Staré pohlednice a dobové fotografie Praha asanace Josefova
233 - Španělská synagoga a kostel sv. Ducha
Snímek zachycuje situaci po ubourání větší části husté zástavby severně od kostela mezi ulicemi Cikánskou (vpravo) a Dušní (vlevo před synagogou). Na snímku je dobře vidět také část ještě nezbořeného okrsku zvaného U Staré školy, nacházejícího se za synagogou na přibližně čtvercové ploše o rozměrech asi 80×90 m, jehož domy budou zbořeny převážně v roce 1912. Také kostel sv. Ducha je ještě obklopen ostrůvkem malých domů periferního charakteru, čp. 891-893, patřících katastrálně do Starého Města. Kolem nich probíhala bývalá střelná ulice (viz obr. 229). Tyto domy budou zbořeny v roce 1914 a kostel, obklopen ulicemi s novou zástavbou, již zůstane osamocen. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. D. KOSINER & CO., 1912 |
258 - Pohled na demoliční práce
Ve střední části bývalého ghetta od ulice Josefovské k severu. Snímek zachycuje široký průlom v místech budoucí Mikulášské třídy, o jejíž parcely byl mezi stavebními podnikateli největší zájem. V příčně probíhající Josefovské ulici vidíme zbořeniště bloku mezi ulicemi Rabínskou (vlevo mimo záběr) a Šmilesovou (byla vpravo, na místě již vytyčené nové komunikace). V popředí, v různých stadiích demolice, ještě stojí domy čp. 98, 104 a 105. Za nimi je dobře vidět úzká ulička V kolnách (od 19. století spíše protáhlý dvůr), která byla uzavřena z jižní strany právě domem čp. 104 a do které byl přístup ze severu klenutým podchodem v domě čp. 103, již zbořeném. Vlevo vyčnívá věžička Židovské radnice, vpravo od ní jsou sedlové střechy synagog Vysoké a Staronové. V pozadí vpravo je patrna Cikánova synagoga s vysokými okny. FOTOGRAFIE. 1905 |
259 - První demoliční etapa pražské asanace v letech 1896 - 1898
Zasáhla oblast sousedící na jihu se Staroměstským náměstím v místech, kde měla být vytyčena chlouba nové zástavby, okázalá Mikulášská třída. Jako první byly zbořeny dva domy, čp. 935 a 934, na Staroměstském náměstí, které svými bočními průčelími zasahovaly do Meislovy ulice. Pokračovalo se demolicí objektů benediktinského kláštera, ulic Jáchymovy, Meislovy a Kostečné. Na snímku před kostelem sv. Salvátora vidíme rozbořenou Kostečnou ulici, uprostřed s objektem (původně zdí) patřícím k paulánskému klášteru. Na něj původně navazovaly zprava dva Basseviho paláce v Meislově ulici, již zbořené. Záběr byl umožněn stržením většiny domů v bloku mezi ulicemi Jáchymovou a Josefovskou. SVĚTLOTISK. SNÍMEK 1896. K. BELLMANN, 1897 |
260 - Pohled z Letné k Janskému náměstí a na zbytek Židovského Města
Pohled z Letné k Janskému náměstí a na zbytek Židovského Města, který již od jihu oklešťuje hradba vysokých novostaveb, postavených hned v prvních letech nového století. V pozadí je zřetelně vidět první polovina již vystavěné Mikulášské třídy. Také Velkodvorskou synagogu s vysokými okny rozeznáme snadno - kolem ní bude Mikulášská třída svou druhou polovinou pokračovat dál k severu, aby pak v závěru vyústila do bývalého Janského náměstí (do míst přesně uprostřed snímku), ohraničeného ze strany řeky již dohotovenou nábřežní zdí (srovnejte s obr. 138). SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1904 |
261 - Snímek z nejranějšího období asanace ghetta (1896-1898)
Ukazuje ruiny původní Meislovy ulice a benediktinského kláštera za kostelem sv. Mikuláše. Bourání ghetta nepostupovalo průběžně a plošně, ale mnohdy na přeskáčku - v popředí ze zbořeniště kuriózně vystupuje dosud stojící malý domek bývalé celnice (potravní daně zvané akcíz), čp. 277, s otevřeným schodištěm, zatímco oba Basseviho paláce, čp. 73 a 74, které stály naproti němu, již byly zbořeny. Domy zcela vlevo, čp. 72 a 71, budou zbořeny až v roce 1898. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1897
|
262 - Velkodvorská synagóga zvaná Basseviho
Byla založena bankéřem J. Bassevim po roce 1627 a vystavěna barokně - její stavitel není znám. Naposledy byla stavebně upravena v 80. letech 19. století a její fasáda vyzdobena maurskými motivy. Synagoga stála na nároží bývalých ulic Rabínské (vpravo) a úzké Masařské (vlevo), pojmenované podle masných krámů židovských řezníků. Demolice v Rabínské ulici uvolňovaly plochu pro budoucí Mikulášskou třídu. Zde, v bližším záběru než na obr. 260, můžeme vidět postup asanace v okolí synagogy. V dohledné době dojde ke zboření zbývajících objektů (1906) a Mikulášská třída, jejíž část od Staroměstského náměstí je již vystavěna, bude na vytyčené trase kolem synagogy dotažena až k nábřeží. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1903. Z. REACH, 20. LÉTA |
263 - Všeobecná židovská nemocnice, čp. 248
Přibližně naproti Židovské radnici vycházela z ulice Rabínské slepá ulička k budově Všeobecné židovské nemocnice (viz obr. 267), vystavěné v nitru bloku na samém východním okraji starého židovského hřbitova. Jako jediná nebyla z celého bloku na jihovýchodní straně hřbitova v asanační vlně 1905-1907 zbořena. Na snímku je zachycena již obklopená novostavbami - zadními trakty domů n.čp. 38 v dnešní Maiselově ulici (vlevo); n.čp. 37 na nároží dnešních ulic Maiselovy a Široké; a židovského Pohřebního bratrstva, n.čp. 36, v dnešní Široké (za nemocnicí). V téže ulici stojí, zcela vpravo v pozadí, domy n.čp. 25 a 24. Budova nemocnice bude zbořena až roku 1917, na jejím místě vyroste v letech 1928-1929 nájemní dům od B. Hypšmana. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1911. Z. REACH, 20. LÉTA |
264 - Střední část Rabínské ulice v pohledu k severu
Staronová synagoga je na snímku zastoupena pouze nízkým přístavkem vpravo. Záběru dominuje velký renesanční (původně gotický) dům na nároží ulic Rabínské a Červené, čp. 220, patřící rodině Wedelesů (A. Š. Spira - Wedeles byl vrchním rabínem v letech 1640-1689). V domě již nikdo nebydlí a ani v hostinci F. Astela už štamgasti nějakou dobu nesedí u svých oblíbených nápojů. Postava zřízence se zaměřovací tyčí napovídá, že se zde právě vytyčuje trasa nové Maiselovy ulice. Dům s bílou boční stěnou v pozadí, čp. 199, naproti Velkodvorské synagoze, stojí přesně v ose příští Mikulášské třídy. Bude zbořen v roce 1902, objekty na pravé straně ulice budou odstraněny v letech 1902-1903, na levé straně pak o dva roky později. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1902. Z. REACH, 20. LÉTA |
265 - Barokní synagoga Cikánova (podle jejího zakladatele Solomona Cikána) z počátku 17. století byla jednou z nejvyšších staveb v ghettu
Podobně jako Meislova byla postavena uvnitř bloku, ale její trojúhelný štít výrazně čněl v zástavbě mezi ulicemi Cikánskou a Rabínskou. Před západním průčelím synagogy již byly zbořeny domy čp. 213, 215 a 217, které ji ze strany Rabínské ulice zakrývaly. Ohrazení zároveň určuje východní stranu příští Mikulášské třídy - viz obr. 258. Budova synagogy nebyla ze stavebního hlediska shledána hodnotnou a byla v rámci asanace v roce 1906 zbořena. Na jejím místě jsou dnes domy n.čp. 131 a 132 v bloku nové zástavby mezi ulicemi Pařížskou a Elišky Krásnohorské. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, KOLEM 1905. F. J. JEDLIČKA, 1915 |
266 - Západní průčelí kostela sv. Ducha s průhledem do jižní části Střelné uličky
Kostel, původně gotický z 3. čtvrtiny 14. století, byl po požáru v roce 1689 částečně zbarokizován. Byl obklopen ze všech stran nízkou zástavbou, která k němu na několika místech přímo přiléhala. Asanačním záměrem bylo tento kostel (ale i kostel sv. Salvátora a sv. Haštala) zbavit všech přístaveb a jeho hmotu obnažit. Malířův odstup byl umožněn zbořením řad domů na obou stranách Kostelní uličky. Zatím ještě stojí celá skupina objektů za kostelem (vidíme ji na obr. 233), ale také dům u Šišlingů, čp. 890 (v pozadí za stromem). Dnes je kostel sv. Ducha osamělým ostrůvkem mezi poasanační zástavbou. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, KOLEM 1906. F. J. JEDLIČKA, 1915
|
267 - Severní část Špitální uličky
Úzká a slepá ulička, která vycházela z Rabínské naproti Židovské radnici a směřovala k židovské nemocnici (viz obr. 263), je na tomto obrázku překvapivě odhalena ubouráním její jižní fronty. V zadním traktu domu čp. 255 (vlevo) byla až do jeho zboření jedna ze soukromých talmudistických škol pro chudé děti. Renesanční arkády, které se zachovaly v prvním patře, byly původně ve všech patrech. V popředí stály ještě před nedávnem domy čp. 256, 258, 261 a zbytek bloku až k Josefovské třídě. Vpravo v Rabínské ulici vidíme, že zbořením domu čp. 253 postoupily demoliční práce až k Židovské radnici. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, KOLEM 1906. F. J. JEDLIČKA, 1915 |
268 - Východní strana Mikulášské třídy
Tento snímek názorně dokládá průběžný postup asanačních prací od Staroměstského náměstí do nitra ghetta. Zatímco jižní část Mikulášské třídy již stojí, v pozadí je její trasa dosud přehrazena původní zástavbou severní fronty Josefovské třídy. V ní poměrně snadno rozeznáme uprostřed dům čp. 127 na nároží Šmilesovy ulice a části dvou domů, čp. 105 (vlevo) a čp. 126 (vpravo) - viz obr. 246. Po jejich zboření v roce 1903 bude výstavba Mikulášské třídy pokračovat dál k severu. Západní strana třídy až po dnešní Jáchymovu ulici, jak to prozrazuje její stín, již stojí. Dohotoveným dvěma východním blokům nové zástavby, s novou Kostečnou ulicí mezi nimi, vévodí nárožní Schierův dům, n.čp. 934, první poasanační objekt, vybudovaný podle projektu R. Kříženeckého v letech 1896-1897. Později, v roce 1945, v době Pražského povstání, dojde k jeho značnému poškození a při následné úpravě bude odstraněna věž i poslední patro. SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903 |
269 - Průhledu Mikulášskou třídou od Staroměstského náměstí k Letné již
|
270 - Nájemní dům n.čp. 128 na východní straně Mikulášské třídy
Ulice je přehlídkou stavebních stylů používaných pražskými architekty na přelomu století. Přibližně v letech 1896-1910 zde bylo postaveno několik desítek nájemních domů s použitím slohových prvků gotiky, renesance, baroka i secese. Často při tom docházelo ke kombinacím historizujících prvků se secesními. Dům a dva sousední, n.čp. 129 a 127, byly postaveny podle projektu A. Dlabače stavitelem E. Dvořákem v letech 1905-1907. Dům byl v 2. polovině 90. let zrekonstruován. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. 1907 |
271 - Východní strana Mikulášské třídy se Staronovou synagogou
Široký velkoměstský bulvár měl být hlavní vizitkou organizátorů asanačního podniku. Vyhlášené záměry spojené s výstavbou nové čtvrti, až na vzdušné a komfortní bydlení vysoce přesahující soudobý standard, se však nepodařilo zcela realizovat. Na snímku vidíme blok domů mezi dnešními ulicemi Bílkovou (vlevo mimo záběr) a Širokou, s domy n.čp. 130-125. První čtyři z nich postavil v letech 1905-1907 E. Dvořák podle projektů A. Dlabače (viz obr. 270), pátý, nárožní, v roce 1906 M. Blecha podle projektu J. Justicha. Na prázdném prostranství severně od Staronové synagogy vznikne později parčík se sochou klečícího Mojžíše od F. Bílka. Za synagogou vlevo se tyčí věž nárožního domu n.čp. 98, svým stylem připomínající romantický hrad. Vpravo je bývalá Rabínská ulice, nynější Maiselova. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. UNIE-VILÍM, KOLEM 1910 |
272 - Průhled Mikulášskou třídou k Staroměstskému náměstí
Díváme se na bloky domů, postavené - až na dvě výjimky (n.čp. 934 a 935) - v první etapě poasanační výstavby po roce 1900. Novobarokní dům n.čp. 120 na nároží Kostečné ulice (vlevo) je od A. Dlabače. Secesní domy s prvky gotiky a renesance na druhém nároží, n.čp. 1068, i na protilehlém nároží Jáchymovy ulice, n.čp. 1076, s věžemi, arkýři a balkony, jsou dílem J. Vejrycha. Secesní dům vpravo, n.čp. 67, postavil A. Makovec kolem roku 1904. Dům v jeho sousedství, na druhém nároží Jáchymovy ulice, zatím chybí – budova spolku Merkur podle plánů J. Vejrycha bude postavena přibližně za rok. SVĚTLOTISK. KOLEM 1904 |
273 - Průčelí rozšířené Židovské radnice v bývalé Rabínské ulici
Současná podoba radnice vznikla roku 1763 pozdně barokní přestavbou renesanční radniční budovy, vystavěné Mordechajem Meislem. V asanaci byla zachována a do konce roku 1908 rozšířena přístavbou, která převzala tvaroslovné prvky barokní fasády původní radnice. Teprve odbourání západní strany Rabínské ulice v letech 1906-1907 umožnilo fotografovi pořídit snímek radnice z větší vzdálenosti. Vlevo je Staronová synagoga, za ní jedna z reprezentativních budov na novém bulváru - Mikulášské třídě. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1908, FOTOGRAF A. BAYER. MONOPOL, KOLEM 1910 |
274 - Panoramatický snímek vltavského břehu
V pohledu z Letné zachycuje jeho vzhled v průběhu dynamických stavebních proměn. Za budovou Rudolfina již stojí Akademické gymnázium s okrouhlou nárožní věží, vystavěné v roce 1902. Ve středu snímku září novotou obě čelní nárožní novostavby již dokončené Mikulášské třídy a v její návaznosti je právě dokončován Most Svatopluka Čecha. Souvislá hradba nábřeží pokračuje až na František, kde se dosud staví. Nejzajímavějším na záběru je kontrast právě dostavěné fronty vysokých budov západní strany Mikulášské třídy a malého ostrůvku zástavby původního ghetta, který je sevřen touto hradbo novostaveb a budovou Uměleckoprůmyslového muzea. Jde o starou zástavbu ulic Hampejské a Břehové, která bude zbořena v jedné ze závěrečných fází asanace, roku 1909. ČÁST SEDMIDÍLNÉ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1908 |
275 - Kladení závěrečného kamene pro Most Svatopluka Čecha pod Letnou
Snímek je ukázkou reportážní pohlednice a byl pořízen při slavnosti, které se zúčastnil, obklopen pražskou honorací ve fracích a s cylindry, sám císař František Josef I. Vidíme ho v slavnostním altánu, zdobeném jeho iniciálami a rakouskou dvouhlavou orlicí. Most měl spojit nově vzniklou Mikuláškou třídu se Silnicí pod Letnou, vybudovanou na místě staré cesty před rokem 1900, a tím i s Holešovicemi (viz obr. 276). V oválu vlevo je portrét autora fotografie, jistého Th. H., který 10. května 1907 píše slečně L. Bílé na Žižkov: „ Zasílám vám svůj výrobek z doby kladení závěrečného kamene našeho mostu. Nezřídila jste si svůj ateliér? Já bydlím nyní jinde. Jsem v Mikulášské ulici č. 36.“ FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. FOTOGRAF TH. H. 1907 |
276 - Výstavný secesní Most Svatopluka Čecha
Byl vybudován v letech 1905 - 1908 jako pokračování Mikulášské třídy. Pohled z Letné zachycuje jeho vzdušnou architekturu se sochami Viktorií na vysokých štíhlých sloupech, která spolu s Mikulášskou třídou vytváří působivý, stylově čistý celek. Na snímku v popředí je vidět (pod lupou) jedna dnes již málo známá zvláštnost mostu: dřevěné špalíky z tvrdého dřeva, kterými byla vozovka zpočátku vydlážděna. Špalíky se však neosvědčily - brzy se opotřebovávaly - takže záhy bylo nutné je nahradit asfaltovou vrstvou. Na mostě byla ihned zavedena tramvajová doprava - tramvaj č. 5 jede do Královské obory. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, KOLEM 1910 |
nahoru historie rozhraní St. a Nového Města pohlednice rozhraní St. a Nového Města |
