároží Kozí ulice. Jednopatrové domy po levé straně se štíty, čp. 820-817, byly postaveny na pozemcích odprodaných v 16. století z bývalé zahrady Anežského kláštera a zbořeny v roce 1955. V témže roce byl odstraněn i novější šestý dům v řadě, zvaný Husákovský, čp. 816. Dvoupatrový objekt vlevo, U černého orla, čp. 821, z roku 1880, byl zbořen až v roce 1976. Byla tu ulička lásky, kde našminkované slečinky i obstarózní babice (G. Včelička) postávaly ve dveřích, anebo z oken s oranžovými a červenými záclonami (které zde nahrazovaly červenou lucernu) vyhlížely zákazníky - stálou klientelu sousedních hospod, muže všech zdejších plaveckých profesí, ale i hasiče z protějších kasáren. Ty hezčí a mladší brávaly v té době za jedno „pomazlení“ 1-2 koruny, starší se spokojily i s menším obnosem. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1909 |
149 - Jeden z dvorů bývalého Anežského kláštera
Ženský klášter, včetně kostela sv. Františka, založil v roce 1233 král Václav I. na popud své sestry Anežky Přemyslovny, která se stala jeho první abatyší. Kolem roku 1240 byl klášter rozšířen o mužskou část. První etapa výstavby v raně gotickém slohu byla dokončena v roce 1260. Avšak pozdější výstavbou i dostavbami ztrácel tento klenot gotické architektury na stylové jednotě. Největší nebezpečí mu hrozilo po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1783, kdy se stal útočištěm chudiny a začal chátrat, ale zejména v 90. letech 19. století, kdy měl být v rámci asanace zbořen. Naštěstí se tak nestalo. V údobí 1892-1986 byl klášterní areál po důkladném archeologickém výzkumu a projekční přípravě v několika etapách postupně zrekonstruován. V areálu, od roku 1978 prohlášeném za kulturní památku, je expozice Národní galerie. V době pořízení snímku byly v klášteře byty chudiny, sklady uhlí a dříví, kovárny, dílny a provozovny truhlářské, zámečnické a sklenářské. Také zvonař Depolt měl zde výrobnu zvonů. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1915. FOTO-FON, PRAVDĚPODOBNĚ 20. LÉTA |
150 - Dům U Sobotků, čp. 828, na plácku zvaném Na Františku
Jmenoval se tak podle obuvníka, který zde měl dlouhá léta svou dílnu. Dvoupatrový dům ze 16. století, přistavěný k severní ohradní zdi kláštera, prý patřil kdysi pražskému katu J. Mydlářovi. K němu byl v 17. století přistavěn dům čp. 829, který byl později, soudě podle prodloužené výšky původního komína domu U Sobotků, pravděpodobně zvýšen o dvě patra. V době Pražského povstání, v květnu roku 1945, se z obou domů střílelo na německé tanky projíždějící po nábřeží. Opětovanou střelbou byly oba domy poškozeny natolik, že nedlouho poté se s velkým rachotem zřítily. Nájemníci, varováni praskotem stěn, domy včas opustili. Barokní portál, se sochou v nice nad ním, byl součástí brány, kterou se od severu vstupovalo do areálu kláštera. Vpravo od něj (již mimo záběr) se nacházela pověstná putyka U Ročků, oblíbené místo plavců z vorů, řemeslníků a povozníků z klášterních dvorů i nevěstek z Vrabčírny a Myší díry. Rvačky a souboje na nože zde byly na denním pořádku. Krčma snesla srovnání jen se staroměstským Batalionem. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1908. Z. REACH, 20. LÉTA |
151 - Východní část ulice U milosrdných, zvaná Vrabčírna v opačném pohledu
|
152 - Pohled na vnitřek zástavby části bloku
Ohraničeného na východě ulicí U Obecního dvora a na západě ulicí Kozí. Snímek byl pořízen z druhého patra dvorního traktu domu čp. 1002. Nad prejzovými střechami, zčernalými komíny a vysokými vrásčitými čely přístavků s dřevěnými pavlačemi (G. Včelička) se tyčí na střeše domu U cenzorů, čp. 798, šestiboká věžička ze dřeva, omítnutá maltou. Dům patřil od roku 1793 již zmiňovanému cenzorovi Mayerovi. Ten byl pověstný tím, že nade vše miloval své pohodlí a podle toho se v domě zařídil: nechal si vybudovat střešní věžičku, na dvoře pak pěknou zahradu se sochou od M. Brauna. Zde v klidu a nerušeně až do roku 1848 cenzuroval stohy knih, rukopisů i překladů, které mu sem vozili z úřadu na vozech, vrchovatě naložených. Ve věžičce měl od roku 1920, po dobu patnácti let, ateliér malíř A. Mánes. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1910. Z. REACH, 20. LÉTA |
nahoru historie Staroměstské náměstí pohlednice Staroměstské náměstí |
