Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Malostranské náměstí

66 - Vlašské náměstí nebo též horní Malostranské náměstí

První název byl odvozen od vlašských (italských) kupců, kteří zde, zejména v rudolfinské době, měli na prostranství i v podloubích měšťanských domů své krámy. Zleva Lindsbauerův plynový kandelábr, nově instalovaný Křižíkův sloup elektrického osvětlení, celé vlnité západní průčelí barokního chrámu sv. Mikuláše a morový sloup z let 1713-1715. Kolem sloupu jsou patníky, k nimž se uvazovali koně. Byly sem umístěny dodatečně z různých míst Malé Strany. Na jižní straně náměstí vidíme průčelí dvou domů: U tří korunek, čp. 260, a palác Hartigovský či Senftenberský, čp. 259, s průchodem na Tržiště (původně zde stály dva gotické domy). Vpravo stojí palác Ledeburský či Lichtenštejnský, v té době C. a k. zemské vojenské velitelství.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1900. Z. REACH, KONEC 20. LET

67 - Empírový Radeckého pomník z roku 1859

Podle pomníku byla dolní část Malostranského náměstí přejmenována na náměstí Radeckého. Starý vžitý název ale nezanikl a tak byly používány oba, a to i na pohlednicích. Maršál Václav hrabě Radecký z Radče (1766-1858), ze starého českého rodu, jeden z nejslavnějších a nejúspěšnějších rakouských vojevůdců, vítěz bitvy u Custozzy z roku 1848, byl nositelem Řádu Zlatého rouna, velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie a dalších vysokých vojenských řádů a vyznamenání. Autory pomníku ulitého v Norimberku z bronzu ukořistěných sardinských děl (stál téměř 98 tisíc zlatých) byli známi sochaři bratři E. a J. Maxovi. Postava maršála stojí na štítě neseném osmi vojáky z různých druhů vojsk. Pomník byl odstraněn těsně po vzniku Československa v roce 1919, dnes je vystaven v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Vlevo mohutný Grömlingovský palác, též dům U kamenného stolu, čp. 5, zasahující šikmo do náměstí. Vznikl po roce 1772 sjednocením a přestavbou pěti domů z 15. století. V roce 1874 zde byla v přízemí otevřena kavárna Café Radetzky, přejmenovaná později na Malostranskou. Za pomníkem vpravo s nárožní vížkou je dům Smiřických. V popředí vidíme jedno z nesčetných stanovišť pražských fiakrů. Ty na rozdíl od drožek byly taženy párem koní.

LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. D. KOSINER A SPOL., 1908

68 - Severní a východní strana Vlašského náměstí

Pohled z opačné strany než na obr. 66. Zprava část průčelí sv. Mikuláše. K němu přiléhá bývalý profesní dům, resp. jezuitská kolej, v té době C. a k. vrchní zemský soud, čp. 2, za ním světlé průčelí C. a k. zemského místodržitelství, čp. 1. Vlevo vidíme dům Svárovský, čp. 204, postavený v roce 1888 na místě původně středověkého domu. V levém dolním rohu je kovová mříž ohraničující strážnici C. a k. zemského velitelství. Nejvyšší úřady pro české země byly za Rakouska - Uherska soustředěny právě zde.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

69 - Západní část Malostranského náměstí s věžemi chrámu sv. Mikuláše

„Seskupení tří hmot v různém půdorysném i výškovém řešení. K. I. Dientzenhofer za spoluúčasti A. Luraga prokázal své architektonické mistrovství, když nad převýšeným nezajímavým domem jezuitů a nižším rozložitým Grömlingovským palácem vztyčil dvojvěží chrámu sv. Mikuláše, které z tohoto úhlu pohledu ovládá prostor náměstí a jinak i celou Malou Stranu.” (V. Hlavsa, J. Vančura). Štíhlá zvonice chrámu od A. Luraga jakoby vyrůstala z Grömlingovského paláce; bez ní by celý komplex byl o něčem jiném. Snímek pochází z doby, kdy v této části náměstí ještě nebyly koleje pro tramvajovou dopravu. Ty sem položili až v roce 1900 po zbourání první části komplexu U klíčů. Na náměstí byla v té době jen konečná stanice koňky, jezdící přes Karlův most, jejíž koleje jsou mimo záběr.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. SNÍMEK KOLEM 1898. F. J. JEDLIČKA, 1902

70 - Horní část Radeckého náměstí

Zprava palác Smiřických, čp. 6, s dlouhým průčelím s prvky renesance, baroka i klasicismu, kde v té době sídlil Zemský pojišťovací fond Františka Josefa I. Nad západní vížkou paláce vidíme hlavní jižní věž katedrály sv. Víta s lešením. Celou levou polovinu záběru zaujímá strohá hmota bývalé jezuitské koleje, čp. 2, v té době sídlo C. a k. vrchního zemského soudu a C. a k. vrchního zemského soudu důchodkového (západní strana budovy - viz obr. 68). Zcela vlevo ve stínu je část Grömlingovského paláce s vchodem do Malostranské kavárny. Z prostranství zmizel osmiramenný plynový kandelábr, nahradily ho litinové sloupy elektrického osvětlení. Vpravo stojí jeden z typizovaných veřejných záchodků. Ke cti jejich projektanta lze říci, že nikde, kam byly postaveny, nepůsobily rušivě.

SVĚTLOTISK. 1906

71 - Severovýchodní roh Malostranského náměstí s pohledem do ulice Letenské

Zleva barokní Šternberský palác s podloubím, čp. 7, jehož pilíře v přízemí jsou zesíleny šikmými opěrnými sloupy. V prvním patře mezi okny je umístěn barokní obraz Madony. Další dům s pokračujícím podloubím, zvaný Velikovský, čp. 518, stojí již na nároží náměstí a Tomášské ulice. Původní dům ze 14. století získal podobu na snímku po několika slohových přestavbách, sgrafitová výzdoba byla provedena v roce 1899. Další, rovněž nárožní dům, je známá plzeňská pivnice U Schnellů, za ní chrám sv. Tomáše (viz obr. 58). Vpravo Malostranská beseda, čp. 35, v té době již centrum kulturního života Malé Strany. Až do roku 1784 zde byla radnice, po roce 1793 fiskální úřad, berní archiv, ale i politické vězení. Tramvaj na záběru, která míří do Tomášské ulice, spojovala Smíchov s Klárovem a Výstavištěm teprve druhý rok.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1902

72 - Dolní část Radeckého náměstí

Pohled od průlomu U Klíčů směrem severovýchodním. Bližší vůz elektrické tramvaje jede do Karmelitské, resp. do jmenovaného průlomu (viz obr. 95, 96, 98), neboť v Praze se až do roku 1939 jezdilo vlevo. Domy zleva: pod špičkou chrámu sv. Tomáše historicky cenná budova Malostranské besedy, za pomníkem Radeckého dům U Splavínů, čp. 36, na průčelí s freskou Nanebevzetí P. Marie. Dalším v řadě je Kaiserštejnský palác, čp. 37, dříve dům Petzoldův. Palác je postaven na úzkých a dlouhých parcelách původně dvou gotických domů, takže jeho zadní část zasahuje až do Josefské ulice. Na atice střešní římsy stojí čtyři sochy představující roční období. V paláci v letech 1908-1914 žila světoznámá česká pěvkyně E. Destinnová († 1930). Vpravo dům Malostranské záložny.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1904

74 - Malostranská záložna

Malostranská záložna na rohu Malostranského náměstí a Mostecké ulice. Vlevo část Grömlingovského paláce, kde v přízemí sídlil kolem roku 1900 E. Endel – kadeřník arcivévody Ferdinanda Karla. Živnost po něm převzal jakýsi K.Hartmann, který se již honosil titulem poněkud vyšším - K. u. K. Hof u. Kammerfriseur, což znamenalo, že „měl právo“ stříhat i mocnáře. Za pomníkem vidíme Kaiserštejnský palác. V době Ferdinanda I. zde bylo sídlo pravidelné jízdní pošty, která zprvu sloužila úřadům, později doručovala i soukromé listy. Jednou týdně obstarávala styk s Vídní a s některými dalšími městy v cizině. Vpravo novorenesanční nárožní dům Malostranské záložny, čp. 38, který v roce 1895 postavil stavitel Skuček. Jeho plány doplnil průčelím J. Šula. Pozoruhodné je, že vlastní stavba celého rozsáhlého komplexu netrvala déle než rok. Zcela vpravo, nárožím domu čp. 271, začíná východní strana průlomu U Klíčů.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1904

nahoru    historie Nerudova ulice     pohlednice Nerudova ulice