Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Nerudova ulice

pohlednice | historie

80 - Pohled na nejvýše položenou část Nerudovy ulice

80 - Pohled z radničních schodů k východu na nejvýše položenou část Nerudovy ulice

Pohled z radničních schodů k východu na nejvýše položenou část Nerudovy ulice. V těchto místech se ulice rozšiřuje a větví. Vpravo ústí do ulice Úvoz, vlevo za sochou sv. Jana Nepomuckého pokračuje ulicí s dnešním názvem Ke Hradu, která je závěrečným úsekem Královské cesty (opačný pohled viz obr. 3). Tato komunikace strmě stoupající až k Pražskému hradu byla vylámána ve skále v roce 1663. K nízké zdi ulice Ke Hradu přiléhá dům U tří červených křížků, čp. 226. Pitoreskní tvar západní části domu je dán terénem a úhlem, který svírají osy obou ulic.

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1905

81 - Horní část Nerudovy ulice od východu

Jde o pohled z opačné strany než na předchozím záběru. Vlevo v pozadí je dům Zlatá hvězda nebo též U tří králů, čp. 171, s dnešní stejnojmennou restaurací. Vpravo nahoře na skále je vidět roh Schwarzenberského paláce. Pod ním stojí již vzpomínaný objekt U tří červených křížků. Dále směrem vpravo původně renesanční dům s empírovým průčelím a barokními vyššími patry, zvaný U tří černých orlů, čp. 225, kde v letech 1859-1869 bydlel český spisovatel J. Neruda. Po roce 1924, kdy se zřítila část rampy Ulice ke hradu, byl dům radikálně přestavěn. Dále domy U tří stupňů a U sklepa svatojánského s výčepem piva. Pohlednice je příkladem vědomého zásahu fotografa do záběru. V tomto případě nebyl zřejmě spokojen s tím, že má stafáž jen v levé části snímku a tak vmontoval do jeho středu dalších pět postav (srovnejte jejich výšku s děvčetem vlevo). Další zajímavostí je, že vnější okna se na rozdíl od dnešní praxe otevírala ven (na záběru vlevo - ostatně jako všude na snímcích, zobrazujících starou zástavbu). Byla šesti až osmidílná, z toho důvodu lépe odolávala nežádoucímu kroucení a po rozbití stačilo zasklít obvykle jen poškozenou část okenní plochy.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. 1905

82 - Pohled do Nerudovy ulice z jejího nejvyššího a nejširšího místa

Zleva již popisovaná fronta domů, čp. 226-223, s řadou typických malostranských obchůdků a hospod. Zprava část palácového domu U bílé labutě, čp. 232, a dům U dvou slunců, čp. 233, původně renesanční, barokně upravený se dvěma volutovými štíty a pamětní deskou spisovatele a básníka J. Nerudy. V tomto domě žil v letech 1845-1859, potom se na dalších deset let přestěhoval naproti ke Třem černým orlům. V těchto místech začínala jeho novinářská a literární činnost. Vstřebával zde atmosféru Malé Strany i mentalitu jejích obyvatel. Jedinečným způsobem to později zúročil ve svých povídkách, kde popisuje prostředí a rázovité figurky Malé Strany.

SVĚTLOTISK. D. KOSINER A SPOL., 1909

83 - Pohled ke kostelu P. Marie

Vpravo do Nerudovy ulice ústí ulice Janský vršek. Na jejich nároží a za skupinou dětí stojí dům U sedmi Švábů, čp. 241. Původně barokní, byl v roce 1886 klasicistně přestavěn. Úprava spočívala v odstranění šindelové střechy a vikýřových štítů, dále v přizdobení průčelí pilastry a štukovou profilací. Vlevo dům Morzinský, též Judenfeindovský, čp. 222, s obchůdkem B. Holejšovské, kde se prodávaly potraviny a mléčné výrobky. To málo, co z domu vidíme, je barokní štuková výzdoba průčelí.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. REINICKE & RUBIN, MAGDEBURK, 1904

84 - Začátek Nerudovy ulice poblíž Vlašského náměstí

Pohled směrem západním ke kostelu P. Marie. Každého, kdo se ocitne v těchto místech, uchvátí členitá průčelí domů převážně s barokními fasádami na stoupajícím terénu s nejrůznějšími obchůdky, hospodami a kavárnami. Zprava vidíme např. obchod V. Malíka s prodejem kávy, čaje, Maggiho koření a dle vystavených sudů možná i slanečků a kyselého zelí. Vedle něho vidíme trafiku s poštovní schránkou. To vše se nachází v Šoltysově domě, čp. 206. Za ním je úzký dům U červeného orla s bohatou plasticitou barokního průčelí. Následuje Stadlerovský dům, zvaný též U tří králů, původně středověký, ve 40. letech 19. století přestavěný do klasicistní podoby. V dalším, Švábovském domě palácového typu z období vrcholného baroka, bydlel známý malíř, grafik a mědirytec E. Sadeler (asi 1570-1629).

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

85 - Pohled na střední část Nerudovy ulice od východu

Zprava stojí Thun-Hohenštejnský palác, čp. 214, postavený v 3. čtvrtině 17. století s největší pravděpodobností G. Santinim pro hraběcí rodinu Kolovratů. Vstupní rizalit zdobí po stranách symboly tohoto rodu - dva obrovití heraldičtí orli od M. Brauna. Sňatkem v roce 1768 přešel palác do majetku šlechtického rodu Thunů. Palác je jednou z dominant Nerudovy ulice. Jeho těžká hmota připomínající italské paláce však kupodivu dobře zapadá do okolní členitější zástavby. V letech 1869-1875 byl vnitřek objektu upraven dle návrhu J. Zítka, architekta Národního divadla. V roce 1924 prodala rodina Thunů palác italské vládě pro potřeby jejího velvyslanectví. Za palácem stojí kostel P. Marie z let 1691-1717. V místech, kde se ulice zužuje, stála ve středověku stará Strahovská brána jako součást nejstaršího přemyslovského opevnění Malé Strany.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1912

86 - Nové Zámecké schody

Vedou z Thunovské ulice k hradní rampě na jižním výběžku Hradčanského náměstí, odkud je nádherný pohled na historické části města. Již ve 13. století tudy vedla strmá cesta pro jezdce a vozy, pro pěší byl vyhrazen úzký pruh na okraji s kamennými stupni. V 17. století tu byly položeny schody po celé šířce, neboť po otevření spojky mezi Nerudovou ulicí a hradem, vylámané ve skále pod Schwarzenberskými paláci (viz obr. 3) se mohl veškerý provoz mezi Malou Stranou a Pražským hradem přesunout tam. Šlo sice o delší trasu, ale pozvolněji stoupající. Na snímku vidíme krytou chodbu vedoucí od schodů do prvního patra domu pánů z Hradce či Slavatovského, čp. 193, se zachovalými jedinečnými renesančními štíty. Dům je součástí Thun-Hohenštejnského paláce, jehož druhé průčelí je obráceno do Nerudovy ulice. Ostatní domy po obou stranách mají většinou barokní a klasicistní fasády. V třetím domě zprava U pelikána, čp. 188, bydlel malíř J. Zrzavý (1890-1977), výrazný představitel české moderny.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1904

87 - Úsek již zúžené ulice za kostelem P. Marie

Snímek navazuje na obr. 85. Jde o úsek s obchůdky, hospodami a pivnicemi na každém kroku. Zejména v úzké ulici působí takové množství krámků jako bazar. Tuto skutečnost, zmiňovanou již u obr. 84, zachycuje snímek snad nejmarkantněji. Zprava vidíme dům U zlatého orla, čp. 216, s mlékárnou a zajímavou kruhovou reklamou, snad otáčecí propagující petrolej a sklo. V následujícím domě s barokním průčelím a s okny v mansardové střeše se nad vchodem pod okny prvního patra nachází domovní znamení - zlaté kolo, v přízemí pak mydlářství V. Zelenky, možná i s přidruženým prodejcem pohlednic (viz výloha). V dalším domě s klasicistním průčelím je lahůdkářství. Za ním pozdně renesanční dům U zlatého lva, čp. 219, s prvním stejnojmennou hradčanskou lékárnou, které byla v provozu od roku 1749 do roku 1952. V roce 1956 zde bylo otevřeno Farmaceutické muzeum. Za domem U zlaté podkovy, čp. 220, posledním v řadě, se Nerudova ulice stáčí vpravo. V ulici již nejsou nikde vidět plynové lucerny. Nahradila je elektrická osvětlovací tělesa ve tvaru koule, zavěšená na nosných drátech nad vozovkou.