Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   rozhraní Starého a Nového Města

277 - Eliščina třída

Od ústí Klimentské ulice k Mostu Františka Josefa I. Ulice, která probíhá v místech bývalého příkopu vyhloubeného před staroměstskými hradbami, byla původně zastavěna nízkými nevzhlednými domy. Tento typ zástavby zde přetrvával až do 60. a 70. let 19. století, kdy zejména v souvislosti s vybudováním mostu byla téměř celá nahrazena převážně třípatrovými domy s novorenesančními fasádami. Zatímco pravá strana ulice s malými změnami stojí dodnes, domy na levé straně byly koncem 20. let postupně zbořeny a na jejich místech vybudovány nájemní a administrativní budovy. Současným posunutím uliční čáry se komunikace podstatně rozšířila.

LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. MONOPOL PRAHA, 1910

278 - Vyústění Eliščiny třídy na řetězový Most Františka Josefa I

Zprava obytný dům čp. 1503 a Eliščiny lázně, čp.1248, postavené na místě staré továrny v roce 1869 J. Ehlenem a J. Kandertem ve stylu anglické gotiky, dobře korespondující s architekturou mostu. Většina bytů v Praze byla ještě na přelomu století bez koupelen a ve starých čtvrtích i bez vody. Lidé se umývali a koupali v kuchyních a donášená voda se ohřívala v hrncích. Toto domácí nepohodlí odpadávalo návštěvou veřejných lázní, kde si každý Pražan mohl za přijatelný poplatek vybrat mezi párou, sprchou či vanovou koupelí. Lázně včetně sousedního objektu byly zbořeny v roce 1940 v souvislosti s plánovanou výstavbou nového mostu a konečnou úpravou předmostí. Na snímku vlevo se břeh ještě pozvolna svažuje k řece - tento stav byl odstraněn v roce 1908 dokončením výstavby nábřeží v úseku od Františku k mostu.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1907

279 - Řetězový most císaře Františka Josefa I. – pohled k Letné

Spojoval Staré a Nové Město s Holešovicemi. Vystavěn byl jako druhý řetězový most v Praze v letech 1865-1868 podle projektu anglických inženýrů Orishe a Le Feuvra, za spolupráce M. am Endeho. Most postavený firmami Ruston a spol. a Ing. F. Schön ze železa dodaného ze Sheffieldu vynikal sice krásou, nikoliv však žádoucí stabilitou. Celkem dvakrát se muselo přistoupit k jeho rekonstrukci. Poprvé v roce 1888, podruhé před rokem 1898. Avšak i v údobí mezi rekonstrukcemi byl provoz na mostě často omezován nebo dokonce i vyloučen. Vzhledem k přetrvávajícím potížím a také k zvládnutí předpokládaného návalu návštěvníků na Jubilejní výstavu byl v roce 1891 vybudován provizorní dřevěný most z plácku Na Františku na letenský břeh (viz obr. 142). V popředí vidíme domky výběrčích mostného a pokladníků se zvláštním návěštím na střechách, měnícím polohu vždy po průchodu 100 pěších, resp. vybrání 100 krejcarů. Most byl zbořen v roce 1947 a později, v roce 1951, nahrazen železobetonovým.

KOMBINOVANÝ BAREVNÝ TISK. UNIE PRAHA, KOLEM 1905

280 - Ústav šlechtičen při ústí Eliščiny třídy na Josefské náměstí

Objemná budova čp. 655, zvaná Norbertinum, z let 1637-1640, ke které patřila velká zahrada, byla od roku 1787 sídlem Ústavu šlechtičen. Ten se sem přestěhoval z objektu v ulici U nemocnice (viz obr. 393). Budova ústavu včetně dalších dvou objektů za ní byla zbořena v roce 1928 a na jejich místě vznikly v linii nové uliční čáry funkcionalistické novostavby s nárožním palácem Kotva od J. Žáka. Před zdí bylo známé stanoviště drožek a fiakrů. Za zdí Králodvorských kasáren, mimo záběr vlevo, dnes stojí obchodní dům Kotva z roku 1975. Vpravo na nároží Truhlářské ulice vidíme dům čp. 1080, v přízemí s kavárnou Merkur, později U Pečenků. Dům byl pravděpodobně v 2. polovině 20. let přestavěn, zvýšen o patro a mansardovou střechu. Zcela vpravo je část Josefských kasáren.

SVĚTLOTISK. H. SEIBT, MÍŠEŇ, KOLEM ROKU 1900

281 - Pohled z Josefského náměstí na komplex budov postavených na pozemku bývalých Králodvorských kasáren s kadetní školou

Budovu generálního zastupitelství rakouské pojišťovny Allianz (vpravo) postavil v letech 1903-1904 vídeňský architekt J. Stiegler. Sousední Obchodní a živnostenská komora postavená ve stejné době A. Turkem byla sdružením celkem osmi regionálních komor obchodníků, živnostníků a řemeslníků v království Českém. Tyto komory, založené v roce 1850, byly poradní instituce, které sdělovaly zákonodárným sborům a ministerstvu přání a potřeby svých členů a podávaly návrhy ve prospěch obchodu a průmyslu. Vedly seznamy svých členů a jmenovaly členy obchodního soudu. V pozadí se dokončuje hotel Paříž a vlevo mimo záběr již byly zahájeny práce na stavbě Obecního domu (viz obr. 121).

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. 1905

282 - Pohled na severovýchodní stranu Josefského náměstí od zdi kadetní školy

Tudy v roce 1875 vedla první trať koňky z Karlína k řetězovému Mostu císaře Františka. Náměstí je také spojeno s elektrifikací prvního úseku koňky Královská obora - Josefské náměstí v roce 1898 (ten byl součástí tratě Královská obora - Královské Vinohrady). Během již zmíněného roku, než byl elektrifikován další úsek Josefské náměstí - Můstek, se zde muselo přesedat z elektrické tramvaje na koňku. Přítomnost obou druhů tramvají umožňuje přesnější zařazení snímku do údobí září 1898 až září 1899.

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, 1898

283 - Pohled na severovýchodní stranu Josefského náměstí s průhledem
do Poříčské třídy

Tramvaj stojící před čekárnou jezdí již na plně elektrifikované trati Královská obora - Královské Vinohrady. V pozadí na nároží Truhlářské ulice vidíme Josefské kasárny z roku 1860, čp. 1078 a 1079, postavené na místě bývalého kláštera kapucínů ve slohu anglické novogotiky. Za touto fasádou by jen málokdo předpokládal vojenský objekt. V roce 1834 zde dočasně působil jako zásobovací úředník vojenské správy J. K. Tyl, který při této nezáživné práci složil mj. i text pozdější české hymny "Kde domov můj?". Vpravo navazuje na kasárny klášterní kostel sv. Josefa, prostá stavba kapucínského typu, postavená v 1. polovině 17. století M. Mayerem. Od začátku 19. století až do roku 1833 sloužil vojenskému eráru. V témže roce dostali kapucíni náhradou za zrušený klášter jednopatrový dům na rohu, čp. 1077.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

284 - Nedávno postavený obecní dům

V pozadí na severní části náměstí před kostelem sv. Josefa stojí patrový objekt s rovnou střechou – měnírna Elektrických podniků (byla zde ještě ve 30. letech). Vpravo mohutné průčelí domu U Hybernů s přilehlým vedlejším traktem, čp. 1037, v té době sídlo hlavní celnice. Původně zde stál klášter s kostelem sv. Ambrože, založený v roce 1355 Karlem IV. pro benediktiny milánské liturgie. Ke klášteru patřila rozlehlá zahrada zabírající území celého později zastavěného bloku až k Jezdecké ulici. V husitských válkách byly objekty vydrancovány a pobořeny. Pozemky včetně stávajících budov změnily potom několikrát majitele i účel. Název U Hybernů je odvozen od irských františkánů (Irsko – latinsky Hibernia), kteří vyhnáni protestantskou anglickou královnou Alžbětou I. přišli v roce 1630 do Prahy. Císař Ferdinand II. jim přidělil tento pozemek s povolením vybudovat na něm svůj klášter s kostelem. Za účinné finanční pomoci jejich příznivců byl celý areál vybudován v údobí 1637 - 1739. Hyberňáci (tak je Pražané nazývali) se zabývali školní výukou, výchovou misionářů a také pěstováním brambor - do té doby v Čechách neznámé plodiny. Po zrušení kláštera v roce 1786 se vrátili zpět do Irska. Začátkem 19. století přešel celý komplex do majetku finanční správy, která si dala budovy v letech 1808 – 1811 klasicistně přestavět pro účely celnice a finančního úřadu.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. PRAGA PHOT., KOLEM 1916

285 - Kiosek se sodovkou a jiným občerstvením

Na Poříčské třídě poblíž jejího vyústění na Josefské náměstí u boční stěny domu čp. 1035 (viz obr. 513). Kiosek patřil C. Widtmanovi a svou velikostí a neobvyklým výtvarným pojetím se značně lišil od standardních osmistěnných kiosků, rozmísťovaných po hlavních třídách a náměstích již od 70.let 19. století. Kolem kiosku je zblízka zachycena popíjející společnost s tělnatým pražským humoristou, známým kabaretiérem, hercem, nakladatelem a knihkupcem J. Švábem - Malostranským (1860-1932). Původně pekařský učeň dal záhy přednost jiným oborům. Vyučil se knihkupcem a v roce 1888 si otevřel v Mostecké ulici malé papírnictví a nakladatelství, kde vydával a prodával lidové písničky, kuplety a pohlednice (viz obr. 63). Za vybranou kolekci svých nejlepších pohlednic získal na Světové výstavě v Paříži v roce 1900 Grand Prix. Jako lidový zpěvák a herec vynikal v sólových výstupech, které si sám skládal a stal se typickým představitelem českého lidového humoru. Působil zejména v kabaretech nejen v Praze, ale i v jiných městech Českého království, které procestoval se svými kolegy Innemannem, Wandererem, Oberstem aj. V roce 1898 se stal i prvním českým filmovým hercem, když s ním na Výstavě architektury a inženýrství natočil J. Kříženecký (průkopník české kinematografie) tři krátké filmy. Hrál potom v mnoha němých a ve čtyřech zvukových českých filmech.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM ROKU 1908. Z. REACH, 20. LÉTA

313 - Pohled od Můstku na dům n.čp. 771, na nároží úzké uličky zvané Myší díra
a Ovocné ulice (vpravo)

V místech Myší díry býval kdysi vchod na hřbitov náležející k chrámu P. Marie Sněžné. Na místě celého bloku mezi Ovocnou ulicí a Jungmannovým náměstím vznikla brzy po založení Nového Města první zástavba patnácti domků přistavěných k hřbitovní zdi. Hloubka parcel byla asi 8 m od příkopu, který probíhal v místě Ovocné ulice. V roce 1418 došlo k vyčlenění a odprodeji části hřbitova, čímž bylo umožněno pozdější rozšíření hloubky zástavby tohoto bloku až na dnešních asi 24 m. Obchodní a obytný dům na snímku, v němž měl přepychový obchod zlatník M. Kersch, byl postaven koncem 90. let 19. století. Na místě domu čp. 772 vlevo (bývalá Maďarská kultura), zbořeného v 60. letech, je dnes volné prostranství s vchodem do metra.

HLUBOTISK. K. FISHL, 1899

314 - Pohled z domu U Špinků na nároží Václavského náměstí a do Ovocné ulice

Vlevo je dům čp. 772 s Kaiserovou kavárnou v prvním patře, přestěhovanou sem v roce 1900 z Ovocné ulice, a v přízemí s papírnictvím J. E. Šátka, jednoho ze specializovaných prodejců pohlednic. Zprava část domu U zlatého úlu a monumentální budova Pražské úvěrní banky, n.čp. 377, postavená v roce 1902 pravděpodobně O. Polívkou za sochařské spolupráce C. Kloučka. Za ní stojící dům U tří bílých beránků, n.čp. 376, postavený v roce 1892, je jednou z nejvýznamnějších předsecesních staveb F. Ohmanna. Neobvyklé bylo použití kovového dekoru pod římsou, pavlače ve čtvrtém patře a velkých zasklených ploch obchodních prostor v prvním patře a přízemí. Ve vnitřním traktu tohoto a dalšího domu n.čp. 375, postaveného v letech 1894-1895 E. Sochorem pro Bersdorfskou továrnu na kovové zboží, se nachází Staroměstská tržnice s průchodem do Rytířské ulice.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1905

315 - Ovocná ulice z Ferdinandovy třídy s průhledem do ulice Na Příkopě

Domy na severozápadní straně Ovocné ulice stojí vlastně na místě bývalého zděného příkopu a parkánu staroměstského opevnění. Ještě v roce 1835 zde byla řada malých domů, které převyšoval jedině Zlatý úl na nároží Můstku. Stavební vývoj této strany ulice pokračoval v 19. století v několika etapách a byl ukončen v roce 1902 výstavbou Pražské úvěrní banky. Pouze dva domy na této straně ulice byly zbořeny. První, na nároží Perlové ulice, čp. 371, jehož majitelem byl obchodník se železem Reach, a druhý, se zasklenými balkony, čp. 953. Na jejich místě vyrostl koncem 20. let podle projektu M. Babušky a F. Řeháka jeden z prvních pražských moderních obchodních domů Ara, později Perla, dnes sídlo Investiční a poštovní banky.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1904

316 - Starý Mottlův dům, čp. 761, s průhledem do ulic Ovocné a Na Příkopě

V řadě domů na levé straně jsou zřetelněji vidět dvě proluky - první z nich vyplní za tři roky budova Pražské úvěrní banky a druhou již za dva roky nárožní Löblův obchodní dům. Převážnou část záběru zaujímá průčelí barokního domu, původně zvaného U zlatého věnce, postaveného na místě tří středověkých. Kolem roku 1900 byl jeho majitelem movitý krejčí V. Mottl, c. a k. dvorní dodavatel, jak o tom vypovídá velká nárožní plechová a zlacená reklama převýšená dvouhlavou orlicí. V domě byla ještě řada dalších exkluzivních firem, jako např. výrobce klobouků A. Srba, rovněž c. a k. dvorního dodavatele. Nároží bylo vyhrazeno Ústřednímu obchodu s pohlednicemi a alby, kde byly k do stání exempláře všech žánrů z celého světa - vždyť dle reklamy šlo o „světový závod“.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1899

317 - Nový Mottlův dům z přibližně stejného místa jako na předchozím snímku

Byl postaven v letech 1906-1907 dle projektu architekta K. Mottla. Secesní dům palácového vzhledu byl sídlem Ústřední banky českých spořitelen a České grafické unie. V Českém království bylo v té době přes 100 spořitelen a 780 záložen s celkovým vkladem přes 800 milionů zlatých. Česká grafická unie bylo velké české nakladatelství, zaměřené na vydávání veškerých druhů tiskovin (včetně pohlednic). Vlastnila několik tiskáren, z nichž ta nejmodernější, později podstatně rozšířená, byla ve Svobodově ulici u vyšehradského nádraží. Od roku 1900 sdružovala čtyři pražské nakladatele - J. Ottu, J. Vilímka, F. Šimáčka a J. Vilíma. Od té doby značila své některé výrobky (také pohlednice) Unie-Vilím, později již jen Unie Praha.

SVĚTLOTISK. UNIE PRAHA, KOLEM 1908

318 - Secesní interiér Ústřední banky českých spořitelen

Pohled na pokladní přepážky, aneb šest zaměstnanců na jednoho klienta. Roční úroková míra se v té době pohybovala od 4 do 4,75 procenta. Uvážíme-li, že inflace byla téměř nulová, šlo o slušný zisk z uloženého kapitálu. Do roku 1892 tomu tak ale nebylo, neboť rakousko-uherská měna byla postavena na stříbře, jehož cena podléhala neustálým změnám. Uvedeného roku bylo proto rozhodnuto, že dosavadní měnová jednotka, stříbrný zlatník bude nahrazen zlatým zlatníkem a stanoven poměr 1 kg zlata = 1640 zlatých zlatníků. Mincovní jednotkou této měny orientované na zlato se stala koruna v poměru 1 zlatý zlatník = 2 koruny. Mince staré měny platily souběžně s novými až do 1. ledna 1898, kdy bylo zavedeno povinné účtování v korunové měně.

SVĚTLOTISK. FOTOGRAF J. MICHALUP. KOLEM 1906

nahoru    historie ulice Na Příkopě    pohlednice ulice Na Příkopě