Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Hybernská ulice
496 - Průhled Hybernskou ulicí
Průhled Hybernskou ulicí k Prašné bráně. Na severní straně ulice vidíme krásná průčelí dvou pozdně barokních paláců hraběte Sweets-Sporcka (viz obr. 497) a za nimi poněkud monotónní fasádu celnice (bývalý hybernský klášter s kostelem). Levá řada domů začíná palácem Vrtbovským, čp. 1002, a pokračuje úzkým domem čp. 1001, na jehož místě byl v roce 1900 postaven hotel Central, jeden z prvních secesních objektů v Praze od F. Ohmanna. Ve velkém sále hotelu byl od roku 1918 populární kabaret Červená sedma a od konce 20. let Komorní divadlo. Také další objekt, čp. 1000, bychom dnes marně hledali - jeho místo zaujal v roce 1898 monumentální nájemní a kancelářský dům. SVĚTLOTISK. KOLEM 1897 |
497 - Bližší záběr na oba paláce hraběte Sweets-Sporcka
Vlevo dvoupatrový, čp. 1036, se dvěma portály - vznikl kolem roku 1780 přestavbou původního paláce z konce 17. století. Později bylo jeho průčelí obohaceno klasicistními prvky. Další, jednopatrový, čp. 1034, byl postaven po roce 1790 dle projektu I. J. Palliardiho. Sochařská výzdoba obou paláců pochází od I. Platzera ml. Kolem roku 1900 zde byla filiálka Anglo-rakouské banky. Pro pozdější Anglo-československou banku provedl J. Gočár v letech 1923-1925 celkovou rekonstrukci paláce, přičemž jeho zadní trakt zvýšil o moderní přístavbu. V přízemí nižšího objektu se nacházela kancelář Hamburg-Amerika Linie, zajišťující lodní lístky na zámořské trasy z Hamburku na americký kontinent. Zcela vpravo vidíme část původně raně barokního paláce, přestavěného klasicistně v roce 1798 F. Hegerem. Zde v roce 1912, za přítomnosti V. I. Lenina, vznikla rozštěpením ruské sociální demokracie samostatná bolševická strana. SVĚTLOTISK. KOLEM 1906 |
498 - Začátek Hybernské ulice poblíž Prašné brány
Vpravo vidíme dlouhé průčelí celnice s průchodem přes velký dvůr do Poříčské třídy (západní průčelí celnice viz obr. 284). Dům vlevo, čp. 998, z 1. poloviny 19. století byl několikrát upravován - v 80. letech 19. století dostal novorenesanční fasádu, později byly odstraněny balkony. Jeho poslední úprava se uskutečnila po roce 1990. Kolem roku 1900 byla v budově filiálka Banky pro země rakouské, knihtiskárna F. B. Batovce a papírnictví J. Hlavsy. Další objekt s novorenesanční fasádou z poloviny 19. století byl známý hotel Saský dům, čp. 997. Na konci řady vidíme část hotelu Modrá hvězda (viz obr. 303). V pozadí vedle Prašné brány ještě stojí budova Eskomptní banky se známou kavárnou Café Francais. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1905 |
499 - Hostinec U Mariánského obrazu v Hybernské ulici
Elegantní restaurace pro cestující ze zámožnějších vrstev byla zřízena naproti bočnímu vchodu do odjezdové budovy nádraží Státní dráhy v okázalé vysoké novostavbě čp. 1011, postavené kolem roku 1890. Název podniku je pravděpodobně reminiscencí na zaniklý původní dům, který se nazýval U Panny Marie. Pohlednice s nastoupeným personálem a majitelem J. Šaškem (s buřinkou uprostřed) byla vydána k propagaci jeho podniku. K němu patřil ještě výčep piva a přírodních vín, kam se chodilo na rychlé a levné občerstvení průjezdem domu (vpravo mimo záběr). SVĚTLOTISK. J. WAGNER, KOLEM 1906 |
500 - Restaurace 1. a 2. třídy v budově Státního nádraží
Nacházela se zprvu v odjezdové budově, sem do nového objektu na nároží ulic Hybernské a Jezdecké byla přemístěna po jeho výstavbě v roce 1873. Snímek je dokumentem pozdně klasicistního interiéru, byť nepůvodního, a jeho vybavení. Rozdělení restaurací do čtyř tříd (později do tří) bylo provedeno podle podobného principu jako u vozových tříd a čekáren. Restaurace na snímku, bez hostů, byla pro fotografa pečlivě připravena. Jinak byl tento bezesporu elegantní podnik permanentně obsazen. Jeho nejpočetnější klientelu tvořili cestující, kteří zde přestupovali z olomoucké větve Severní dráhy na drážďanskou. V okolí bylo ještě mnoho jiných restaurací a kaváren (např. kavárna U nádraží a od roku 1907 také intelektuálská kavárna Arco na rohu Dlážděné), takže cestující měli možnost si vybrat. Prvním nájemcem nádražní restaurace byl M. Donebauer, jinak též význačný sběratel českých mincí a medailí. SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, 1901 |
501 - Průhled Hybernskou ulicí k Prašné bráně
Vpravo vidíme mohutnou, pozdně klasicistní odjezdovou budovu nádraží Státní dráhy, čp. 1014. Celý areál nádraží vznikl na ploše 128 tisíc m² na místě zelinářských a květinových zahrad a jedenácti domů, které se nacházely jak v prostoru města, tak za hradbami (viz obr. XIX). Místo vybral J. Perner, projektant technické části nádraží. Architektonický návrh nádražních budov pochází od A. Jünglinga. Nádraží bylo vybudováno za neuvěřitelných devět měsíců, v údobí listopad 1844 - srpen 1845, pro Českou severní dráhu, která spojila Prahu přes Olomouc s Vídní. První vlak z Vídně přivítali Pražané na slavnostně vyzdobeném nádraží 20. srpna 1845. Spojovací chodba a novorenesanční přístavek vpravo, pravděpodobně pošta, byly postaveny až po roce 1898. První dva domy zleva byly v meziválečném období nahrazeny novostavbami. Třetí, s kopulí, čp. 1012, vznikl po roce 1884 na místě menších Novoměstských kasáren. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, 1912 |
502 - Dvorana Státního nádraží v pohledu od Jezdecké ulice
Nádraží mělo zpočátku pět kolejí pro osobní dopravu, z nichž čtyři vidíme na snímku. Pravá strana byla odjezdová, levá příjezdová. Pátá kolej končila za příjezdovou budovou. Nákladní doprava disponovala rovněž pěti kolejemi, položenými za příjezdovou budovou v nákladovém areálu nádraží situovaném podél ulice Na Florenci. Původní zastřešená dvorana byla kratší, k ulici Jezdecké byla prodloužena až v roce 1873 (viz obr. 504) současně s výstavbou restaurační budovy na nároží Hybernské ulice (viz obr. 503). Na peron právě přijel rychlík, tažený lokomotivou kategorie I. Ta patřila Společnosti státní dráhy (StEG), což bylo francouzské konsorcium, vlastnící v údobí 1855-1908 státní dráhy. Lokomotiva jako jediná vybočovala z koncepce rakousko-uherských lokomotivek, protože byla francouzské konstrukce. StEG ji dodávala z vlastních dílen v letech 1886-1896. Stroje tohoto typu dokázaly vyvinout rychlost až 100 km/hod. a byly v provozu do roku 1930. SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM 1902 |
503 - Pohled na křižovatku ulic Hybernské, Jezdecké (vlevo) a Dlážděné
|
nahoru historie Petrská čtvrť pohlednice Petrská čtvrť |
