Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Karlov

400 - Pohled od Vyšehradu ke Karlovu

Pohled od hradeb Vyšehradu ke Karlovu a do západní části nuselského údolí. Celým záběrem se klikatí hradby Nového Města, v levé části ještě středověké, uprostřed navazující na hradby barokní. Vlevo dole jsou ještě vidět zbytky hradby, kterou protnula železniční trať Pražské spojovací dráhy vybudované mezi Smíchovem a Novým Městem. Původně se novoměstské hradby táhly až k vyšehradské pevnosti, s níž byly spojeny. V této části poblíž potoka Botiče byla pouze branka - tento potok protékal pod hradbou zvláštní zamřížovanou propustí. Na snímku ho vidíme v ještě neregulovaném korytě. Vpravo na panenské půdě západní části nuselského údolí se začíná stavět jeden z prvních obytných domů.Na obzoru zleva je Zemská porodnice, Nemocnice pražského obchodnictva, český a německý nalezinec, kopule kostela sv. Karla Velikého a nová dětská nemocnice. Vlevo za hradbami, v prostoru zvaném na Albertově (pojmenovaném po známém chirurgovi), jsou pod Zemskou porodnicí budovy Obecního dezinfekčního ústavu a ještě níže dva objekty Goldschmidovy jirchárny a barvírny kůží, která tu byla od roku 1856. Předtím se zde rozprostíraly vinice a Rackův dvůr, též zvaný U slupi. Podél trati vede zleva ulice Na slupi, na ní (za probouranou hradbou) navazuje ulice do Nuslí - dnes Jaromírova.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1905

401 - Pohled z Větrnické ulice do Benátské a k Botanické zahradě
německé univerzity

Vlevo je zeď zahrady Patologického ústavu. Nad ní rozlehlá budova Přírodovědeckého ústavu z roku 1879, čp. 1594 - v údobí 1911-1912 působiště A. Einsteina, řádného profesora teoretické fyziky Univerzity Karlovy. V 30. letech zde bylo zřízeno z iniciativy známého antropologa Dr. A. Hrdličky Muzeum člověka. Patrový obytný dům v popředí (v německé části zahrady) byl postaven kolem roku 1898 pro zahradníky a jejich rodiny. Nad ním v pozadí se tyčí budova Ústavu botaniky a fyziologie rostlin německé univerzity z roku 1899. Za ním vidíme kostel sv. Apolináře a zcela vpravo starý dům kanovnický, čp. 447, v té době již pobočka Ústavu choromyslných. Předtím, od roku 1787, zde byla porodnice, přemístěna sem ze Soukenické ulice.

SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM 1898

402 - Německý univerzitní anatomický ústav, čp. 1563, v ulici U nemocnice

Byl postaven v novorenesančním slohu v letech 1874-1877. Jde o značně hmotný a rozlehlý objekt s protáhlým východním traktem, který dosahuje až k Salmovské ulici a pokračuje kratším traktem k západu. Budova je bez severozápadního nároží zadního traktu - projekt bylo nutno pravděpodobně přizpůsobit nepravidelnému půdorysu stavební parcely. Původně jen dvoupodlažní budova s vysokými stropy byla později zvýšena o patro s rovnou střechou. Při té příležitosti byla odstraněna horní část středního rizalitu s tympanonem. Objekt dnes patří 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

SVĚTLOTISK. KNIHKUPECTVÍ F. EHRLICHA, KOLEM 1902

403 - Věž klášterního kostela sv. Kateřiny a budova staré české dětské
nemocnice na rohu Kateřinské a Viničné ulice

Nemocnice byla zřízena kolem roku 1890 z domu U Pecnářů, čp. 481. Na jeho místě stál až do roku 1865 patrový barokní dům s pekárnou oplatků a hostií M. Hájka. V té době byla v místech Viničné ulice (na snímku za nemocnicí) ještě klášterní zahrada. Nemocnice, zpočátku ambulantní, později lůžková, záhy přestala kapacitně vyhovovat a proto byla v roce 1902 postavena nová na Karlově (viz obr. 405). Vpravo vidíme půvabný domek čp. 482, stojící v řadě dalších podobných jedenácti domů na jihovýchodní straně Kateřinské ulice. Klášter s kostelem sv. Kateřiny, čp. 468, založil v roce 1355 Karel IV. Po jeho zrušení v roce 1784 zde nějakou dobu byl Vojenský vychovávací ústav a po roce 1822 Ústav choromyslných, ve kterém v roce 1884 zemřel hudební skladatel B. Smetana.

SVĚTLOTISK. K. FISCHL, KOLEM 1898

404 - Zemská porodnice, čp. 441, na Karlově v Apolinářské ulici

První pražská porodnice s nalezincem vznikla z podnětu císařovny Marie Terezie. Od roku 1762 byla v Soukenické ulici a rodily v ní především svobodné matky. Porodnici od roku 1776 patřil důchod z morušových sadů vysázených na novoměstských hradbách pro rozvoj hedvábnictví. Objekt na snímku byl postaven na místě Herzovy továrny na cukr v letech 1867-1875 podle projektu J. Hlávky ve slohu severoněmecké gotiky. Monumentální budova s jedenácti trakty, nazývaná též Červený dům podle zdiva z neomítnutých cihel, byla svého druhu největší v Evropě. V době jejího vzniku byla neustálou hrozbou porodnic infekční nákaza zvaná horečka omladnic. I na to její projektant pamatoval relativně samostatnými trakty s možností jejich izolace. Vlevo je vchod do zahrady Ústavu choromyslných.

SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM 1901

405 - Pavilony české Dětské nemocnice císaře Františka Josefa I. na Karlově
v Sokolské ulici

Stavba podle projektu K. Starka a Č. Gregora probíhala v letech 1898-1902. Na pozemku věnovaném městem Prahou bylo vybudováno šest pavilonů s 225 lůžky nákladem přes 700 tisíc zlatých. Na výstavbě dvou budov se podílelo město, na dalších třech Městská pojišťovna a jednu budovu uhradil spolek pro zřízení této nemocnice. Dalšími přispěvateli byly soukromé osoby, mj. MUDr. B. Neureutter, první český profesor dětského lékařství na univerzitě, který nemocnici odkázal veškeré své jmění, dostavby se však již nedočkal. Na svou dobu byla nemocnice moderně vybavena (ústřední topení, strojní prádelna, dezinfekční stroj atd.). Celý soubor budov musel do roku 1971 ustoupit výstavbě severojižní magistrály, navazující na Nuselský most.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1903

406 - Nemocnice pražského obchodnictva, zvaná též Kupecká, čp. 458,
v ulici U Karlova

Pohled na její západní průčelí obrácené ke zdi Zemské porodnice, od Apolinářské ulice k jihu. Nemocnice byla postavena v roce 1861 B. Grueberem a J. Niklasem v novogotickém slohu pro 40 až 60 pacientů. Největší zásluhu na jejím zřízení mělo Obchodní grémium a velkoobchodník E. Pleschner. V pozadí za litinovým plotem nemocnice již stojí levé i pravé křídlo nově budovaného českého a německého nalezince (kam byly později umístěny i kojenecké kliniky obou lékařských fakult), zatím bez středního traktu. Ten byl vybudován až v závěrečné etapě stavby po zboření zbytku objektu čp. 455 (bývalého starého opatství), který vidíme v pozadí vpravo. Celý rozsáhlý komplex nalezince byl postaven v letech 1896 - 1901 nákladem 800 tisíc zlatých.

SVĚTLOTISK. SNÍMEK KOLEM 1898. K. BELLMANN, 1900

407 - Kostel sv. Apolináře s řadou domů v Apolinářské ulici

Domy ze starší zástavby v okolí kostela měly upravované fasády, prostřední nejstarší také pěkný barokní portál. V pozadí vlevo, za objektem čp. 445, vyčnívá vršek domu - dle mapy čp. 446 - k němuž vedla úzká přístupová cesta kolem nárožního objektu čp. 444 (jediný z domů na snímku, který stojí dodnes). Nejmenší domek je nechvalně známá hospoda Jedová chýše - dle mapy čp. 448. Odborná literatura však u Jedové chýše uvádí čp. 446, takže shodné čp. u vysokého domu v pozadí lze vysvětlit tím, že oba objekty mohly patřit k sobě nebo jde o kartografickou chybu. Vpravo, na rohu Viničné ulice, vidíme část domu čp. 440. Kostel sv. Apolináře postavený po roce 1362 stojí na návrší, kterému se říkalo hora Větrov. Poblíž měl v držení jakési stavení král Václav IV. Snad pro svou polohu a odlehlost byl chrám, jako jeden z mála, ušetřen větších pohrom za různých válek. Ani Prusové, kteří zde v roce 1757 měli výrobnu nábojů, kostelu větší škodu nezpůsobili.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. BRATŘI MÜHLSTEINOVÉ, OFFENBACH NAD MOHANEM, KOLEM 1898

408 - Jedová chýše v Apolinářské ulici, čp. 446

Údajně nejstarší pražská krčma, původně zvaná Na Vinici. Křepčívalo a bujaře tancovalo se v ní již ve 13. století. Byla opředena řadou pověstí i výmyslů. Jednou prý ji navštívil král Václav IV. se svým katem. Mezi hosty poznal dva šlechtice, kteří ho ve Vídni, kde byl v zajetí, přiotrávili (po zbytek života ho potom trápila žízeň). Nařídil proto katovi, aby oběma travičům, zatímco tancovali, nasypal do vína jed. Od těch dob se krčmě říkalo Jedová chýše. Od poloviny 19. století byla nejoblíbenější hospodou a dupárnou pražské německé bohémy, německých studentů zvaných buršáci, lehkých holek, později i ošetřovatelek z okolních nemocnic a ústavů. V podkroví se prý odehrávaly i orgie. „Salon“ chýše měl velmi nízký a od tabáku neuvěřitelně začouzený strop. V roce 1904 zde buršáci skrývali M. Dreyfuse, kterého hledala rakouská policie v souvislosti se špionážní aférou jeho bratra ve Francii. Poté, co se o tom čeští studenti a dělníci dozvěděli, napadli buršáky, s nimiž měli věčně otevřené účty, zbili je a krčmu zdemolovali. Ve 20. letech se zde ještě scházela a veselila pražská galerka. V roce 1935 byla Jedová chýše včetně sousedního objektu čp. 445 zbourána. Původně zde měl stát rodinný dům pražského psychiatra prof. MUDr. Heverocha. Místo něho byl v roce 1936 dle projektu J. Kalouse postaven nájemní dům - pozdější penzion.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1910. PRAVDĚPODOBNĚ Z. REACH, 20. LÉTA

409 - Nová zástavba na nároží ulic Na bojišti a U Karlova

Na bojišti se odpradávna říkalo celému okolnímu prostoru podle krvavé bitvy, která zde byla svedena v roce 1179 mezi přemyslovskými knížaty Bedřichem a Soběslavem. V době pořízení snímku se tak jmenovala jen ulice a nárožní dům s restaurací, n.čp. 1950. Je zřejmé, že projekt domu již počítal se zřízením restaurace v přízemí, což svědčí o předvídavosti a podnikatelském duchu majitele, který správně usoudil, že se počet obyvatel v okolí a tím i hostů restaurace bude neustále zvyšovat. Celý blok domů byl postaven na části velké zahrady kolem roku 1895. V té době byl jeden z prvních, které začaly vyrůstat v této málo zastavěné oblasti Karlova, kde kromě zahrad stály převážně lékařské a sociální ústavy.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903

410 - Fügnerovo náměstí na Karlově

Fügnerovo náměstí na Karlově mezi ulicemi Sokolskou (vlevo) a Táborskou (vpravo). Vzniklo teprve v posledním desetiletí 19. století po zbourání hradeb, které tudy probíhaly v linii Táborské ulice. Původně se zde uvažovalo o zřízení tržiště pro tuto část Nového Města, ale nakonec byla dána přednost parkové úpravě. Náměstí bylo pojmenováno po prvním starostovi a zakladateli Sokola J. Fügnerovi (1822-1865). V průčelí prostředního domu jsou v patrech mezi okny umístěny dvě sochy Práce a busta J. Fügnera.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1902

nahoru    historie Spálená ulice    pohlednice Spálená ulice