Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Podskalí
359 - Jižní část Podskalí
Celkový pohled na jižní část Podskalí od Železničního mostu k mostu Palackého. Břeh je dosud neregulovaný. Od konce 19. století, kdy se obchod s připlaveným dřevem soustředil převážně na nový trh na Královské louce naproti Vyšehradu, nebylo v této části Podskalí tak živo jako v minulosti. Sem se dřevo přiváželo jen k zpracování pro stavební účely anebo do skladů jako palivové. Snímek zachycuje poslední okamžiky před započetím stavby nábřežní zdi v úseku mezi oběma mosty. Nábřeží bude i zde podstatně zvýšeno a rozšířeno (téměř o 60 m - viz obr. 382). Nízká zástavba podskalských domů kontrastuje s hradbou již dokončených novostaveb na Palackého náměstí, ulic Na Moráni a Trojické. Na snímku snadno rozeznáme v levé skupině domy čp. 392, 393 a 406, v pravé pak čp. 407, 409 a 410. Dlouhé loďky v popředí se používaly k odvozu písku vytěženého ze dna Vltavy. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903 |
360 - Nejsevernější část Podskalí pod Zderazem, ohraničená Resslovou ulicí
Tři podskalské domy, které stály pod hmotou Svatováclavské trestnice, vidíme v době, kdy trestnice již byla zbořena a na zvýšeném skalnatém podloží zbyl z jejího komplexu jen kostel sv. Václava. V pozadí vlevo na nároží stojí budova Ženského výrobního spolku (viz obr. 356), vpravo pak novostavba na nároží ulic Dittrichovy a Jenštejnské. Prázdné prostranství vedle kostela bude za čtyři roky zastavěno budovou Hlávkovy studentské koleje. Ze zobrazených plaveckých domů (čp. 333, 334 a 335) vyniká bohatou barokní fasádou prostřední, zvaný U Císařských, se sochou sv. Jana Nepomuckého nad vstupním portálem. Mezi domy a ohradami probíhá úzká Podskalská třída. Budovy v popředí budou zbořeny v roce 1908. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1900. Z. REACH, 20. LÉTA |
361 - Jednopatrový dům, čp. 336, na nároží Podskalské třídy a Trojanovy ulice (do roku 1897 se nazývala Kočičí)
Byl jedním z typických podskalských domů, který sice nevynikal zdobností fasády, ale jeho pevná hmota, rozvržení a úprava oken napovídají, že mohlo jít o renesanční stavbu. V novějším domě za ním, postaveném na téže parcele, vyráběl a prodával kameninové vodovodní a kanalizační roury, ale také cement, vápno, cihlářské výrobky, sádru a šamotové zboží podnikatel s přiléhavým jménem V. Prášek. Z Trojanovy ulice se vcházelo do malého obchůdku, který byl zároveň trafikou a kde se kromě tabákových výrobků prodávalo i rozličné zboží (u vchodu vidíme vystavené hrníčky a nádobí). Lucerna na nároží má zajímavý nápis "požární automat". Šlo patrně o jakýsi hlásič požáru zatím neznámé funkce. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. 1899 |
362 - Dva poněkud atypické domy na Podskalské třídě
Dva poněkud atypické podskalské domy U Svátků, čp. 405 a U Vostrovských, čp. 406, na Podskalské třídě. Liší se od ostatních, převážně barokních budov na nábřeží, hlavně svou střídmější klasicistní fasádou, ale i střechou a kamenným ohrazením s plaňkovými výplněmi. V prvním domě je známý hostinec U Hejduků, oblíbené místo Podskaláků, kde byl 11. června 1871 založen Vltavan, spolek vzájemně se podporujících plavců, rybářů, pobřežných a jiných profesí souvisejících s řekou. Ačkoliv se zánikem Podskalí zanikla i původní plavecká živnost, vltavská tradice se udržela a spolek je činný dodnes. Před hostincem postává několik výrazných podskalských typů. Budovy na snímku budou zbořeny roku 1912. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1905. Z. REACH, 20. LÉTA |
363 - Společný dvůr dvou domů, čp. 1589 (vlevo) a čp. 350, U Zahrádků (vpravo)
Dům U Zahrádků na nároží ulic Emauzské a U Vápenice je oproti okolní zástavbě rozlehlejší a vyšší a dříve k němu patřila cihelna a vápenice v mírném svahu pod Emauzy. Druhý dům, rovněž dvoupatrový, obrací své průčelí do ulice U Vápenice. Pohled přes úzký průchod s prampouchy uzavírá vysoká, nejspíš boční zeď protějšího domu, čp. 362. V opačném pohledu k jihu by se před námi objevila bezejmenná ulička s bočním traktem domku čp. 372 (viz obr. 364). SVĚTLOTISK. SNÍMEK 1906. UNIE PRAHA, 1910 |
364 - Ve Václavské ulici
Naproti ohradní zdi Emauzského kláštera a kostelíku sv. Kosmy a Damiána, stála skupinka nízkých domků vesnického vzhledu. Krajní domek zvaný U Sluníčků, čp. 372, byl vystavěn na nároží úzké bezejmenné uličky klesající mezi ohradami k podskalskému břehu. V hokynářském krámku K. Tůmy bylo možné dle nápisů dostat ledasco: kávu, cukr, mouku, luštěniny, ale i různé druhy pití od minerálních vod až po koňak. Majitel prodával i známky, jak hlásá nápis na tabulce nad poštovní schránkou. Další tabule nám prozrazují, že v protáhlém domě měli dílnu dokonce dva obuvníci, jeden pánský, druhý dámský. Řada domků byla zbořena v roce 1925. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1910. Z. REACH, 20. LÉTA |
365 - Dvorek domu U Vránů, čp. 348
V klínu mezi ulicemi Václavskou a Emauzskou. Zástavba na mírně stoupajícím terénu za hlavní Podskalskou třídou byla tvořena domky drobných živnostníků a řemeslníků, kteří hledali svou obživu při práci s dřevem v Podskalí. Vlevo vidíme zastřešené schodiště na pavlač - stavební motiv, který se poměrně často objevuje, avšak jako oboustranně otevřené, i ve staré zástavbě židovského ghetta (viz obr. 236 a 257). Ze stísněného dvorku vydlážděného plochými kameny lze usuzovat, že ani u zdejších bytů se zrovna neplýtvalo prostorem. Dům byl zbořen zřejmě těsně předtím, než se ve 20. letech začalo se stavbou komplexu ministerských budov v jeho sousedství. Dnes je na jeho místě parčík. SVĚTLOTISK. SNÍMEK 1906. UNIE PRAHA, 1910 |
366 - Střední část Podskalí v pohledu od již zvýšeného nábřeží u Palackého mostu
Emauzský klášter s kostelem na vyvýšeném terénu vytvářel stavební skupinu, která dominovala všem panoramatickým pohledům na novoměstský břeh. Nápis U Zahrádků na zdi vysokého domu čp. 1589 je matoucí, ve skutečnosti se tak říkalo domu čp. 350, stojícímu za ním (vnitřek obou domů viz obr. 363). V popředí se táhne ulice U Vápenice, která se rozdvojuje u objektu čp. 361, stojícího na rohu Podskalské třídy. Před Emauzským kostelem, který vidíme již v regotizované podobě z roku 1888, stojí menší stavba podskalského farního kostela sv. Kosmy a Damiána, původně asi románského, přestavěného do barokní podoby v letech 1657-1659. Po zboření objektů pod kostelíkem bude na mírně zvýšeném terénu v letech 1924 až 1931 vybudován rozsáhlý komplex ministerských budov od B. Hypšmana. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
367 - Přibližně stejná konfigurace jako na obr. 366, ale na snímku pořízeném
|
368 - Střední část Podskalské třídy
Byla nejdelší komunikací Podskalí (asi 900 m) a ústila do ní řada krátkých a úzkých uliček, oddělujících jednotlivé bloky plaveckých domů a zahrad. Skupinu domů zachycených na předchozím snímku zde vidíme ještě před výstavbou nábřeží v původní ulici, vroubené u břehu řeky ohradami. Vlevo stojí dům U Boreckých s barokním průčelím a dvěma vstupními portály z poslední čtvrtiny 18. století. Mezi okny uprostřed je umístěn znak V. Eisnera rytíře z Eisenštejnu, který dům v roce 1772 koupil a nechal přestavět. Za dalšími dvěma domy je ulice Závětova s rohovým domem U Kobrů, čp. 367. V ohradě před ním je naskládáno dříví pro stavební účely. Přibližně v těchto místech jsou dnes ministerské budovy a Zítkovy sady. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
369 - Podskalská radnice, čp. 383, v Podskalské třídě
V letech 1582-1784 byla sídlem pravomocné soudní instance v bývalém Podskalí. Když byl v roce 1783 patentem císaře Josefa II. obchod s dřevem prohlášen svobodným a zrušeno výsadní právo poříční a tím i pořádek plavců, byla zrušena i radnice, která všechny náležitosti související s poříčním právem do té doby spravovala. Dům byl prodán do soukromých rukou - jeho pozdějším vlastníkem, od roku 1839, byl podskalský obchodník s dřevem a oblíbený starosta města Prahy (1870-1873) F. Dittrich. Barokní podoba průčelí vznikla přestavbou v roce 1727. Ve štítu byla nika se sochou sv. Mikuláše z roku 1702, která připomínala, že zde v blízkosti stával kostelík stejného zasvěcení. Budova radnice byla zbořena v roce 1911. ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE OLEJOMALBY J. MINAŘÍKA, KOLEM 1906. F. J. JEDLIČKA, 1915 |
370 - Dvůr domu čp. 384 - pohled od Soudní ulice
Dům byl již v minulosti spojen s domem bývalé radnice - postupnými přístavbami vznikl zajímavý stavební propletenec. Původní průčelí se změnilo na dvorní, což bylo ještě zvýrazněno oběma bočními křídly. Pozoruhodné je kuželkové zábradlí z 18. století na pavlači druhého patra. Prostorný dvůr je vydlážděn plochými kameny. Také tento dům byl majetkem F. Dittricha, který se kromě obchodu s dřevem věnoval i řadě veřejně prospěšných činností, např. byl předsedou sboru pro výstavbu Národního divadla a zasazoval se také o rozvoj vltavské paroplavby. SVĚTLOTISK. SNÍMEK 1906. UNIE PRAHA, 1910 |
371 - Bývalá Podskalská radnice (s vížkou) a s ním spojený dům čp. 384
|
372 - Plavecký dům U Kněžourků, čp. 389, jehož dvorní průčelí vidíme na snímku
Patřil k nejvýstavnějším barokním domům Podskalské třídy. Jeho vysoká mansardová střecha se zdobnými vikýři se velmi výrazně uplatňovala v celkových pohledech. Vpravo je brána s vchodem do domu. Vjezd pro povozy byl v zadní části protáhlého dvora (za fotografem), kam se stáčel v oblouku i boční, dvorní trakt domu. Ten byl pavlačový, s dalšími byty v přízemí i v patře. Početná drobotina na snímku svědčí o tom, že v objemném domě muselo bydlet několik rodin. Fotograf při pořízení snímku použil osvědčený trik - rozestavěl stafáž do dvou skupin tak, aby vyrovnal jisté zkreslení při vnímání prostoru, způsobené zvolenou větší hloubkou záběru. Dům byl zbořen v roce 1911. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1907. Z. REACH, 20. LÉTA |
373 - Barokní dům U Somrů, zvaný též U Kubiců, čp. 393
Dalším výrazně velkým plaveckým domem byl barokní dům U Somrů, zvaný též U Kubiců, čp. 393, při nároží Podskalské a Plavecké ulice (vpravo mimo záběr). Jeho mansardovou střechu zdobily dva vikýře se zvlněným obrysem a tympanon bez vlysu. Dům měl velký dvůr s protáhlým severním obytným křídlem. Až do jeho zboření v roce 1908 se zde vyráběla prkna pro stavební účely. Velký nápis nad vchodem nám dokonce prozrazuje jméno firmy: Löwy & Winterberg. Zleva se k domu přimyká přístavek s krámkem. Ten se nachází na dalším rozsáhlém dvoře patřícím k domu, do něhož se vjíždí velkou dřevěnou bránou. Nad krámkem vidíme vršek dalšího plaveckého domu U Žebráků, čp. 392, a zcela v pozadí s kopulí novorenesanční dům čp. 1571 z roku 1889 na severním nároží Palackého náměstí. Na nároží pózuje fotografovi početná skupina Podskaláků. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1907, FOTOGRAF A. KLÍMA. Z. REACH, 20. LÉT |
374 - Zadní část typického dvorku podskalského stavení
Patřící pravděpodobně k čp. 395 na rohu ulic Plavecké a Ozerovské, či čp. 394 v Plavecké. Menší podskalské domy měly stejně jako velké plavecké rozlehlé dvory a dřevařské ohrady. Tam se dřevo zpracovávalo, ukládalo do hranic a připravovalo k rozvozu zákazníkům. Někde byly také pily připravující stavební dříví a řemeslnické dílny zabývající se různými výrobky ze dřeva. V pozadí uprostřed, na konci hospodářského traktu s pootevřeným oknem do malé zahrádky, vidíme jeden z nuznějších bytů, patrně čeledína. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1905 |
375 - Jižní část Podskalí se zbytky bývalé Podskalské třídy
Ta probíhala šikmo v místě ohrad před barokními domy z 2. poloviny 18. století - U Kněžourků, čp. 389, U Rychlíků, čp. 390, U Moklíčků, čp. 391, a U Žebráků, čp. 392. Snímek je z doby, kdy staré domy ještě stály, ale vpravo se již dokončovalo nově vybudované a rozšířené nábřeží. Jeho linii nám ukazuje zábradlí oddělující původní terén od úrovně nábřeží, zvýšeného v těchto místech asi o 4-5 m. V pozadí je vidět Železniční most Pražské spojovací dráhy mezi Smíchovem a Novým Městem. Domy na snímku budou zbořeny v rozmezí let 1908-1911 - na jejich místě vyroste druhý jižní blok nové zástavby s domem Všeobecného penzijního ústavu od J. Kotěry a J. Zascheho. FOTOGRAFIE. 1907 |
376 - Dům U pěti králů, čp. 415
Na nároží ulic Vyšehradské a Na Hrobci, kde se údajně nacházelo jedno z bájných pohřebišť přemyslovského knížecího rodu. Tuto pověst připomínaly fresky na domě, zobrazující šest českých knížat, z nichž sv. Václav byl lidem považován především za světce. Tím lze vysvětlit název domu. Obrázky na omítce mezi okny namaloval V. Ambrozzi, dvorní malíř císařovny Marie Terezie, nedbaje příliš na dobové reálie - oblečení knížat odpovídalo spíše tehdejšímu vkusu, např. Přemysl byl vyobrazen se stojatým límcem a maršálskou holí. Dům s hostincem byl zbořen v roce 1906. Na jeho místě vyrostl novorenesanční nájemní dům stejného jména, jehož fasáda je dnes vyzdobena skutečně jen pěti panovníky (bez sv. Václava). Staré malby jsou možná původní, avšak pravděpodobnější je, že nebyly přeneseny, ale vytvořeny nové. Vlevo je objekt čp. 413 z roku 1875. SVĚTLOTISK. SNÍMEK KOLEM 1905. UNIE PRAHA, 1910 |
377 - Pohlednice z cyklu Pražské typy vydaného Z. Reachem
Zobrazuje podskalské muže, většinou plavecké veterány, patrně při nedělním odpočinku. Podskalák byl jednou z nejtypičtějších figurek staré Prahy, byla s ním spojována fyzická zdatnost, daná jeho nelehkým zaměstnáním - „prací v ohradách s těžkým dřevem, na vodě s těžkými vory, v létě na přívoze, v zimě na ledě” (J. Neruda) - bodrost v přátelských vztazích i tvrdohlavá neústupnost ve vztazích obchodních. Neméně typická byla jeho mluva, jakési svérázné pražské nářečí, kterému nebylo lehké porozumět. Vpravo před Mýtnou uličkou stojí část domu U zlaté lodi, čp. 409, za ní rozložitá stavba U černého orla, čp. 407, s bohatě zdobeným barokním portálem a střechou se dvěma vikýři. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1905. Z. REACH, 20. LÉTA |
378 - Podskalské celnice na Výtoni, čp. 412
Renesanční, později barokně upravená budova podskalské celnice na Výtoni, čp. 412, v nejjižnější části Podskalí. Právo vybírat clo z připlaveného dřeva a zboží patřilo od husitských dob Novému Městu a od roku 1771 státu. Clo z dřeva se odvádělo v naturální podobě „vytínáním“ kmenů, proto se tomuto místu dodnes říká Výtoň. Když bylo začátkem 19. století zrušeno přímé vybírání cla (po jeho začlenění do státní soustavy daní), byl dům v roce 1833 prodán, v přízemí zřízen hostinec a v patře byty. Ještě koncem 19. století bylo možné si před hostincem najmout nezaměstnané Podskaláky na vory, ale i na jiné příležitostné práce, hlavně do početných okolních skladů dřeva. Budova celnice jako jediná z celé staré zástavby zůstala zachována - dnes je v ní umístěno muzeum starého Podskalí. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1899 |
379 - Průhled ulicí Na Moráni od Palackého mostu
Původně krátká ulice byla po zboření staré zástavby Podskalí v této části a po následném navýšení terénu v roce 1894 prodloužena od Karlova náměstí až k nově vzniklému náměstí Palackého, obestavěného zatím jen na severu řadou novorenesančních domů. Jsou to zleva: část domu čp. 1571 z roku 1889 (viz obr. 381) - jeden ze tří nejdříve postavených objektů na nově vybudovaném nábřeží v úseku mezi mostem a Resslovou ulicí, dále dům zvaný U přívozu, n.čp. 358, postavený podle projektu I. Ullmanna a B. Münzbergera a třetí, zvaný U pomníku, n.čp. 357, na rohu Podskalské třídy, z roku 1897. Celý blok za Podskalskou třídou byl postaven přibližně ve stejné době. Za kioskem, pod úrovní zvýšeného nábřeží (vpravo mimo záběr) ještě stojí staré podskalské domy. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1901 |
380 - První jižní blok nové zástavby na nově vybudovaném nábřeží Palackého
Výstavba v úseku od Železničního mostu k mostu Palackého probíhala po demolici podskalských domů a navýšení terénu v období těsně před 1. světovou válkou. Domy v střídmějším stylu geometrizující pozdní secese (zleva n.čp. 406, 407, 409 a 410) září novotou - inzeráty v obchůdku vlevo i nápisy na fasádě domu n.čp. 409 nabízejí luxusní byty k okamžitému nastěhování. Po nábřeží byla záhy zavedena tramvajová doprava - linka č. 1 jezdí mezi Prašnou bránou a Vršovicemi. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1914 |
381 - Palackého most, za ním Palackého náměstí s průhledem do ulice Na Moráni
Most byl vybudován v letech 1876-1878 a na jeho stavbu vzápětí navázala výstavba nábřeží k severu. K jihu byl v té době vystavěn jen krátký, asi 140 m úsek. Celé nábřeží až k Železničnímu mostu bude dohotoveno až v roce 1909. Při obou koncích mostu stojí pylony, na nichž jsou umístěna sousoší od J. V. Myslbeka, inspirovaná postavami z české mytologie. Na náměstí zatím nevidíme pomník F. Palackého - ten zde bude stát až od roku 1907. Vpravo pod Emauzským klášterem vyčnívají části střech ještě nezbořených domů starého Podskalí, stojících na původním terénu (viz obr. 367). Po mostě pochoduje četa vojáků, zřejmě do Albrechtských kasáren na Malé Straně. SVĚTLOTISK. 1902 |
382 - Jižní část Podskalí po dostavbě nábřeží k Železničnímu mostu (srovnejte
|
383 - Podskalská třída
Její poasanační trasa byla vytyčena východněji od původní, v těchto místech asi o 90 m. Je až druhou ulicí souběžnou s nábřežím. Domy zde vystavěné pocházejí převážně z 20. let. Na levém snímku se díváme do nové Podskalské třídy od jihu. Fotograf umístil své stanoviště několik metrů za příčně probíhající Plaveckou ulici, aby dostal do záběru i trafiku J. Kubíčka, vydavatele této pohlednice. Nárožní dům vlevo je nájemní, původně secesní z roku 1912 od A. Dryáka, jehož fasáda byla později zmodernizována. Za ní je mohutné průčelí Všeobecného pensijního ústavu z let 1920-1922, n. čp. 1290, který projektoval L. Skřivánek, žák F. Ohmanna. Vpravo byla, na místě bývalých podskalských domů čp. 394, 395 a dalších parcel za nimi, postavena v letech 1927-1930 rozsáhlá budova Městské dívčí odborné školy rodinné a hospodářské od J. Martínka a V. Lhoty. Pravý snímek nám ukazuje nejjižnější část nové Podskalské třídy (vlevo, již mimo záběr, stojí samostatně budova bývalé podskalské celnice). V pozadí vidíme část již zmiňované dívčí školy. Vpravo celé nároží ulic Podskalské, Na Hrobci a Na výtoni zaujímá moderní nájemní dům postavený v letech 1921- 1922 podle projektu F. Troníčka pro plzeňsko-pražskou firmu Müller - Kapsa. DVOUZÁBĚROVÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. J. KUBÍČEK, 30. LÉTA |
nahoru historie Karlovo náměstí pohlednice Karlovo náměstí |
