Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Václavské náměstí

pohlednice | historie

443 - Jeden ze vzácných snímků Václavského náměstí

Jeden ze vzácných snímků, na kterém vidíme dolní část Václavského náměstí ještě se starou zástavbou, jak vypadala v průběhu celé 2. poloviny 19. století. Zleva renesanční průchozí dům se sgrafity U Cikádů, čp. 774, v němž byly kanceláře smíchovské kartounky a dům čp. 773, postavený na místě dvou starších, se zajímavým barokním štítem a sochami (na jejich místě stojí dnes funkcionalistické paláce Baťův a Lindtův). Poslední v řadě je třípatrový dům zvaný U obrazu P. Marie, čp. 772, kam se později přestěhovala známá Kaiserova kavárna (dnes je zde vstup do metra). Od prostřední uličky Na můstku vpravo vidíme dům U jednorožce a řadu tří objektů postavených na části původně jedné parcely patřící k domu U Špinků. Z celé zástavby zůstal dodnes zachován jen dvojdům uprostřed - Zlatý úl, čp. 378 a 379. Poklidnou atmosféru této části náměstí narušil jen občasný provoz koňky a fiakrů, jejichž stanoviště bylo před nárožním domem vlevo.

SVĚTLOTISK. E. SCHMIDT, DRÁŽĎANY - BUDAPEŠŤ, KOLEM 1898

444 - Václavské náměstí od uličky Na můstku záhy po dokončení budovy Muzea království Českého

Koncem 19. století začala za bývalou Koňskou bránou, na místě polí, vinic a zahrad, vznikat nová obec Královské Vinohrady. Po zbourání hradeb v letech 1875-1876 se náměstí stalo frekventovanou spojnicí s tímto novým předměstím a navíc, v souvislosti s jeho postupným rozšiřováním na východ, také centrem pravobřežní zástavby Prahy. Tím stoupla cena zdejších pozemků a na náměstí začaly vyrůstat výstavné budovy a paláce. Snímek zachycuje ještě nižší zástavbu s barokními a klasicistními fasádami, ale již s nově dostavěnou budovou muzea. Z tzv. proutkových alejí vysázených kolem roku 1875 vyrostly stromy, středu vozovky dominují masivní plynové kandelábry z roku 1867. Koleje koňky jsou v této etapě vedeny kolem chodníků. Dle špatné češtiny popisu pohlednice ji nejspíše vydal německý nakladatel.

SVĚTLOTISK. SNÍMEK 1890, FOTOGRAF A. BEER. VYDÁNO KOLEM 1898

445 - Pohled z dolní části Václavského náměstí k Muzeu království Českého

Proti předchozímu, o 16 let staršímu snímku, se vzhled Václavského náměstí podstatně změnil. Po několika experimentech s vysázenými stromy uprostřed se pro ně našlo definitivní místo na rozšířených chodnících. Ze čtyř novostaveb uprostřed náměstí jen nejvyšší dům vpravo není zakončen kopulí. Byl postaven v letech 1898-1899 na místě starého dvoupatrového domu U Doušů, čp. 780, v němž se nacházela jedna z prvních tělocvičen v Čechách (1848), známý hostinec a taneční sál, kde se pořádaly kostýmové plesy. Tramvaj č. 129 zakrývající zahrádku hotelu U zlaté husy je z čtyřnápravové série dodávané Ringhofferovou továrnou v letech 1899-1901.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1906

446 - Záběr z téměř stejného místa jako na předchozím snímku, ale o čtyři
roky starší

Fotografovi se navíc podařilo dostat do záběru známý železářský obchod C. Lüftnera. Zakoupené nože a nůžky ani v tomto exkluzivním obchodě nebyly zřejmě nejostřejší a tak je přirozené, že tu u chodníku našel své stálé místo pouliční brusič. Dvoukolák před brusičem, i další v pozadí, sloužily k rozvozu objemnějšího zboží z okolních obchodů. V popředí na zastávce již elektrické tramvajové linky č. 11 vidíme malou ukázku pražských typů - podle oblečení je možné snadno určit jejich společenské postavení. Např. nejblíže objektivu učeň v bílé zástěře, za ním dvě matrony v černém a s neodmyslitelnými klobouky, služka s kočárkem, s čepicemi převážně dělníci, student s knihami.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1902

447 - Snímek Václavského náměstí pořízený z nárožního domu Zlatý úl

Jde o zajímavý záběr s prolukami na levé straně: v první z nich (za pátým objektem zleva) bude záhy postaven dům s věží - sídlo redakce a tiskárny Politika (1. etapa výstavby), v druhé proluce (za šestým stojícím objektem zleva, na nároží Jindřišské ulice) pak budova pojišťovací společnosti Assicurazioni Generali. Stavět na náměstí v době pořízení snímku mělo své výhody, neboť ceny pozemků byly oproti ulici Na Příkopě, Ovocné ulici a Ferdinandově třídě (220-330 zlatých za 1 m²) podstatně nižší (70-100 zlatých za 1 m²). Tento nepoměr se však během příštího desetiletí velmi rychle vyrovnal. Na místě dvou starých domů na pravé straně stojí dnes moderní domy Baťův a Lindtův z 30. let. Přestavbou třetího domu vznikl v letech 1911-1913 Adamův dům s lékárnou. Se stromořadím uprostřed se přestalo experimentovat po zjištění, že půda je prosáklá plynem unikajícím z ještě nedokonalých trubek položených středem náměstí.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1895. RÖMMLER & JONAS, DRÁŽĎANY, 1898

448 - Aehrenthálský palác, čp. 795

Na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice (vlevo). Pozdně renesanční palác se zajímavým rohovým arkýřem, postavený kolem roku 1600 na místě bývalého pivovaru U černého orla, později U Pekárků, byl v 1. polovině 19. století stavebně upraven. K objektu patřila velká zahrada, na jejíž jižní polovině nyní stojí střední část paláce Lucerna. Po demolici Aehrenthálského paláce, sousedního domu čp. 794 na Václavském náměstí a také nepříliš starého novorenesančního domu čp. 626 (dle projektu A. Wolfa) ve Štěpánské ulici, byl v letech 1913-1915 postaven obrovitý komplex tří obytných a obchodních paláců (viz obr. 457). Pohlednice je jednou z mála, která zblízka zachycuje dávno zmizelou podobu staré zástavby Václavského náměstí.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1900. Z. REACH, 20. LÉTA

449 - Vyústění ulice Na můstku na Václavské náměstí

Průhledem je vidět do Melantrichovy ulice s nárožím již postavené Městské spořitelny v Rytířské. Ulici Na můstku kdysi pro tínaly staroměstské hradby a příkop, opodál vlevo stála mohutná Svatohavelská brána. Po založení Nového Města a Koňského trhu tu byla v hradbách vedle ní vylámána branka a přes příkop postaven můstek, jehož část je dnes možné shlédnout ve vestibulu metra. Význam brány, která stála mimo osu ulice Na můstku, časem upadal a nakonec byla obestavěna domy. Zleva je budova Pražské úvěrní banky z roku 1902, n.čp. 377, postavená na místě třípatrového barokního domu se čtyřmi předimenzovanými štíty. Ve starém objektu byla prodejna a kanceláře továrny na šněrovačky firmy Federer & Piesen a také kavárna Café Kaiser. Uprostřed vidíme původně renesanční dvojdům Zlatý úl, čp. 378 a 379, na nároží s pozdně barokní fasádou, v zadní části (v ulici Na můstku) s raně klasicistní. Objekt byl začátkem 90. let vzorně zrestaurován na finanční a administrativní centrum.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. O. ZŮNA, KOLEM 1904

450 - Dolní část severovýchodní strany Václavského náměstí

Vlevo část domu čp. 844, zvaného Mertlovský - v roce 1792 zde byla poštovní sběrna dopisů. Vedle něj dům U modrého lva, čp. 843, s barokní fasádou a obchodem J. Aschera se stuhami. Jejich spotřeba byla v té době, zejména u dam, neuvěřitelně vysoká. O velké prosperitě jeho obchodu svědčí, že svou firmu a výrobky propaguje na deseti reklamních tabulích v prvním patře. Na místě obou domů stojí dnes část paláce Koruna. Ze staré zástavby vystupuje nová budova železářské firmy C. Lüftner. Za ní, v domě U zlatého beránka, si v roce 1841 otevřel V. Horn daguerrotypický ateliér, první v Praze. Posledním objektem na záběru je stará budova hotelu U zlaté husy. U vozu s nákladem puten čeká venkovská rodina zřejmě na hospodáře, který si snad odskočil k Lüftnerovi do železářství.

SVĚTLOTISK. J. ASCHER, KOLEM 1899

451 - Hotel U zlaté husy, čp. 839, v dolní části Václavského náměstí

Kdysi prý patřil bohaté hostinské, která měla krásnou, ale nepříliš chytrou dceru - odtud název hotelu, známého po celých Čechách. Snad i proto, že v revolučním roce 1848 byl jeho nájemcem P. Faster, zvaný Český král, který inicioval velké shromáždění lidu ve Svatováclavských lázních v Podskalí. Schůze schválila petici k císaři, v níž byly požadovány politické a jazykové svobody. Hotel patřil v Praze k nejpřepychovějším. Zahrádka před restaurací svědčí o nové zálibě Pražanů sledovat při popíjení nápojů proměnu náměstí na velkoměstský bulvár. Po zboření staré budovy hotelu zde byla v letech 1908-1910 postavena nová (viz obr. 458).

SVĚTLOTISK. KOLEM 1900

452 - Severovýchodní strana Václavského náměstí v pohledu od nároží Vodičkovy ulice, pravděpodobně z věže domu U Lhotků

Prvních pět domů zleva stojí dodnes - jsou to hotel Garni, n.čp. 825; dům U Šenfloků, čp. 824, s oblíbeným hostincem; dům čp. 823, dnes v rozsáhlé rekonstrukci; dům n.čp. 822, postavený v roce 1902 F. Buldrou, v němž měl ateliér fotograf G. Langhans a konečně budova s věží, n.čp. 821, postavená v letech 1906-1907 K. Jandou na místě domu U Černohorských - jednoho z nejzajímavějších na náměstí. V údobí 1637-1783 v něm bylo tzv. koňské právo. Každý kůň přivedený na zdejší trh zde musel být prohlédnut a zaregistrován, v případech sporů týkajících se zejména vad koní rozhodoval soud. Další čtyři domy až k Mariánské ulici budou v pozdějších letech nahrazeny novostavbami. Na místě největšího z nich, se čtyřhrannou věží (původně čp. 817 a 818), bude v roce 1954 postaven hotel Jalta. Ohrady před bývalým Aehrenthálským nárožím nám prozrazují, že se zde staví komplex bankovních budov (viz obr. 457).

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1913. Z. REACH, 20. LÉTA

453 - Jeden z mála starších pohledů na střed Václavského náměstí
s Vodičkovou ulicí

V pozadí uprostřed vidíme věž bývalé Novoměstské radnice, která jako jediná ze zobrazených objektů stojí dodnes. Zleva dům U Žlutických, čp. 792, zbořen v roce 1895. Renesanční věž, která patřila k objektu, byla odstraněna již dříve. Na jeho místě je dnes Wiehlův dům (viz obr. 456). Zprava dům U Bohuslavů (později U Lhotků), čp. 791, původně gotický, k němuž byla kolem roku 1600 přistavěna renesanční věž. Oba objekty byly zbořeny v roce 1913, dvoupatrový dům čp. 790 před věží v roce 1891. Věže měšťanských domů měly původně obranný charakter, později již jen vyhlídkový a rekreační. Zcela vpravo je renesanční dům U Císařských, zbořený v roce 1895. Koňka tudy jezdila od roku 1883 a přes Palackého most (dostavěný v roce 1878) spojovala Nové Město se Smíchovem.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. DLE KRESBY B. WACHSMANNA, KOLEM 1885. Z. REACH 20. LÉTA.

454 - Obchodní a obytný dům čp. 781 v dolní části Václavského náměstí na jeho jihozápadní straně

Byl postaven na místě staršího domu U Kolčavů v roce 1887 Q. Bělským. V té době je uváděn jako Stutzigův. V přízemí a prvním patře měli noblesní cukrárnu c. a k. dvorní dodavatelé Köpf & Jäger. Vytesaná říšská orlice nad portálem naznačuje, že se již v projektu počítalo s jejich obchodem. Úzký dům, ač s jedním z nejkrásnějších novorenesančních průčelí v Praze, zůstává dnes davy turistů téměř nepovšimnut. Vlevo je část starého domu U obrazu P. Marie, čp. 782, s houslařstvím B. Lantnera. Na jeho místě stojí od roku 1932 funkcionalistická novostavba hotelu Juliš od P. Janáka.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1897

455 - Palác Koruna, n.čp. 846

Palác Koruna, na nároží Václavského náměstí a ulice Na příkopě. Byl postaven v letech 1911-1914 A. Pfeifferem pro stejnojmennou pojišťovnu na místě tří starších domů - rohového U Špinků a dvou sousedních na náměstí, čp. 844 a 843. Novorenesanční Haasův obchodní dům (za ním vlevo), který se nepodařilo vykoupit, byl kompozičně včleněn do novostavby. Již od roku 1914 se uvnitř nacházel proslulý Automat Koruna - první pražský občerstvovací podnik, fungující na principu automatického výdeje nápojů a pokrmů po vhození mincí. Podnik byl v roce 1949 rozšířen - vznikla známá lidová jídelna, nacházející se v celém přízemí, s kuchyní v suterénu. Prodávala se zde jídla všeho druhu, ale nejvíce se sem chodilo na párky a pivo. Dobře a chutně připravené pokrmy zde byly velmi levné. Např. v roce 1953 zde výborná polévka s játrovými knedlíčky a rohlíkem stála 50 haléřů. Začátkem 90. let byl Automat k velké lítosti všech štamgastů i Pražanů zrušen.

SVĚTLOTISK. POJIŠŤOVNA KORUNA, 1915

456 - Wiehlův dům, n.čp. 792, na nároží Václavského náměstí a Vodičkovy ulice

Na jeho místě stál původně od roku 1396 pivovar, později velká tržnice. Po roce 1600 byl nazýván U Žlutických a pozdější název Scherzerovský pochází z konce 18. století, kdy tu byl krásný dvoupatrový dům s klasicistní fasádou (viz obr. 453). Po jeho zboření si zde v letech 1895-1896 postavil dům ve slohu české novorenesance architekt A. Wiehl. Tento sloh, jehož nejvýznamnějším představitelem byl právě on, narušil do té doby nezviklatelné schéma novodobého použití tradičních historických slohů a vnesl do architektonické tvorby nový výraz (hojné použití ornamentální a figurální malby, sgrafita, vsazované medailony, reliéfy). Fasádu navrhli M. Aleš a J. Fanta. Širokými okny v prvním patře mohli hosté zdejší kavárny Metropol pozorovat ruch na náměstí.

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, KOLEM 1904

457 - Komplex tří obchodních a obytných paláců n.čp. 626, 795 a 794 na nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice

Byl postaven v letech 1913-1915 na místě tzv. Aehrenthálského nároží (viz obr. 448). Stavbu prováděla firma M. Blechy pro tři stavebníky, jedním z nich byla Pozemková banka. Za nárožním objektem v té době již stála první část paláce Lucerna s průčelím do Vodičkovy ulice, vybudovaná v letech 1907-1909. Stavba druhé části s průčelím do Štěpánské ulice byla zahájena rovněž v roce 1913, ale do roku 1915 se podařilo vybudovat jen podzemí. Ze snímku je patrné (zcela vlevo), že samotná budova ještě nebyla vystavěna. Nový typ dvounápravové tramvaje (vlevo) byl vyroben podle návrhu architekta J. Kotěry a zařazen do provozu v letech 1905-1907.

BAREVNÁ FOTOLITOGRAFIE. V. KRÁTKORUKÝ, 1915

458 - Nová, pozdně secesní budova hotelu U zlaté husy, n.čp. 839, v dolní části Václavského náměstí

Snímek byl pořízen záhy po dokončení stavby firmou M. Blechy (pravděpodobně dle projektu E. Králíčka) v roce 1910. Hotel byl vybaven na svou dobu veškerým komfortem. V budově ve dvoře hotelu bývala do roku 1913 redakce Českého Slova a v meziválečném období dlouhá léta známá Hoyerova tělovýchovná škola. Vlevo na prázdném pozemku bude v letech 1912-1913 postaven hotel Ambassador. Vpravo ještě stojí budova čp. 838, ale zanedlouho rovněž uvolní místo novému kancelářskému a obytnému domu od J. Sakaře. Řidič zaparkovaného automobilu vpravo mohl v restauraci bez obav vypít sklenici piva, neboť alkohol v krvi byl tehdy v případě nehody polehčující okolností!

SVĚTLOTISK. A. JUNGER - HOTELIÉR, 1910

459 - Interiér cukrárny a kavárny K. Juliše

Interiér cukrárny a kavárny K. Juliše, která se nacházela pravděpodobně v prvním patře stejnojmenného hotelu, čp. 782 (část průčelí domu viz obr. 454), v dolní části Václavského náměstí. Jde o upravený interiér ve starém domě, z doby kolem roku 1910, s kachlíčkovou výzdobou a secesními lustry. Snímek zachycuje jednak typickou atmosféru pražských cukráren, které byly doménou dam (muži navštěvovali spíše kavárny), jednak zimní módu z konce 20. let. Dalším oblíbeným podnikem byla např. Myšákova cukrárna ve Vodičkově ulici. V roce 1931 na místě starého domu vyrostla funkcionalistická budova nového hotelu Juliš, v prvním patře s kavárnou a restaurací, v přízemí s cukrárnou a v podzemí s biografem a nočním barem, nabízejícím hodnotný artistický program (byl zde i skleněný parket).

HLUBOTISK. J. ZIEGLOSER, KOLEM 1930

460 - Severovýchodní část Václavského náměstí mezi ulicí Jindřišskou (vpravo mimo záběr) a ulicí Na Příkopě

Tři čtyřpatrové domy již předznamenávají výšku nové zástavby. První z nich je dvojdům čp. 842 a 841, na boční straně s reklamou firmy Lüftner, prodávající železářské zboží a domácí kuchyňské nářadí. Prostřední, čp. 837, postavený v historizujícím slohu, pozdější Darex, byl nedávno zrestaurován poněkud neobvyklým způsobem: průčelí ponecháno, jinak celý dům zbourán a moderně znovu vystavěn. Třetí, dům U Štočků, n.čp. 835, s věžovitou střechou, byl postaven v roce 1895 (1. etapa). K němu byla v letech 1906-1907 přistavěna třípatrová budova (2. etapa). V tomto dvojdomě sídlily redakce německých novin Die Politik a velmi rozšířeného českého deníku Národní politika, založeného roku 1883. Na místě přístavku stojí dnes konstruktivistický palác z let 1927-1929 od R. Stockara.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1907. Z. REACH, 20. LÉTA

461 - Kino Passage

V budově stejnojmenného hotelu (pozdější Ambassador), n.čp. 840, na Václavském náměstí. Budova byla postavena na místě staršího domu U zlatého beránka R. Klenkou a F. Weyrem ve dvou etapách. První se uskutečnila v letech 1912-1913, druhá, včetně dokončení pasáže a možná i biografu, až po roce 1918 (otevření biografu datují některé prameny do roku 1915). Interiér biografu projektovali výše uvedení architekti ve stylu art-deco. Po biografu Lucerna to byl druhý sál, kde mohlo obecenstvo v kultivovaném prostředí sledovat promítání filmů, tehdy již velmi oblíbených. První filmové představení v Praze se uskutečnilo v roce 1896 a již po dvou letech předváděl J. Kříženecký původní české snímky. Od roku 1907 působil v Karlově ulici první ryze český podnik živých fotografií Viktora Ponrepa. V roce 1910 měla Praha již 11 stálých kin.

ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. PRAVDĚPODOBNĚ DLE PŮVODNÍHO ARCHITEKTONICKÉHO NÁVRHU Z ROKU 1912.
V. NEUBERT, KOLEM 1916

462 - Pohled na křižovatku Václavského náměstí a ulic Jindřišské a Vodičkovy

Vlevo budova pojišťovací společnosti Assicurazioni Generali, n.čp. 832, postavená v letech 1895-1896 podle projektu F. Ohmanna, upraveného O. Polívkou. Monumentální objekt vznikl na místě domů: renesančního U Císařských, sousedního čp. 833 na náměstí a dalších dvou, čp. 902 a 903, v Jindřišské ulici. Společnost s působností po celé monarchii a se sídlem v Terstu měla v nové budově generální jednatelství. O její prosperitě svědčí kromě této honosné budovy také její akciový kapitál, který v roce 1897 činil 5,25 milionu zlatých a dividenda 285 zlatých na jednu akcii nominální hodnoty 1000 zlatých. Vpravo, na místě dvou domů, čp. 831 a 830, a dalšího, čp. 829, mimo záběr, bude v roce 1976 postaven nárožní moderní kancelářský a obchodní objekt výrobních družstev Družba, dnes obchodní dům Krone.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, KOLEM 1903

463 - Jihozápadní část Václavského náměstí kolem ústí Vodičkovy ulice

Tomuto prostoru již dominují nedávno postavené nárožní objekty - Wiehlův, n.čp. 792, z roku 1896 a Stýblův, n.čp. 790, z roku 1892. Za Stýblovou novostavbou vpravo stojí dva nízké starší domy, čp. 786 a 785, které až po 30 letech uvolní místo funkcionalistické novostavbě - pozdějšímu paláci Alfa. Rovněž i patrový dům U Lhotků s renesanční věží, čp. 791, zde bude stát ještě 12 let, než ho nahradí rohová budova České banky. Vlevo třípatrový Vunšvický dům, čp. 793, nazvaný tak po majiteli, který chátrající starý objekt nechal po roce 1787 přestavět do podoby na snímku. Domu se později říkalo také Na staré stráži, neboť v letech 1819-1848 zde byla novoměstská vojenská strážnice, která se sem přestěhovala z náměstí. Po jeho zboření zde v letech 1910-1913 vznikne novostavba paláce Hvězda, později Melantrich, postavená B. Bendelmayerem pro Českou stranu národně socialistickou.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1901

464 - Renesanční věž domu U Lhotků, čp. 792, na rohu Václavského náměstí
a Vodičkovy ulice

K novodobé historii věže se váží jména dvou významných českých malířů: J. Mánesa, který tu měl nějaký čas svůj ateliér, a J. Navrátila, od něhož pocházely nástropní malby v prvním patře. Před zbořením věže byly sejmuty a uloženy v Muzeu hlavního města Prahy. Nápadná věž na nároží se výborně hodila k umístění reklam. Zde na sebe upozorňuje Česká banka, která na tomto místě za několik let otevře svůj nový palác, c. a k. dvorní fotograf J. F. Langhans s ateliérem ve Vodičkově ulici čp. 37 a restaurace v zahradě U Lhotků, která zve k návštěvě kabaretu. V té době v něm vystupovali i zahraniční artisté, uvádění J. Waltnerem, nazývaným později tátou českého kabaretu. Chodci před věží jakoby byli vystřiženi z dobového módního žurnálu.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1910. Z. REACH, 20. LÉTA

465 - Členité nároží Václavského náměstí a Vodičkovy ulice

Na malířově přístupu je třeba ocenit zejména zachycení objektu ve Vodičkově ulici za nárožním domem U Lhotků (Bergrovým). Na místě této patrové dlouhé budovy s množstvím oken stály ještě v roce 1787 vedle sebe dva domy, čp. 705 a 706, které byly později sloučeny v jeden objekt se sjednoceným průčelím a s jedním čp. 705. Dům byl společně s nárožním domem U Lhotků i s věží zbourán v roce 1913 a na tomto místě postavena v letech 1914-1917 klasicizující, hmotově poněkud předimenzovaná budova České banky s pasáží a biografem v podzemí podle projektu J. Sakaře a O. Polívky. Pasáž později propojila Vodičkovu ulici přes dvoranu funkcionalistické novostavby Stýblova paláce (Alfa) z 30. let s Václavským náměstím a od roku 1950 také s bývalou zahradou kláštera františkánů u P. Marie Sněžné.

ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE AKVARELU J. ŠETELÍKA. MINERVA, ASI 1912

466 - Pohled z rampy Muzea království Českého na jihozápadní stranu Václavského náměstí

Z řady domů až k objektu s nárožní vížkou (nad tramvají) stojí dnes pouze čtyřpatrová eklektická budova uprostřed, n.čp. 805, z let 1894-1895. Na místě prvních dvou domů, čp. 808 a 807, s řadou krámků a v popředí také s reklamní skříňkou fotografa (s ateliérem asi na náměstí), stojí dnes funkcionalistické novostavby. Na místě třetího se v současné době staví nová budova. Dvoupatrový objekt za čp. 805, na nároží Krakovské ulice, vystřídal v letech 1913-1915 obytný dům s kavárnou Parlament, dle projektu A. Melky. V období 1. republiky zde měla velký obchod s látkami firma Prokop a Čáp. Objekt byl zničen při německém náletu v době Pražského povstání v květnu roku 1945. Na jeho místě stojí od roku 1956 Dům módy.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1904

467 - Hotel Arcivévoda Štěpán, čp. 826

Hotel Arcivévoda Štěpán, uprostřed Václavského náměstí na jeho severovýchodní straně. Hotel vznikl spojením a klasicistní přestavbou dvou středověkých domů čp. 826 a 827. Jméno dostal po arcivévodovi Štěpánovi (1814-1867), českém místodržiteli a pozdějším uherském palatinovi. Před hotelem stávala barokní socha sv. Václava (viz obr. 542). V té době se v hotelu z iniciativy F. Palackého scházeli čeští a němečtí spisovatelé k pěstování svornosti mezi Čechy a Němci. Po zboření tohoto a sousedního úzkého patrového objektu (vpravo) vznikl na jejich místech v letech 1903-1905 nový secesní hotel Arcivévoda Štěpán, pozdější Šroubek (n.čp. 826), projektovaný B. BendelMayerem, a v podobném stylu hotel Garni, pozdější Meran (n.čp. 825), projektovaný A. Dryákem. Oba objekty jsou dnes známé pod společným jménem Grand hotel Evropa.

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, KOLEM 1898

469 - Muzeum království Českého na horním konci Václavského náměstí

Muzeum bylo založeno v roce 1818 z iniciativy českých vlastenců z řad šlechty, jmenovitě F. A. Libštejnského z Kolovrat a Kašpara ze Šternberka. Prvním sídlem muzea byl Šternberský palác na Hradčanech, druhým pak od roku 1847 palác Nostický na Příkopech. V 70. letech 19. století se začalo hledat vhodné místo pro novou budovu. Na návrh F. L. Riegra bylo neobyčejně šťastně vybráno místo, kde do roku 1876 stála Koňská brána. Po jejím zboření zde ještě téměř 10 let bylo prázdné prostranství a teprve v roce 1885 se přistoupilo ke stavbě monumentální novorenesanční budovy muzea od J. Schulze, jehož návrh vyšel vítězně ze soutěže, které se zúčastnilo 27 architektů. Pozemek darovalo město, stavba probíhala pět let a náklady dosáhly částky téměř 2 miliony zlatých. Již koncem roku 1890 se do objektu začaly postupně stěhovat sbírky a 18. května 1891, tři dny po zahájení Jubilejní zemské výstavy, bylo muzeum slavnostně otevřeno. Kromě muzejních sbírek byl v budově zemský archiv, své místnosti tu měly Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění a Matice česká, ustavená pro vydávání českých knih. Fotograf, který stál přibližně v místě pozdějšího pomníku sv. Václava, zachytil i část nárožního domu čp. 812 vlevo, zničeného v květnu 1945 a také část domu čp. 808 vpravo, zbořeného koncem 20. let. Při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 sovětští okupanti průčelí muzea bezdůvodně a barbarsky rozstříleli kulomety, aby vzápětí mohli prohlašovat, že jde o dílo kontrarevoluce. Dílo zkázy bylo v tomto prostoru dovršeno v 70. letech zcela nekompetentním rozhodnutím tehdejších komunistických orgánů o trase severojižní magistrály vedené před muzejní rampou, čímž bylo narušeno dřívější organické sepětí muzea s náměstím.