Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Vyšehrad

532 - Romantizující veduta předhusitského Vyšehradu

Dle litografie A. Pokorného z 2. poloviny 19. století. Podobný obraz byl donedávna na fresce nad vchodem do sakristie vyšehradského chrámu sv. Petra a Pavla, který patrně Pokorného inspiroval. Šlo o barokní malbu neznámého malíře z 18. století. Přestože autor vycházel z určitých poznatků, jisté je, že Vyšehrad v roce 1420 takto nevypadal a je více či méně jeho fantazií. Tehdejší skutečnosti se snad nejvíc přibližuje hradba s cimbuřím a věžemi, románská rotunda sv. Martina a za ní vyčnívající rozložitá brána Špička.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. DLE LITOGRAFIE A. POKORNÉHO. PROŠLO POŠTOU 1905

533 - Podoba Vyšehradské skály koncem 19. století

Záběr z Královské (později Císařské) louky dokládá nápadnou absenci vyšších staveb na Vyšehradě a skálu bez porostu. Zcela vlevo nahoře je část barokního průčelí chrámu sv. Petra a Pavla. Vpravo od něj se táhne souvislá hradební zeď, v některých místech ještě středověkého opevnění. Domek uprostřed je zbytkem původní hradební věže. Z bývalé strážnice na skále pod ním se kdysi kontroloval provoz na řece. Pod skálou u břehu končí Libušinská ulice. Vlevo stojí jednopatrový barokní dům, čp. 44, rezidence kanovníka, později kancelář pro stavbu Vyšehradského tunelu. Před ním nízký domek převozníka a zeď zahrady, postavená zřejmě i jako zábrana proti častému vyššímu stavu vody, zejména s plovoucími krami ledu.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1897

534 - Malebný domek převozníka pod Vyšehradskou skálou, čp. 46, na konci
Libušinské ulice

Nízké přízemní stavení připomínalo svou délkou i vzhledem vesnickou chalupu. Západní roh domku byl podepřen šikmým opěrným pilířem, což asi souviselo s častými záplavami. S těmi musel převozník s rodinou počítat od chvíle, kdy se zde usídlil. Při velkých povodních ovšem nezbývalo nic jiného, než hledat útočiště na skále. Přívoz zde fungoval mezi Vyšehradem a Královskou loukou (později Císařskou) a mezi Vyšehradem a Podolím - viz loďku s vesly na řece. V roce 1902 byl domek v souvislosti se stavbou tunelu a úpravou nábřeží částečně včleněn do zvýšeného terénu a částečně zbourán. Přívoz byl nějaký čas ještě v provozu, později zde zastavovaly i parníky.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1898. Z. REACH, ZAČÁTEK 20. LET

535 - Pravý vltavský břeh s Vyšehradem ze smíchovské strany

Nad Vyšehradem se již tyčí novogotické věže kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla, jejichž výstavba pod vedením F. Mikše trvala do roku 1903. Příbřežní zástavbou na úpatí skály probíhá Libušinská ulice. Na snímku není vidět, neboť je skryta za ohrazenými zahradami a domky. Končila u domku převozníka (zcela vpravo). Vlevo na řece je jedna z pražských otevřených dřevěných plováren, které se těšily velké oblibě Pražanů. Ta však musela být dočasně odstraněna v souvislosti s regulací a výstavbou nábřeží v údobí 1907-1910. Vpravo od plovárny na zdi domu čp. 97 inzeruje stavební podnikatel A. Heyhal visutá lešení - patent Březinův (použití viz obr. 127). Téměř celá příbřežní zástavba na snímku bude do roku 1908 zbourána.

SVĚTLOTISK. A. TRUHLÁŘOVÁ, 1903

536 - Vojáci u kanónů na hradbách Vyšehradu, v pozadí část Nového Města

Přestože Praha jako pevnost byla zrušena již v roce 1866 po prohrané válce s Pruskem, hradby Vyšehradu s příslušnými pozemky a budovami byly až do roku 1911 majetkem vojenské správy. Byla zde vojenská posádka, která mimo jiné vykonávala strážní službu, zavírala na noc brány pevnosti a dohlížela na to, aby nikdo v okolí nestavěl bez povolení vojenské správy. Na snímku pořízeném asi z bašty sv. Pavla č. XXXVIII vidíme skupinu dělostřelců patrně při zaměřovacím cvičení. Děla jsou staršího typu, která se v 1. světové válce už nepoužívala. Značná část města Vyšehradu v údolí není z tohoto místa vidět. Na obzoru zleva je kostel sv. Apolináře a areál Zemské porodnice, zcela vpravo pak část kostela na Karlově.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1896

537 - Jižní strana Vyšehradského nádraží, n.čp. 86

Postaveného v letech 1904-1905 v souvislosti s vybudováním Pražské spojovací dráhy mezi nádražími České západní dráhy na Smíchově a dráhy císaře Františka Josefa I. na Novém Městě. Nákladní doprava zde byla zahájena v roce 1872, osobní v roce 1888. Vlaky měly zastávku pod Vyšehradem ještě před vybudováním nádražní budovy. Její průčelí je obráceno do Svobodovy ulice. domy vlevo stojí na severní straně této ulice a byly postaveny v rozmezí let 1902-1906. Předtím tu bylo volné prostranství. Vpravo se právě staví dům n.čp. 144 (dostavěn v roce 1906). V popředí, kde v kolejišti pracuje několik dělníků, vidíme plaňkový plot oddělující nádraží od travnatého svahu k potoku Botiči.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. ZUNA, 1906

538 - Stavba Vyšehradského tunelu - pohled z pražské strany

Průčelí tunelu je téměř hotové, zbývají jen dokončovací práce. Terén k tunelu musel být zvýšen a zajištěn ze strany řeky. Pro zpevnění nábřeží posloužily zdi zahrady a část převozníkova domku (viz obr. 533). Toto provizorium zde bylo do roku 1907, kdy se začalo se stavbou jednolité nábřežní zdi od tunelu k Podskalí. Kolem vidíme ještě spoustu stavebního rumu a dvoukoláky k převážení materiálu a zeminy. Dvě stupňovitě postavené zdi vlevo sloužily jako ochrana proti sesuvům. Nad vyhlídkovou a ozdobnou věží vidíme na skále torzo středověkého stavení - bývalé strážnice nad řekou. Tunel určený pro pěší, silniční a pozdější tramvajovou dopravu je nejkratší v Praze - 34 m dlouhý, 9 m široký a 5 m vysoký.

SVĚTLOTISK. 1904-1905

539 - Severní strana Vyšehradského tunelu postaveného v letech 1902-1905

K řešení průčelí tunelu s cimbuřím ve stylu anglické gotiky jsou dodnes určité výhrady. Autory tohoto projektu byli V. Dvořák a F. Velich. Okolní zástavba ve stylu dalších historizujících slohů pochází z údobí 1904-1906. Na pravé straně tunelu stojí nízká věž s vyhlídkovou terasou. Zcela vpravo je zábradlí zvýšeného nábřeží. Zatím nevydlážděná vozovka, kde nejsou ještě položeny koleje, se nachází asi 6-7 m nad hladinou Vltavy. Tramvaje zde začnou jezdit od roku 1910 a spojí Prahu s Podolím a Braníkem. Budova vlevo byla postavena pro Hospodářský úřad královského hlavního města Prahy, jehož zaměstnanci vybírali za průchod či průjezd tunelem poplatky: osoba pěší 2 haléře, jezdec 4 h, trakař 4 h, tažný dobytek 10 h, hnaný dobytek 1 h.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. ZUNA, 1907

540 - Pohled z protáhlé hráze ostrova, dnes Veslařského

Pohled směrem severním na Železniční most a část Vyšehradu s tunelem a podolským nábřežím. Most byl postaven pro Pražskou spojovací dráhu mezi Smíchovem a Novým Městem v roce 1871. Původní konstrukce byla v roce 1901 nahrazena novou, což umožnilo dvoukolejný provoz. Podolské nábřeží, na rozdíl od pražského, bylo v roce 1905 téměř v celé délce hotovo. Jižní podolská strana tunelu byla delší čas bez ozdobného průčelí a jen s částí příčné zdi. Teprve po zkušenostech s kameny padajícími se skály se přistoupilo k orámování tunelu podobným cimbuřím s věží jako na pražské straně a v roce 1906 byla postavena i zabezpečovací zeď na úpatí skály. Nahoře vidíme zbytky pevnosti, vpravo s barokním bastionem sv. Ludmily č. XXXVI.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1908

541 - Pohled přibližně z centra Vyšehradského parku (dnešní Karlachovy sady) směrem západním

Snímek byl pořízen na jaře nebo na podzim a tak přes větve stromoví lze postřehnout dlouhý severní trakt vyšehradské zbrojnice. Budova obdélníkového půdorysu byla postavena v roce 1655. Připomíná se, že na ní byl kdysi instalován první pražský hromosvod. V roce 1927 do základů vyhořela. Uprostřed snímku je chrám sv. Petra a Pavla. Jeho novogotická přestavba se uskutečnila v letech 1885 - 1903. Na konci cesty vidíme ve zdi hřbitova zadní stranu Slavína, společné hrobky pro řadu nejvýznamnějších osobností českého národa, dokončeného v roce 1893. Na jeho vrcholu je vidět socha okřídleného Génia vlasti nad rakví.

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1908

542 - Socha sv. Václava v sadě před Novým proboštstvím (dnes Štulcovy sady)

Pískovcová jezdecká socha, dílo J. J. Bendla z let 1678-1680, stála původně na kašně uprostřed Koňského trhu (pozdějšího Václavského náměstí) v ose ulic Jindřišské a Vodičkovy. V roce 1827 byla postavena na nový empírový podstavec (dílo J. Krannera) umístěný o něco výš - proti dnešnímu hotelu Evropa. Sochu v roce 1879 převezli na žádost probošta vyšehradské kapituly V. Štulce na Vyšehrad. Později byla nahrazena kopií. Originál je dnes v Lapidáriu na pražském Výstavišti.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

543 - Barokní Leopoldova brána

Barokní Leopoldova brána, která je vstupní bránou do vnitřního areálu vyšehradské pevnosti - pohled směrem severozápadním. Byla dokončena někdy v rozmezí let 1657-1680 stavitelem C. Luragem. Brána byla pojmenována po císaři Leopoldovi I. Někdy se nazývá také Francouzská, asi podle Francouzů, kteří kolem ní zvýšili hradby, avšak bránu nestavěli. Komunikace na snímku procházela Vyšehradem a byla jedinou cestou, kterou bylo možné dostat se do Nového Města od jihu. Tato situace se změnila po zbourání novoměstských hradeb v nuselském údolí a po výstavbě Vyšehradského tunelu. Vlevo od brány jsou v pozadí vidět špičky věží kostela sv. Petra a Pavla.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1908. Z. REACH, 20. LÉTA

544 - Bývalá Vyšehradská radnice, čp. 31

V dnešní ulici Vratislavově - pohled od severu z parcely zbořeného nárožního domu čp. 51. Radnice stála kdysi v tzv. horním městě ve vyšehradské pevnosti. Po vybudování barokní citadely v 17. století byla kolem roku 1765 zřízena nová v místě na snímku. Ta město Vyšehrad spravovala až do jeho připojení k Praze v roce 1883. Budova se dvěma souměrnými křídly se několikrát přestavovala, naposled v roce 1870 stavitelem J. Schwartzem. V rámci této přestavby bylo vytvořeno nové průčelí vzdáleně připomínající anglickou gotiku a umístěny sem bicí hodiny (viz dva zvonky s táhly na střeše). Za radnicí ještě stojí dva patrové domky čp. 30 a 29, na jejichž místě pak vyrostly po roce 1908 dvě novostavby (viz obr. 546 a 548). Před radnicí byla konečná stanice tramvaje č. 4, která zde jezdila od roku 1898 na trati Vyšehrad - Karlovo náměstí, od roku 1905 prodloužené k Národnímu divadlu.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. H. Z. ZUNA, KOLEM 1905

545 - Pohled z prostoru před bývalou Vyšehradskou radnicí směrem severním
do Vyšehradské třídy

Zprava část domu v ohybu Vratislavovy ulice, čp. 57, s obchodem. Vystavené zboží v okně, ve dvou nezvyklých mělkých skříňkách a nápisy přímo na omítce prozrazují, že se zde prodávaly kuchyňské potřeby, žehličky, zámky, líh, rum, káva, cukr, čaj apod. Další dům, čp. 56, stejně jako bytové domy vlevo a také za viaduktem, dnes již nestojí - ustoupily pozdějším úpravám terénu a nové zástavbě. Ulicí jezdila tramvaj č. 4 oběma směry - v tomto úseku pouze po jedné koleji. Přemostění ulice je součástí vyšehradského viaduktu, který navazuje na železniční most přes Vltavu. Budování tohoto nejnáročnějšího úseku Pražské spojovací dráhy bylo zahájeno v roce 1870. Kromě železné konstrukce nad ulicí má viadukt ještě 13 oblouků ze saského pískovce a je dlouhý asi 840 m.

SVĚTLOTISK. UNIE PRAHA, 1910

546 - Pohled do Vratislavovy ulice z prostoru před bývalou radnicí
směrem jihovýchodním

Jde vlastně o hlavní komunikaci vyšehradského podhradí. Radnice byla po zrušení v roce 1883 používána k různým účelům (první pražský útulek pro školní mládež, Sokol a jiné). Poslední dva vyšší domy na levé straně ulice, n.čp. 63 a 64, zde byly postaveny po roce 1900 na místě dvou starších klasicistních domů. Tento sloh určoval stavební ráz převážné části vyšehradského podhradí před jeho novodobou výstavbou. Zcela vlevo dům čp. 57 sleduje již ohyb ulice stáčející se k severu do Vyšehradské třídy (viz obr. 546). Vpravo za radnicí již stojí dva nové domy, n.čp. 30 a 29 (viz obr. 548). Kolem domu čp. 23 v pozadí pokračuje, stoupá a klikatí se Vratislavova ulice až k empírové Cihelné bráně. Dále pokračuje ulicí V pevnosti, která prochází Leopoldovou bránou (obr. 543) a končí u brány Táborské.

BAREVNÁ FOTOLITOGRAFIE. V. KRÁTKORUKÝ, 1913

547 - Pohled do Neklanovy ulice směrem severozápadním

Zleva na nároží Přemyslovy a Neklanovy ulice stojí bytový dům, n.čp. 98, postavený v roce 1913 ve stylu kubismu dle návrhu J. Chochola. Svými geometrizujícími tvary s množstvím lomených ploch se výrazně odlišuje od starší zástavby z let 1885-1900. V době pořízení snímku byla v přízemí velkopopovická pivnice U Neklana. Za domy na pravé straně ulice a jejich zahradami protékal volně potok Botič, který je dnes v podzemí. Přemyslova ulice protínala Neklanovu, pokračovala mimo záběr vpravo a končila u můstku přes Botič. Zajímavý je i poměrně čilý pouliční ruch, snad nedělní. Takový lze dnes v této ulici pozorovat málokdy.

SVĚTLOTISK. FOTOGRAF CHVOJKA. V. KOUBA, KOLEM 1930

548 - Řada domů na jihozápadní straně Vratislavovy ulice

Zprava za bývalou radnicí města Vyšehradu stojí dva domy postavené A. Dlabačem v historizujícím slohu s výraznými novorenesančními štíty. První z nich, n.čp. 30, se zajímavými sgrafity na štítu i mezi patry (motivy rostlin, úlu) a s reliéfními znaky Vyšehradu a Prahy, byl postaven pro Vyšehradskou záložnu v roce 1908 (do té doby umístěné v domě U Kroka, n.čp. 28). Později došlo k úpravě interiéru pro Husův sbor církve československé. Výzdoba modlitebny je dílem malířů L. Nováka a K. Skály. Druhý, n.čp. 29, s širším průčelím, rovněž se sgrafity (motivy renesančních hlaviček, sovy, květin) a s poněkud nesourodým řešením posledního patra, byl postaven v roce 1910. V následujícím novorenesančním domě U Kroka z roku 1894 bylo mimo jiné i Obchodní družstvo pro Vyšehrad.

SVĚTLOTISK. F. ZUNA, A. DÖRFLER, 1911

549 - Pohled do Neklanovy ulice směrem jihovýchodním (z opačné strany,
než na obr. 547)

Vlevo je vidět část kovového zábradlí, pod nímž mizí potok Botič v podzemním tunelu, končícím v nábřežní zdi u Vltavy. Ve dvoře patrového domu za zábradlím, čp. 85, prodával uhlí, dříví, koks, násady a jiné J. Mesl. V popředí snímku vidíme velkou reklamu firmy Schicht na její výrobek zvaný Schichtal - „mleté velemýdlo na vyváření prádla”. K takové velkoplošné inzerci byly s oblibou využívány volné boční stěny pražských domů. Před prvním domem vpravo (dnes novostavba v linii uliční čáry) stojí již mimo záběr druhý kubistický dům v této ulici, n.čp. 56, dílo A. Belady.

SVĚTLOTISK. FOTOGRAF CHVOJKA. V. KOUBA, KOLEM 1930

nahoru    pohlednice Holešovice