Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Staroměstské náměstí

167 - Východní strana Staroměstského náměstí

S vyústěním Týnské uličky (uprostřed) a Celetné (vpravo za sloupem). Chrám P. Marie před Týnem, charakteristická dominanta Starého Města, se stavěl od 14. do počátku 16. století. Od husitské revoluce až do Bílé hory byl hlavním chrámem kališníků, což později symbolizoval i zlacený kalich ve štítě z doby Jiřího z Poděbrad, v roce 1626 nahrazený zlacenou sochou Madony. Zleva palác Golz-Kinských, postavený v letech 1755-1765 A. Luragem podle plánů K. I. Dientzenhofera, s rokokovou fasádou od I. F. Platzera. V přízemí paláce míval krámek otec spisovatele F. Kafky. Úzký dům U zvonu, čp. 605, skrýval původní gotický objekt, objevený a zrekonstruovaný v 60. letech. Chrám částečně zakrývá raně gotická tzv. Týnská škola, čp. 604, s renesančními štíty a průchodem do kostela. S ní sousedí středověký dům u Bílého jednorožce, několikrát přestavovaný až do pozdně barokní podoby s krásnými štíty, které byly po zvýšení domu o jedno patro odstraněny. (Novodobá úprava vrátila průčelí do původního podoby včetně štítů.) Vpravo na jižní straně náměstí vidíme uprostřed Štorchův dům, n. čp. 552, postavený F. Ohmannem v letech 1896 - 1897. Mariánský sloup od J. J. Bendla, nejstarší v Čechách, nechal postavit Ferdinand III. v roce 1650 na paměť uzavření Vestfálského míru.

DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE, SVĚTLOTISK K. BELLMANN, 1900

168 - Jižní strana Staroměstského náměstí při ústí Melantrichovy ulice

Snímek zachycuje vesměs raně středověké domy s barokními fasádami. U prvních tří zleva s  podloubím se dochovaly románské základy. Jsou to domy U červené lišky, čp. 480, U modré hvězdy se známou vinárnou U Binderů a Na Kamenci s obchodem A. Horáka, jednou z nejznámějších pražských firem s módním zbožím. V protějším nárožním domě byla v 17. století jedna z dalších staroměstských lékáren, v době pořízení snímku pak obchod c. a k. dvorního a armádního dodavatele E. J. Bittnera zvaný U generála hraběte Šlika. Prodávaly se zde stejnokrojné předměty a výzbroj. Tento obchod vzkvétal, neboť důstojnický sbor monarchie byl početný a jeho příslušníci si uniformy a veškeré její součásti pořizovali na vlastní náklady právě u soukromých obchodníků.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1907

169 - Jižní trakt Staroměstské radnice s Týnským chrámem

Komplex radnice vznikl po velmi složitém stavebním vývoji. Ačkoliv se Staré Město stalo ve správním smyslu městem již v letech 1232-1234, teprve Jan Lucemburský povolil v roce 1338 zřízení radnice. Základem se stal patrový Wölflinův dům (třetí zleva) stojící na náměstí, k němuž přiléhaly domy kramářské a kotce soukeníků. Současně s jeho zvýšením začala stavba radniční věže, ukončená v roce 1364. Při dalším rozšiřování radnice byly kotce zrušeny a postupně přikoupeny sousední domy: kramáře Kříže (uprostřed) a kožešníka Mikše (první zleva). Kolem roku 1450 byl celý soubor budov pozdně goticky přestavěn. Velké renesanční okno Křížova domu je z roku 1525, novorenesanční průčelí Mikšova domu pochází z let 1879-1880.

BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. KOLEM 1905

170 - Jihovýchodní nároží Staroměstské radnice s arkýřovou kaplí a orlojem

Dnešní podoba nároží je výsledkem novogotické úpravy z poloviny 19. století, při které byly současně odstraněny přilehlé krámce. V nárožní kapli s arkýřem, původně z roku 1381, byl po 1. světové válce v roce 1922 umístěn hrob Neznámého vojína, odstraněný Němci v roce 1941. Na jižní straně věže vidíme známý pražský orloj (viz obr. 113) a celý jižní trakt Staroměstské radnice, který uzavírá příčně postavený dům U minuty, čp. 3. Jde o dům v jádru pozdně gotický, renesančně přestavěný a vyzdobený figurálními sgrafity s náměty biblickými a mytologickými. Ta byla překryta barokní fasádou, patrnou ještě na snímku. Teprve v roce 1905 byla sgrafita objevena a později, v roce 199 obnovena.

ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. MINERVA, KOLEM 1914

171 - Krennův dům v severozápadním rohu Staroměstského náměstí

Který až do svého zboření v údobí 1901-1902 zakrýval kostel sv. Mikuláše. Původně dvoupatrový středověký dům vlastnil v roce 1409 F. Neugrünner z Chebu. Podle něho se dům nazýval Grünhaus. Postupem doby se název měnil a komolil až po konečný Krennův (někdy Krenův). V 2. polovině 16. století byl dům renesančně přestavěn O. Flanderkou, který ho též vlastnil. Na počátku 18. století dostal svou poslední, barokní podobu, kdy byl zvýšen o patro a zastavěno původní podloubí. Snímek pochází z doby asanace a fotograf stiskl spoušť právě v okamžiku, kdy na domě začala demontáž okapů. Plakáty v přízemí oznamují přestěhování zdejších obchodů. Vlevo je Staroměstská radnice, vpravo nároží nově postaveného Schierova domu na rohu budoucí Mikulášské třídy.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNECE. SNÍMEK 1901. Z. REACH, 20. LÉTA

172 - Staroměstská radnice, mariánský sloup a Krennův dům

Pohled od Celetné ulice. Uprostřed ústí na náměstí ulice Radnická, vpravo Mikulášská. Nájemní Krennův dům, stojící mezi těmito komunikacemi, byl jeden z největších barokních domů v Praze a kdysi i průchodný. Podél všech stran v přízemí byly obchody. Ze záběru je patrná souvislá zástavba této severovýchodní části náměstí. Zbouráním mohutného Krennova domu v roce 1902 došlo k narušení tohoto prostoru a tím i architektonického řádu celého Staroměstského náměstí. Prostranství dosud osvětlují plynové kandelábry, uprostřed stojí formanský vůz s plachtou a v popředí se rozdvojují tramvajové koleje z jednokolejného úseku v Celetné ulici.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, KOLEM 1902

173 - Severozápadní část náměstí s vyústěním nově vzniklé Mikulášské třídy

O zbourání Krennova domu se kostel sv. Mikuláše, původně koncipovaný do uzavřeného prostoru mezi zadní trakty Krennova domu a radničního bloku, ocitl přímo na Staroměstském náměstí. Chrám byl postaven K. I. Dientzenhoferem v letech 1732-1737 a byl součástí benediktinského kláštera až do jeho zrušení v roce 1787. Z objektu se stalo skladiště, posléze koncertní síň. Od roku 1871 do 1. světové války sloužil kostel pravoslavné církvi a v roce 1920 zde byla založena církev československá. Nárožní Schierův dům, n.čp. 934, postavený v letech 1896 až 1897 byl první novostavbou na asanačním území Starého Města. Barokní palác, čp. 935, dílo G. Santiniho, zvaný Lisovský či Desfourský, který původně stál na rohu (téměř u kostela), musel ustoupit šířce nové komunikace - Mikulášské třídě.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1902

174 - Severní strana Staroměstského náměstí

Zleva část již dostavěného Schierova domu. Další tři původně středověké domy, barokně přestavěné po požáru v roce 1689, Goltzovský, U stříbrné hvězdy a U tří mouřenínů, čp. 933-931, byly zbořeny v roce 1899. Zcela vpravo vidíme část paulánského kláštera, který dosud stojí. V rámci asanace došlo v tomto případě k celkem zbytečnému zbourání architektonicky cenných objektů a jejich nahrazení novostavbami. Za povšimnutí stojí porovnání horizontálního a vertikálního členění staré zástavby s novou a přeměny krámků v honosné obchody - viz následující obrázek. V Goltzovském domě měl svou litografickou dílnu v roce 1819 A. Langweil, tvůrce dobového plastického modelu Prahy.

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, 1899

175 - Nové domy na severní straně Staroměstského náměstí v roce 1901

O způsobu zástavby v této části náměstí se diskutovalo řadu let. Zpočátku byly předkládány projekty v různých slohových variantách. Nakonec přece jen zvítězilo baroko, jako jediné rozumné řešení, odpovídající charakteru náměstí. Zleva část Schierova domu, n.čp. 934, postaveného v letech 1896-1897 dle původního projektu O. Materny, upraveného R. Kříženeckým, dále budova Pražské městské pojišťovny, postavená na místě tří domů, n.čp. 933-931, v letech 1899-1901 podle projektu O. Polívky. Architekt rozdělil průčelí na dvě části, přičemž v té užší (uprostřed snímku) napodobil fasádu bývalého objektu čp. 932. Tím zachoval vertikální členění původní zástavby a navíc římsou vedenou nad třetím patrem přizpůsobil objekt i výškovým poměrům celého náměstí.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1901

176 - Ústí Dlouhé třídy na Staroměstské náměstí

Rozšíření ulice v těchto místech padl za oběť barokní dům U slona, čp. 609. Jeho novou podobu s arkýřem a podloubím (uprostřed snímku) navrhl v roce 1904 J. Koula. Také sousední barokní dům Zlatý kříž, čp. 608, byl při této příležitosti zbourán a znovu postaven do téměř původní podoby R. Klenkou. Úzký objekt čp. 607 byl přičleněn k paláci Golz-Kinských (jeho část vidíme zcela vpravo) již v roce 1835. Vlevo je mohutná barokní budova bývalého kláštera paulánů, postaveného ke konci 17. století pravděpodobně P. I. Bayerem. Po zrušení kláštera koncem 18. století zde byla pražská mincovna, která své výrobky značila písmenem C. Tato budova, jako jediná na sever ní straně náměstí, byla přičiněním Klubu za starou Prahu z asanačního plánu vyjmuta.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1907

177 - Severní, novogotické křídlo Staroměstské radnice

Původní gotická budova, koncem 18. století klasicistně přestavěná, sloužila svému účelu až do 30. let 19. století, kdy bylo rozhodnuto o jejím zbourání. Stavba nového severního křídla dle projektu P. Nobileho byla těsně před dokončením v roce 1840 v důsledku převážně oprávněných argumentů protestující a rozhořčené veřejnosti na přímý zásah císaře zastavena. Přestavbou byl pověřen vídeňský architekt P. Sprenger, který severní trakt s novogotickým průčelím v roce 1847 dokončil. Na konci 2. světové války byla tato část radnice střelbou německých tanků z bezprostřední blízkosti zcela zničena. Architektonická soutěž na obnovení radnice v roce 1947 nepřinesla uspokojivý výsledek a místo není dodnes zastavěno. První pokusné elektrické osvětlení v Praze bylo v roce 1883 instalováno právě zde, kdy se na náměstí po dobu čtyř týdnů rozzářilo sedm závěsných obloukovek F. Křižíka.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1910. Z. REACH, 20. LÉTA

178 - Část jižní strany Staroměstského náměstí a chrám P. Marie před Týnem

Řada měšťanských domů s podloubím a barokně upravenými průčelími pochází z doby románské a gotické. Zprava dům U modré hvězdy, čp. 479, známý svými sklady vína již v 16. století. Bývala v něm oblíbená Binderova vinárna. V sousedním domě U červené lišky sídlilo pět velkých obchodních firem. Další dva domy U zlaté koruny a U bílého anděla s textilním obchodem S. Kynzla byly koncem války v roce 1945 poničeny a při opravě stavebně spojeny. Za nimi ústí na náměstí Železná ulice. Na jejím nároží vidíme dům U zlatého jednorožce, čp. 548, který je zajímavý tím, že jím v roce 1770 začínalo první staroměstské číslování domů, s pokračováním do Celetné. V roce 1848 zde otevřel hudební ústav B. Smetana.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. M. REICH, 1910

179 - Slavnost Vzkříšení na Staroměstském náměstí

Šlo o jednu z početných příležitostí, kterých se s oblibou zúčastňovali jak příslušníci vojska (vpravo), tak i pražské měšťanské gardy (vlevo a v pozadí). Historie tohoto sboru se traduje od doby výstavby Nového Města, kdy Karel IV. nařídil všem lučištníkům a kušařům, aby se ubytovali ve věžích nových městských hradeb. Od té doby existoval v Praze s menšími či většími přestávkami ozbrojený sbor, jakási pražská domobrana, jejíž útvary i příslušníci se v různých dobách nazývali různě. Tyto útvary se několikrát vyznamenaly, např. v roce 1648 při obraně Prahy před Švédy, v letech 1742 a 1744 při okupaci Prahy Francouzi, Bavory, Sasy, a poté Prusy. Koncem 19. století jde již o měšťanskou gardu, která zahrnuje oddíly granátníků, pěchoty, ostrostřelců a jízdní eskadronu - celkem 1430 mužů.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1907

180 - Hasiči před severním křídlem Staroměstské radnice

Rovněž při slavnosti Vzkříšení, těsně před 1. světovou válkou. Dle nápisu na stuze praporu jde o hasiče z pražského okolí, nikoliv o sbor z blízkého Obecního dvora. Snímek dokumentuje první pronikání techniky i do tohoto oboru. Zatímco ke stříkačkám jsou zapřaženi ještě koně, žebříky a mužstvo převážely již automobily značky Praga. Profesionální hasičský sbor vznikl v Praze v roce 1853 a měl 30 mužů. Do té doby hasili požáry dobrovolníci. Do roku 1866 vykonávali hasiči také různé obecní práce, jako čištění ulic, dopravu postižených úrazem apod. V roce 1872 byla zavedena velící řeč česká (hasičské názvosloví pomáhal vytvářet Dr. M. Tyrš). Na přelomu století měl pražský „hasební sbor“ 138 členů. Staroměstští hasiči měli svou základnu v obecním dvoře (viz obr. 146).

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. FOTOGRAF PRAVDĚPODOBNĚ R. BRUNER-DVOŘÁK. KOLEM 1912

181 - Zbytky mariánského sloupu v listopadu 1918

Dne 3. listopadu se v režii socialistických stran konala mohutná lidová manifestace na Bílé hoře u Prahy k výročí zde svedené osudové bitvy (8. listopadu 1620). Část demonstrantů se při návratu shromáždila na Staroměstském náměstí a strhla sloup se sochou P. Marie, v kterém byl spatřován symbol habsburské nadvlády. Rozvášněné demonstranty přitom povzbuzoval známý žižkovský bohém F. Sauer, spisovatel a přítel J. Haška. Nepomohly ani domluvy zástupců radnice. Malířka a bojovnice za starou Prahu Z. Braunerová položila k troskám věnec se svojí vizitkou a nápisem Protestuji! Snímek byl pořízen záhy po tomto barbarském činu. Dílo zkázy si již bez emocí prohlížejí věčně zvědaví Pražané. Zbytky sousoší byly uloženy v Lapidáriu na pražském Výstavišti.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. FOTOGRAF SUCHÁNEK. 1918

nahoru    historie Židovské Město Josefov    pohlednice Židovské Město Josefov