Staré pohlednice a dobové fotografie Praha ulice Na příkopě
286 - Polední ruch na Zlatém kříži
Křižovatce Václavského náměstí, ulice Na Příkopě, uličky Na můstku a ulice Ovocné. Chodí a jezdí se vlevo, idylické dopravní poměry nenarušují žádné přechody pro chodce ani světelná znamení pro auta a tramvaje. Není zde ani strážník řídící dopravu, který za necelých 25 let bude patřit k neodmyslitelnému koloritu rušných pražských křižovatek. Od 17. století přetrvávající lomená uliční čára, tvořená průčelími domů U jednorožce, čp. 388, (název podle hlavy tohoto bájného tvora na nároží vlevo), U bílého beránka, čp. 389, a dalšími až k Schillerovu domu, n. čp. 392, bude zregulována až novou zástavbou. Schillerův obchodní dům - úzký čtyřpatrový objekt s věžovitě zakončenou střechou za tramvají vlevo – byl postaven na místě starého nízkého domů Bílá koule (viz. obr. 287 a 288) v roce 1898. DVOUDÍLNÁ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900 |
287 - Zatím nejstarší snímek Zlatého kříže na pohlednici
Ačkoliv ji K. Bellmann vydal až v roce 1898, snímek byl pořízen již počátkem 90. let, o čemž svědčí kromě oblečení chodců i řada dobových detailů - např. na nároží Vídeňské kavárny (vpravo) uliční plechová tabule s dvoujazyčným česko - německým názvem Václavského náměstí. Výlučně české uliční názvosloví bylo v Praze zavedeno až roku 1894, což těžce nesla zdejší německá menšina. Před kavárnou bude ještě osm let svítit honosný osmiramenný plynový kandelábr z roku 1867, navržený A. Lindsbauerem. Byl první z celkem šesti litinových stojanů, instalovaných v řadě za sebou a osvětlujících Václavské náměstí. Obě strany Příkopů jsou lemovány jen tříramennými plynovými osvětlovacími tělesy, ale s menšími rozestupy, vyrobenými ve slévárnách knížete Hanavského v Komárově. Podobný typ, avšak upravený na elektřinu, můžeme ještě dnes vidět na rampě Národního muzea. Obchod H. Gottwalda na nároží v domě U Špinků (vpravo) zde byl od začátku 60. let 19. století. Majitel v něm prodával výrobky své továrny na železný nábytek, zboží lůžkové, ale tako koberce, přikrývky, záclony, kufry, brašny, deštníky, péřové matrace, mycí stolky atd. V zájmu propagace svých výrobků pořádal v obchodě výstavy zboží, např. moderních koberců od září do října 1898 a vydával i reklamní pohlednice. Po jeho smrti v roce 1903 se zde jeho obchod nějakou dobu udržel, než ho nahradila firma Kettner & Školaud. Avšak jen do roku 1910, kdy byl objekt zbořen a na jeho místě postaven v letech 1911 – 1914 palác Koruna. Zleva dům U jednorožce, čp. 388, s elegantními obchody v přízemí, např. s hedvábím E. Löbla. Další, patrový dům U bílého beránka, ze začátku 17. století, byl majetkem jisté A. Grohmannové, která ho odmítla prodat, protože v něm chtěla v klidu dožít. Teprve po její smrti mohl být dům zbořen, stejně jako třípatrový objekt za ním čp. 390, a na jejich místě postavena budova Vídeňské bankovní jednoty (1906 – 1908). Další, úzký třípatrový dům čp. 393, je z tohoto pohledu ještě dobře vidět, než ho v roce 1898 zakryje ze staré uliční čáry poněkud vystupující novostavba Schillerova obchodního domu. OBŘÍ POHLEDNICE. SVĚTLOTISK. SNÍMEK KOLEM 1892. K. BELLMANN, 1898 |
288 - Dům U Špinků, čp. 846
Uvádí se, že jde o první dům postavený na Novém Městě po jeho založení. Přibližně od roku 1860 byla v prvním patře Vídeňská kavárna. V přízemí měl svůj obchod H. Gottwald, pozdější majitel celého objektu. Vlevo na severozápadní straně ulice Na Příkopě ještě stojí čtyři staré domy, které v krátké době projdou zajímavými stavebními změnami. Zleva dům čp. 390, který byl zbořen v roce 1905 v souvislosti s výstavbou paláce Vídeňské bankovní jednoty. Další dům, čp. 391, s barokním štítem, ustoupil secesní novostavbě z let 1905-1906. Místo nejnižšího objektu v řadě, čp. 392, zaujal kolem roku 1898 secesní obchodní dům M. Schillera. Ten byl majitelem i sousedního vysokého domu, čp. 393. Jeho původním záměrem bylo - po zboření nízkého domu a adaptaci sousedního vyššího - postavit na jejich místě a na spojeném pozemku velký obchodní palác. Ačkoliv propagační pohlednice zamýšleného objektu již byly v oběhu, projekt nebyl z neznámých příčin v té podobě nikdy realizován. FOTOGRAFIE. K. BELLMANN, KOLEM 1892 |
289 - Kulečníkový salon v prvním patře Vídeňské kavárny s okny na Václavské náměstí a ulici Na Příkopě (vpravo)
Interiér je upraven v rokokovém slohu; také hořáky plynového osvětlení a hodiny jsou stylové. Kulečník vznikl na francouzském královském dvoře v 16. století a rozšířil se zejména díky Ludvíku XIV. Ještě v 18. století to byla hra vybraných společenských vrstev a její výuka patřila mezi koncesované živnosti. V 19. století pak kulečník pronikl do kaváren a na přelomu 20. století patřil k jejich standardnímu vybavení. V té době již existovali i čeští výrobci kulečníkových stolů, jako např. firmy Stočes & Vogel, Žabokrtský nebo Neubauer. FOTOGRAFIE. K. BELLMANN, KOLEM ROKU 1892 |
290 - Ulice Na Příkopě od Václavského náměstí, kde se fotografovi podařilo zachytit v rozptýleném světle jedno podzimní odpoledne
Jak je vidět, fotograf se stativem představoval pro Pražany stále jistou atrakci. Zajímavým svědectvím o době je, že nikdo není bez pokrývky hlavy - většina mužů má klobouk, kromě židovského chlapce vlevo s typickou čepičkou a veřejného posluhy vpravo s kšiltovkou s číslem. Ten na tak frekventovaném místě jistě neměl nouzi o zákazníky. Snímek pochází z doby, kdy bylo plynové osvětlení postupně nahrazováno elektrickým. Levá strana ulice je již osvětlována elektřinou z vysokých sloupů, zatímco na pravé straně převládají ještě tříramenné kandelábry s plynovými hořáky. Avšak i zde byly již odstraněny z chodníku před domem U Špinků. Zavádění elektřiny okamžitě využil H. Gottwald k instalování vlastního vnějšího osvětlení svých výkladů, které však během krátké doby bylo z praktických důvodů (hlavně déšť) nahrazeno osvětlením vnitřním (viz obr. 296). SVĚTLOTISK. KOLEM 1901 |
291 - Sokolové v smutečním průvodu při převážení ostatků J. Kollára (1793-1852) na Olšanské hřbitovy
Převoz z Vídně do Prahy se uskutečnil v květnu roku 1904. Velkého básníka Čechů a Slováků doprovodili od nádraží státní dráhy přes celou Prahu na hřbitov představitelé města, vlasteneckých organizací a spolků. Ulice lemovaly davy přihlížejících, také balkon kavárny Edison byl plně obsazen. Snímek je příkladem reportážní polednice - fotograf pořizoval záběry z celého průběhu události a postupně je čísloval (tento má č. 11). Patrový barokní dům U bílého beránka, čp. 389, společně s vyšším domem kuriózního názvu Žába v kaluži, čp. 390, z něhož vidíme jen velkou boční stěnu, budou za rok zbořeny a na jejich místě vyroste budova Vídeňské bankovní jednoty od J. Zascheho (dnešní Komerční banka). FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. 1904 |
292 - Staroměstská strana ulice Na Příkopě od Václavského náměstí
Snímek zachycuje dopolední ruch na Zlatém kříži. Dámy s klobouky jsou většinou paničky a slečinky vracející se z nákupů, které jim až do bytů odnášeli obchodní poslíčci - proto u dam nevidíme, na rozdíl od dnešních, žádnou tašku. Z této malé ukázky módy se poněkud vymyká žena s roštím v náručí. Avšak daleko větší přehlídky módních klobouků a rób se konaly každodenně po 17. hodině a v neděli před polednem i odpoledne na promenádách neboli korzech. Pravidelné, i několik hodin trvající procházení se na určitých místech a v určitém čase bylo považováno za společenskou událost. Nejznámější korzo bylo právě zde v ulici Na Příkopě a patřilo Němcům, kdežto Ferdinandova třída byla doménou Čechů. Studenti se nejraději procházeli po dolní části Václavského náměstí. Promenády nebyly jen zvláštností Prahy, své korzo mělo každé město i městečko v monarchii. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM 1902 |
293 - Další z početných záběrů na tuto frekventovanou křižovatku zahrnuje i dva původně středověké domy na Václavském náměstí
Zprava U modrého lva, čp. 843, a U Řemenářů nebo U Broků, čp. 844, které byly postaveny na parcelách odprodaných z původně rozsáhlého pozemku, náležejícího kdysi k nárožnímu domu U Špinků, čp. 846. Tyto tři parcely byly opět sceleny v roce 1914, kdy na místě uvedených tří zbořených objektů vyrostl palác Koruna. Křižovatku již zcela ovládly elektrické tramvaje. Čtyřnápravový typ vpravo byl ovlivněn americkými vzory a pražská Ringhofferova továrna je dodávala v letech 1898-1901. Jeden z vozů této série v salonní úpravě byl oceněn na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ LEDERER & POPPER, KOLEM 1902
|
294 - Velkokavárna Edison
V prvním patře novorenesančního domu (zv. také Löblův obchodní dům) na rohu ulice Na můstku. Krátký čas se kavárna jmenovala Kovářova. Potom byla přejmenována na Edison po slavném americkém vynálezci T. A. Edisonovi, což souviselo zřejmě s novým majitelem K. Kleinem. Ten si uvědomil, že se jeho podnik nachází přesně na pomezí českého a německého korza a nechce-li ztratit jednu či druhou klientelu, musí dát kavárně neutrální jméno. Alespoň tento výklad jejího názvu nabídl další z majitelů Turnovský samotnému Edisonovi, jehož první vycházka během jeho dvoudenního pobytu v Praze v roce 1911 směřovala právě sem. Kavárna, kam bylo možné vyjet výtahem, byla proslulá nádhernou vyhlídkou na Václavské náměstí. V zimě z oken, v létě z balkonu, jehož zábradlí obrostlé popínavými rostlinami chránilo intimitu hostů před zvědavými pohledy zdola. SVĚTLOTISK. KOLEM 1908 |
295 - Průhled ulicí Na Příkopě z Ovocné ulice přes Zlatý kříž
Nedávno postavený Löblův obchodní dům vlevo stojí na nároží ulice Na můstku. Drožkaři a fiakristé dosud neodmyslitelně patří k pražským ulicím, ale již za dva roky se objeví vážná konkurence - nájemní automobily s prvním stanovištěm na Václavském náměstí. Přestože v té době byly již elektrifikovány všechny tratě tramvají, drožka a fiakr zůstávaly i nadále oblíbeným dopravním prostředkem hlavně konzervativnějších Pražanů. Byly pohodlnější, odpadalo čekání a stanoviště byla na každém kroku – před kavárnami, nádražími, divadly, největší pak na velkých náměstích. Na snímku zabočuje na Václavské náměstí drožka, na rozdíl od fiakru tažená vždy jedním koněm. První pražský fiakr je doložen z roku 1789, ještě v témže roce se jejich počet zvýšil na 34. V 80. letech 19. Století bylo v Praze kolem 300 drožek a 220 fiakrů. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. O. ZŮNA, KOLEM 1903
|
296 - Začátek novoměstské strany ulice Na Příkopě od nároží
|
297 - Pohled na křižovatku Zlatý kříž
S průhledem do ulice Na Příkopě z domu čp. 772 na nároží Václavského náměstí. K největším změnám došlo na staroměstské straně ulice. Na místě domů čp. 389 a 390 stojí palác Vídeňské bankovní jednoty z let 1906-1908 od J. Zascheho. Svým moderním pojetím zahájil nové období v pražské architektuře. Sousední dům U Dörflerů (také U Pelikána) s vysokým štítem, n.čp. 391, postavený o něco dříve J. Justichem, oplývá ještě všemi atributy secesního dekorativismu. Novým prvkem na křižovatce jsou hodiny, přemístěné sem od obruby chodníku vlevo. Tramvaj zahýbající z Ovocné ulice na Václavské náměstí je čtyřnápravový motorový vůz z let 1899-1901, stejného typu jako na obr. 293. Před obchodem H. Gottwalda vidíme poutač na přátelský fotbalový zápas mezi W.A.C. (Wiener Athletic Club) a pražským D.F.C. (Deutsches Fussball Club). KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. J. BLAŽEK, 1910 |
298 - Jihovýchodní strana ulice Na Příkopě poblíž Václavského náměstí
Zprava část domu U Špinků, za ním obchodní dům firmy Haas & Söhne, čp. 847, jeden z nejstarších v Praze. Byl postaven v letech 1869-1871 dle projektu A. Kirpala ve stylu severoitalské pozdní renesance. Na tehdejší dobu byla pozoruhodná velkoplošná okna v průčelí a také interiér - litinové schodiště a sloupy nesoucí stropní konstrukci od A. Lindsbauera. Prodávaly se zde záclony, nábytkové textilie a koberce, které byly zákazníkům předváděny pomocí parních vytahovadel - ty se bohužel nezachovaly. Úzká proluka za domem byla vchodem do společného dvora několika domů. V roce 1914 byla zastavěna částí paláce Koruna a současně využita jako průchod na Václavské náměstí. Za dalším domem, U Urbachů, je objekt banky Creditanstalt s kopulí, n.čp. 850, postavený v letech 1894-1896 E. von Försterem. Fotograf za chytil i pojízdnou plošinu, lidově zvanou šibenice, která se používala při opravách trolejového vedení tramvají. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903 |
299 - Jihovýchodní strana ulice Na Příkopě poblíž ústí Panské ulice
Zleva část německého gymnazia, kostel sv. Kříže a dva domy se sjednocenou klasicistní fasádou - nárožní, čp. 1261, a dům U tří nových lip, čp. 854. V něm žila a roku 1862 zemřela spisovatelka B. Němcová, jak připomíná její busta na budově Obchodní banky, postavené na celém nároží v roce 1930 B. Bendelmayerem (viz text u obr. 309). Sousední dům U černé růže, čp. 853, s romantizující fasádou z roku 1840 od J. Frenzela, byl už v té době jako jeden z prvních v Praze vybaven koupelnami. Jeho majitelem byl kolem roku 1900 velkoobchodník B. Bondy, člen Obchodní a živnostenské komory, který se významnou měrou podílel na asimilaci Židů do českého prostředí. Obchod továrny Federer & Piesen prodával šněrovačky všeho druhu až do roku 1918, kdy vyšly z módy. Moderní pasáž z roku 1932 s průchodem do Panské ulice, vybudovaná v místě rozsáhlého dvora, je dílem O. Zyla. AUTOTYPIE. FEDERER & PIESEN, KOLEM 1897 |
300 - Sylva-Taroucovský palác na jihovýchodní straně ulice Na Příkopě
Pozdně barokní objekt je nejkrásnější světskou stavbou K. I. Dientzenhofera z let 1743-1751. Sochařská výzdoba paláce je dílem I. Platzera a jeho rokokový interiér, jeden z nejranějších v Praze, pochází nejspíše od A. Luraga. Palác byl v roce 1878 zrestaurován A. Wolfem. Objekt se třemi dvory měl ještě koncem 19. století velkou zahradu sahající až k bývalé Meisnerově jízdárně. Po skončení Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895 tu byla uložena, díky majiteli hraběti A. Sylva-Taroucovi, část exponátů, které se staly základem sbírek Národopisného muzea. To se o deset let později přestěhovalo do letohrádku Kinských na Smíchově. V paláci sídlila také Svatováclavská záložna, jejíž úpadek na přelomu století vyvolal značný rozruch. Až donedávna zde byla v přízemí známá kavárna Savarin. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
301 - Palác Příchovských, pozdější Německý dům, dnes Slovanský, čp. 859
Původně barokní palác, vystavěný kolem roku 1697, byl přestavěn v roce 1797 F. Hegerem do klasicistní podoby, přičemž stavitel ponechal původní dispozici paláce včetně obou barokních portálů, ale zvýšil o patro oba vnitřní trakty. V letech 1875-1945 sloužil dům jako společenské a politické středisko a také kasino pražských Němců (ti v roce 1910 tvořili 6,1 procenta z 223 741 obyvatel Prahy). V zadním traktu byla ještě přepychová restaurace a rozsáhlá zahrada, dosahující až k zástavbě na Senovážném náměstí. Za stanovištěm fiakrů vidíme jeden z prvních obchodů s auto potřebami a nad ním reklamu pneumatik značky Michelin, svědčící o dlouholeté tradici této světově proslulé francouzské firmy. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK 1912. Z. REACH, 20. LÉTA
|
302 - Ulice Na Příkopě od jejího středu k domu U Hybernů
Na první pohled upoutá budova Zemské banky (vpravo), n.čp. 858, ve slohu české novorenesance od O. Polívky, dokončená v roce 1896. Na výzdobě průčelí a interiéru se podíleli C. Klouček, K. V. Mašek, S. Sucharda, M. Aleš, M. Švabinský aj. Banka se zemskou garancí byla založena v roce 1890 a náplní její činnosti, kromě obvyklých bankovních obchodů, bylo poskytování úvěrů a vydávání obligací v oblasti komunální, meliorační, železniční a stavební. Banka byla v letech 1911 - 1912 rozšířena o další nárožní objekt (vpravo mimo záběr) od téhož autora. Za budovou banky vidíme protáhlé průčelí Německého domu, v pozadí se dokončuje palác Živnostenské banky. První dům zleva, čp. 958, stojí dodnes. Druhý, čp. 584, byl z celé řady nejstarší. Ještě v roce 1792 zde stál osamoceně, kolem něj byly jen zahrady. Všechny domy po této straně ulice, kromě čp. 958, byly ve 20. a 30. letech zbořeny a nahrazeny novostavbami. SVĚTLOTISK. E. SCHMIDT, DRÁŽĎANY – BUDAPEŠŤ, 1900 |
303 - Motel Modrá hvězda, čp. 864
Motel Modrá hvězda, čp. 864, a Živnostenská banka na nároží ulice Na Příkopě a Hybernské ulice. Jeden z nejkomfortnějších pražských hotelů, jehož poslední, klasicistní přestavba pocházela z roku 1846, byl spojen s řadou osobností a historických událostí. Pobývali zde např. F. Chopin, francouzská císařovna Eugenie a v souvislosti s uzavřením tzv. Pražského míru v roce 1866 také pruský král Vilém I. a kancléř Bismarck. Sousední Živnostenská banka byla založena českými záložnami v roce 1868 s akciovým kapitálem 8 milionů zlatých. Její čistý zisk byl v roce 1896 vyčíslen na 700 tisíc zlatých a dividenda stanovena na 7 procent. Budova byla postavena na místě domů čp. 862 a 863 v letech 1898-1901 podle projektu O. Polívky. Po necelých čtyřiceti letech byla, s hotelem Modrá hvězda a s dalším sousedním hotelem Černý kůň, čp. 860, zbořena. Na jejich místě vznikl nový monumentální palác Živnostenské banky od F. Roitha, dnes sídlo České národní banky. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1901 |
304 - Průhled ulicí Na Příkopě
Od křižovatky před Prašnou bránou, tvořenou částí Josefského náměstí, ulicemi Hybernskou (vlevo) a Celetnou (vpravo za bránou). Záběr nám umožňuje zblízka si prohlédnout lomené průčelí hotelu Modrá hvězda, Živnostenské banky, n. čp. 862, a za ní i hotelu Černý kůň. Po jejich zboření zde v letech 1928-1939 byla postavena monumentální nová budova Živnostenské banky s pasáží, spojující Příkopy se Senovážným náměstím. Také na pravé, staroměstské straně je dobře vidět klasicistní průčelí České eskomptní banky, secesně upravená fasáda domu s kavárnou Corso a světlé průčelí České průmyslové banky, čp. 988. V tomto místě se také křižovaly tramvajové linky. Jedna z nich vedla přes Hybernskou ulici na Žižkov, kam právě směřuje tramvaj na snímku. Jde o dvounápravový motorový vůz Elektrických podniků (asi číslo 113), zařazený do provozu v roce 1901. LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. D. KOSINER & CO., 1908 |
305 - Pohled z ulice Na Příkopě na klasicistní dům U Hybernů - v té době celnice
Zprava část průčelí Německého domu a hotelu Černý kůň. Zleva dům čp. 990, přestavěný do secesní podoby v roce 1897 F. Ohmannem. Šlo o zakladatelské dílo pražské secese, vynikající krásnou barevností průčelí, bohatě zdobené malbami V. Olivy a A. Hofbauera. Krásným dojmem působilo zejména při večerním osvětlení dvěma velkými mosaznými lucernami, zavěšenými přímo na fasádě. V domě byla komfortní a elegantní kavárna Corso, v prvním patře s pavlačí jako součástí kavárenského prostoru. Název kavárny byl odvozen od německého korza na této straně ulice. Kavárna se v roce 1900 stala prvním sídlem Klubu sběratelů pohlednic. Další dům, čp. 969, patřil České eskomptní bance, jednomu z nejlepších peněžních ústavů v monarchii. V roce 1897 vyplácela patnáctiprocentní dividendu! Oba objekty (včetně čp. 982 v Celetné) byly zbořeny v roce 1929 a na jejich místě postavena nová budova banky - dnes Komerční. SVĚTLOTISK. D. KOSINER A SPOL., KOLEM 1906
|
306 - Staroměstská strana ulice Na Příkopě od Havířské ulice (vlevo) k Prašné bráně na ranním záběru (v 9.15 hod.)
V nárožním klasicistním domě U modrého raka, čp. 583, byl exkluzivní obchod zvaný Bazar Parisien S. Federera s prodejem kravat a pánského luxusního zboží a kavárna Central, kde se scházeli židovští obchodníci na taroky nebo partii mariáše. Dům a dva další v Havířské ulici (čp. 582, 581) byly zbořeny v roce 1927 a na jejich místě postavena funkcionalistická budova pojišťovny Praha dle projektu L. Kysely. Její adaptaci na Dětský dům provedl v letech 1950-1952 F. Cubr. Dům se dvěma věžemi je mladší Kolovratský palác z roku 1884, postavený na místě zahrady staršího (s průčelím na Ovocný trh). V paláci byla další známá kavárna Continental, Piskáčkova restaurace a pojišťovací ústav New York. Dům za ním, včetně proluky později zvané Myslbek – viz. obr. 308 a 310. FOTOGRAFIE. KOLEM 1914 |
307 - Severozápadní, staroměstská strana ulice Na Příkopě
S ústím Havířské ulice (za sloupem) z opačného pohledu než na obr. 306. Záběru dominuje Kolovratský palác, čp. 1047, postavený na místě zahrady starého paláce v roce 1884 vídeňskou stavební firmou Helmer & Fellner. Jeho průčelí bylo ve své době vystaveno zdrcující kritice, ale ani současní historici architektury jej nehodnotí lichotivě. Obytný dům v prvním patře s kavárnou Continental měl v přízemí řadu exkluzivních obchodů - U korunní princezny s dámským zbožím, zastupitelství Cley’s American Diamond Company, prodávající diamanty pravé i jejich napodobeniny a směnárnu J. G. Seliga, který se sem přestěhoval z nedávno zbořeného domu U bílého beránka (později, za 1. republiky, již majitel bankovního domu). Díky tomuto záběru můžeme vidět z opačné strany než na obr. 288 také třípatrový objekt čp. 393 (druhý za Havířskou ulicí) a celou konfiguraci nově postavených budov za ním, včetně paláce Vídeňské bankovní jednoty FOTOGRAFIE. KOLEM 1910 |
308 - Reklamní pohlednice skladu oděvů pro pány firmy J. Rothberger v domě čp. 1025 (vedle Kolovratského paláce)
Objekt s klasicistní fasádou byl postaven kolem roku 1865 na prodloužené parcele dvou domů na Ovocném trhu - U dvou zlatých klíčů, čp. 577, a U dvou sloupů, čp. 578. V domě byl velký obchod s oděvy, zpočátku firmy B. Salzer & syn, pozdě ji převzatý J. Rothbergerem. I zde jsou vidět krásně vyřezávané novorenesanční výkladce a tehdy nezbytné reklamy ve francouzštině a ruštině, doplněné medailemi, kterými byly oceněny výrobky firmy na různých výstavách. Také boční strana domu, otevřená do proluky, byla využita k reklamním účelům. Vpravo jeden z menších domků v proluce, s Dětským bazarem, kde se prodávaly šatičky a spodničky pro holčičky. Dům čp. 1025 byl i s malým domkem vpravo zbořen v roce 1929. V těchto místech stávala obvykle řada fiakrů až k nároží Havířské ulice. SVĚTLOTISK. KOLEM 1903 |
310 - Nízká zástavba mezi domy čp. 1025 a 574 v pozdější proluce zvané Myslbek
V tomto prostoru byly přibližně do poloviny 19. století zahrady, patřící k zadním traktům domů na Ovocném trhu. Klasicistní patrový dům, čp. 999, byl zde postaven jako první (na bývalé parcele čp. 576) a později přistavěny přízemní provizorní objekty, sloužící jako obchody. V době pořízení snímku byl Dětský bazar v přístavku vlevo vystřídán obchodem B. Vaníčkové s dámským zbožím, v dalším uprostřed bylo klenotnictví S. Jakobowicze a v přístavku vpravo zastupitelství světoznámé firmy na šicí stroje Singer (ten se však již nacházel na parcele čp. 575). Objekty na snímku, včetně domů čp. 574-578 na Ovocném trhu, vykoupila a nechala zbořit v roce 1929 banka Union se záměrem postavit zde velký bankovní komplex. Ten se však neuskutečnil a ve vzniklé proluce se v průběhu desítiletí vystřídaly pavilon Myslbek, parčík a staveniště metra. Nakonec v roce 1997 zde bylo postaveno monstrózní obchodně-administrativní centrum Myslbek. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1928 |
311 - Pohled na severozápadní stranu ulice Na Příkopě při Husových slavnostech v červenci 1903
Oslavy probíhaly u příležitosti položení základního kamene k Husovu pomníku, odhalenému na Staroměstském náměstí až v roce 1915. Slavnostního průvodu se zúčastnili kromě Sokolů i zástupci městské rady s primátorem Srbem, zástupci české univerzity, delegace Čechů ze Spojených států amerických, nechyběli ani příslušníci různých cechů. Ulice Na Příkopě byla vyzdobena českými červenobílými prapory na dřevěných stožárech zapuštěných do dlažby. Řada klasicistních objektů začíná vpravo částí dvoudomů čp. 958 a 959 z 30. let 19. století – sídlo banky Union, založené roku 1872, pokračuje domem čp. 957 s novorenesančně upraveným průčelím (oba domy stojí dodnes, první byl později zvýšen o patro) a končí domem čp. 574, zbořeném v roce 1929. Ve stejné době bylo zbořeny i všechny další objekty až ke Kolovratskému paláci – na jejich místě je dnes obchodně-administrativní centrum Myslbek. AUTOTYPIE. F. J. JEDLIČKA, 1903 |
312 - Novorenesanční dům s prvky secese, n.čp. 388, na rohu ulic Na můstku (vlevo) a ulice Na Příkopě
Byl postaven na místě staršího renesančního domu U jednorožce v roce 1901 F. Buldrou pro šlechtičnu A. Rusheimovou. V přízemí se usídlil nejstarší a nejzásobenější obchodní dům hedvábím Ephraim Löbl, v prvním patře byla kavárna zpočátku nazývaná Kovářova, později Edison. Rohový dům byl ve 20. letech zvýšen o podkrovní patra a později odstraněním zdobné fasády zmodernizován. Obchod s textilem zde vydržel až do jeho zboření v roce 1973. Současně byl zbourán i dům U kasírů, n.čp. 387, stojící za ním. Oba domy musely ustoupit výstavbě stanice metra – začátkem 80. let je nahradil objekt firmy ČKD, postavený dle projektu A. a J. Šrámkových. KOLOROVANÝ STĚTLOTISK. E. LÖBL., KOLEM 1904 |
nahoru historie Ferdinandova třída pohlednice Ferdinandova třída |
