Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Nové Město 1/3

334 - Horní část Václavského náměstí

Zimní a noční idyla konce 19. století. Náměstí zatím bez sochy sv. Václava uzavírá na východě budova Muzea království Českého. V době jeho stavby, kdy bylo vybudováno jen první patro, se horní část náměstí stala mlčenlivým svědkem zdánlivě nevýznamné události. Ve večerních hodinách 5. ledna 1887, již za tmy na svažujícím se terénu od muzea, Josef Rössler-Ořovský se svým bratrem Karlem poprvé v Českém království vyzkoušeli lyže.

BAREVNÁ LITOGRAFIE. KOLEM 1898

352 - Palackého nábřeží na snímku pořízeném ze stejnojmenného mostu

Poté, co byl Palackého most v letech 1876 až 1878 dobudován, bylo započato se stavbou nábřežní zdi od mostu k Myslíkově ulici. V tomto úseku se nacházela nejsevernější část Podskalí (viz obr. 360). Na nábřeží, v těchto místech zvýšeném asi o 12 m, byly vystavěny dva bloky novostaveb oddělené Trojanovou (bývalou Kočičí) ulicí. V bloku za touto ulicí vidíme dva domy n.čp. 2000 a 1980 (se světlou fasádou a završené kopulemi), postavené podnikatelem V. Havlem v letech 1904-1905 za spolupráce J. Čámského a možná i O. Polívky. Rozloha jednotlivých bytů zde přesahovala 250 m², čímž byl dokonce překonán již tak vysoký luxusní standard okolních novostaveb. Na nábřeží zde bylo záhy po jeho dokončení zřízeno přístaviště oblíbených výletních parníků, které je dosud v provozu.

SVĚTLOTISK, KOLEM 1906

353 - Průhled Voršilskou ulicí od Ferdinandovy třídy k jihu

Pravou stranu snímku tvoří protáhlá boční strana budovy konventu voršilek, čp. 139 (viz obr. 327). Vlevo, za částí klasicistního Wallisova paláce, čp. 138, stojí novobarokní palác Walterův, čp. 140. Byl tak pojmenován podle majitele z roku 1889, známého průmyslníka M. Waltera, který nechal původně středověký dům radikálně přestavět dle plánů F. Ohmanna. Dnes je v paláci apoštolská nunciatura. Za ním, na nároží Ostrovní ulice, vznikl v roce 1789 na místě tří středověkých domů raně klasicistní palác Schwarzenberský, čp. 130. Autorem jeho přestavby byl I. J. Palliardi, sochařskou výzdobu provedl I. F. Platzer. V pozadí, na druhém nároží, vyčnívá arkýř půvabného raně barokního paláce Klebelsbergova, čp. 144, který byl ke škodě této ulice zbořen roku 1901.

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, KOLEM 1900

354 - Na Zderaze byla v letech 1890-1910 vystavěna řada pozoruhodných domů

Na vyrovnaném terénu v místě bývalé Svatováclavské trestnice na Zderaze byla v letech 1890-1910 vystavěna řada pozoruhodných domů. Jedním z nich je v samém sousedství kostela sv. Václava (mimo záběr vlevo) Hlávkova studentská kolej, n.čp. 1966. Secesní budova podle projektu J. Fanty byla postavena v letech 1902-1904 na pozemku darovaném městem. Vizuálně jde vlastně o dva objekty - nižší na nároží Dittrichovy a Jenštejnské ulice, jehož průčelí zdobí krásná sgrafita od K. L. Klusáčka, a vyšší s vchodem z Jenštejnské ulice. Kolej je spojena se jménem architekta a podnikatele J. Hlávky, jednoho z největších mecenášů své doby, který z vlastních prostředků nechal vybudovat kolej pro více než 200 chudých studentů s výborným prospěchem. Vpravo je nájemní dům, n. čp. 1776, z 80. let 19. století.

SVĚTLOTISK. H. Z. ZUNA, 1906

355 - Rozlehlý dům U Myslíků, čp. 171

Na nároží ulic Myslíkovy, Spálené (vpravo) a Černé (vlevo mimo záběr). Původně středověký dům s gotickými fragmenty ve sklepech se začal rozšiřovat už v 15. století, kdy k němu byly postupně přikupovány sousední pozemky a budovy. Jeho název, který přešel i na ulici, vznikl zkomolením jména někdejšího majitele E. Myslicha. Dům dostal kolem roku 1800 klasicistní fasádu. V době na snímku v něm byla Novoměstská kavárna, restaurace, výčep piva (jak hlásá nápis na výkladě, půl litru obyčejného piva stálo 6 krejcarů) a módní síň pro dámy. Před domem byla zastávka již elektrifikované tramvajové linky Těšnov-Smíchov. Mnozí si ještě pamatují řeznictví a jídelnu, které zde vznikly v 70. letech úpravou přízemních prostor. Koncem 80. let zůstal dům opuštěn a začal chátrat. Rekonstrukcí v roce 1996 se podařilo vrátit objektu jeho někdejší krásu a půvab.

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1901

356 - Eklektická budova Ženského výrobního spolku

Naproti kostelu sv. Václava a na nároží ulic Resslovy a Dittrichovy, n.čp. 1940. Byla postavena firmou J. Blechy v období 1895 - 1896. Spolek, u jehož zrodu stála spisovatelka Karolina Světlá, byl založen v roce 1871 a představoval jeden z prvních úspěchů ženského emancipačního hnutí v Čechách. Byl školou pro dívky, které se zde učily základům praktických povolání. Přímo v budově byla spolkem založena Dívčí obchodní a pokračovací průmyslová škola pro více než 600 žákyň. Spolek spolupracoval s Minervou, dalším spolkem pro ženské studium, úzce spjatým se spisovatelkou E. Krásnohorskou. V době pořízení snímku Minerva provozovala Soukromou střední dívčí školu, založenou v roce 1890, na které prvních 45 žaček skončilo studium po pěti letech maturitou.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1901

357 - Českoslovanská obchodní akademie na nároží ulic Václavské a Resslovy

Akademie s tříletým studiem byla založena v roce 1872 - o několik desetiletí později než v ostatních vyspělých evropských státech. Měla připravit studenty ze slovanských zemí, absolventy nižších reálek a gymnázií, pro obchodní a průmyslová povolání. V roce 1898 zde studovalo přes 500 posluchačů, kteří platili školné 120 zlatých, pokud ovšem nepatřili mezi 24 stipendistů. Novorenesanční budova akademie byla postavena v roce 1892 podle plánů J. Srdínka. V roce 1915 byla přestavěna - po odstranění původního bohatě zdobeného tympanonu zvýšena o patro a dostala novou fasádu. Kostel sv. Václava za budovou akademie stojí na části bývalého návrší Břežské skály.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. H. Z. ZUNA, KOLEM 1905

358 - Kostel sv. Karla Boromejského na nároží ulic Resslovy a Na Zderaze, čp. 307

Kostel patřil k sousednímu bývalému emeritnímu domu zestárlých kněží, s nímž byl vybudován v letech 1730-1740 v ušlechtilém barokním slohu podle původního projektu P. I. Bayera a dokončen s jistými úpravami průčelí K. I. Dientzenhoferem. Poté, co byl emeritní dům v roce 1783 v rámci josefinských reforem zrušen, sloužil celý komplex včetně kostela zpočátku jako vojenské skladiště a později, od roku 1877, jako skladiště divadelní. Při již zmiňovaném snížení úrovně terénu v polovině 80. let 19. století (v těchto místech asi o 3 m) se nějakou dobu dokonce uvažovalo o zboření kostela. Naštěstí k tomu nedošlo, zachráněný kostel byl v základovém zdivu zesílen, a později, po několika úpravách a opravách, v 30. letech dán k dispozici pravoslavné církvi. Do krypty kostela se v červnu 1942, po atentátu na říšského protektora R. Heydricha, uchýlili českoslovenští parašutisté vyslaní londýnskou exilovou vládou. Po krátkém boji, obklíčeni jednotkami SS, ukončili posledním nábojem svůj život. V pozadí je vidět budova české techniky na Karlově náměstí.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

394 - Část Vyšehradské třídy

Od Karlova náměstí k budově Městského chudobince, čp. 427 (viz obr. 397). Ulice od náměstí klesá až k prostranství před bočním průčelím chudobince, kam se sbíhají čtyři ulice, z nichž vidíme dvě - ulici Na slupi s věží kostela P. Marie Bolestné (viz obr. 398), spojující Nové Město s Nuslemi, a pokračující Vyšehradskou třídu, která se v pozadí stáčí vpravo a vede k Vyšehradu. Tudy vedla i prastará cesta - spojnice mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Výstavba obytných činžáků po roce 1880 a zavedení tramvajové dopravy učinily i z této kdysi tiché ulice, téměř bez provozu, poměrně rušnou třídu.

SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1903

395 - Část Vyšehradské třídy - v opačném pohledu než na obr. 394

Část Vyšehradské třídy od Městského chudobince ke Karlovu náměstí. V pozadí vlevo je část kostela v Emauzích, který byl součástí kláštera slovanských benediktinů. Tři domy vlevo byly postaveny na pozemku vyčleněném z klášterní zahrady. V pozadí vpravo vystupují věže kostela sv. Jana Nepomuckého na Skalce, postaveného ve svažitém terénu mistrovsky K. I. Dientzenhoferem v letech 1730-1749 na místě staré kaple z roku 1691. Před kostelem stojící dům n.čp. 431 je novostavba z roku 1903. Na obr. 394 (zcela vlevo) je na jejím místě ještě zeď zahrady kostela. Čtyřpatrové domy mezi ulicemi Hrádeckou a Benátskou (zcela vpravo) reprezentují již nový typ občanské zástavby, vyznačující se vyšším standardem bydlení. Na veřejných prostranstvích a nárožích se přibližně od roku 1900 objevují pouliční hodiny, které do té doby poklidné Praze a Pražanům začaly najednou vyměřovat čas.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1906

396 - Botanická zahrada na nároží ulic Benátské a Na slupi (vpravo)

Předchůdkyně této botanické zahrady byla na Smíchově. Po jejím zničení při velké povodni v roce 1890 stát vykoupil pozemek Společenské zahrady Na slupi za 1,5 milionu zlatých a v letech 1897-1898 zde zřídil botanickou zahradu novou. Pozemek byl rozdělen mezi českou univerzitu (dolní část na snímku) a německou (horní část za budovou uprostřed). Sbírky rostlin ze Smíchova si univerzity rozdělily rovným dílem. Vlevo, na konci Benátské ulice, stojí jednopatrový domek - viz také obr. 401. Budovy v popředí jsou převzaté staré výstavní pavilony bývalé Společenské zahrady. Areál byl doplněn nově postavenou dvoupatrovou budovou uprostřed. Nahoře vpravo je starý kanovnický dům, čp. 447, věž kostela sv. Apolináře a před nimi rozložitý komplex malíren a dílen Národního divadla z roku 1900.

SVĚTLOTISK. A. L. KOPPE, 1907

397 - Střední část Vyšehradské třídy

Od křižovatky ulic Plavecké (vlevo) a Botičské (vpravo) - pohled ve směru k Benátské ulici. Celou východní stranu třídy zaujímají tři dlouhé trakty Městského chudobince, čp. 424 a 427, postaveného na místě původního chudobince, kostela sv. Bartoloměje a špitálu, založených novoměstskými měšťany kolem roku 1505. Původně gotický soubor byl přestavěn do barokní podoby v letech 1686 a 1773 a zbořen v roce 1884. Starý chudobinec byla nízká přízemní budova, kde bylo např. před rokem 1784 umístěno 48 chudých měšťanů. Ti měli dokonce své uniformy: červené kabátce s bílými výložkami. Nový chudobinec v novorenesančním slohu byl postaven v letech 1884-1886 podle projektu J. Srdínka pro 400 zchudlých měšťanů a měšťanek. Sochařská výzdoba je dílem J. V. Myslbeka, F. Hergessela a J. Strachovského. V budově dnes sídlí ministerstvo spravedlnosti.

SVĚTLOTISK L. J. ČECH, 1899

398 - Ulice Na slupi - pohled z opačné strany - viz obr. 399

Ulice Na slupi od Botanické zahrady ke kostelu Zvěstování P. Marie. Zleva tři domy čp. 1483 - 1485 postavené před rokem 1880 na parcelách sousedících s tehdejší Společenskou zahradou, pozdější Botanickou. Od tehdy obvyklých typů činžovních domů kasárenského typu se sice lišily honosnějším průčelím a kvalitnějšími byty s okny do ulice pro občany s vyšším společenským postavením, avšak vnitřní pavlačová křídla zůstala i nadále vyhrazena pro chudší. Například v prvním domě zleva bydlel PhDr. Č. Zíbrt, autor mnoha etnografických a jiných knih na evropské úrovni (Jak se kdy v Čechách tancovalo aj.). Za vystupujícím starobylým domem (a Apolinářskou ulicí za ním) je kostel P. Marie Bolestné s klášterem a ženskou nemocnicí řádu alžbětinek. Kromě prvních dvou domů byla celá levostranná zástavba až ke kostelu ve 20. a 30. letech zbořena.

SVĚTLOTISK K. ZUNA, 1908

399 - Ulice Na slupi od kostela Zvěstování P. Marie k Botanické zahradě

Gotický kostel pochází z 2. poloviny 14. století. Jeho štíhlá věž se poněkud naklání do ulice, klenba čtvercové lodi je uprostřed nesena jediným sloupem - odtud možná název celé ulice. Za kostelem se nachází bývalý klášter servitů, založený Karlem IV. a zrušený v roce 1783. Do roku 1850 tu byl Vojenský ústav pro vzdělávání poddůstojníků pěšího pluku č. 28. Kostel s klášterem byly v letech 1856-1863 zrekonstruovány B. Grueberem. Po přestavbě byla v bývalém klášteře umístěna pobočka Ústavu choromyslných. Za ním je ulice Albertov a konvent alžbětinek. Domy vlevo byly postaveny po roce 1880. První z nich, čp. 93, patří ještě celý do katastru Vyšehradu. Dělící čára mezi Vyšehradem a Novým Městem pak prochází, což je kuriózní, parcelami dalších pěti domů za ním.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. FOTO-FON, KOLEM 1923

411 - Komenského náměstí, v pozadí s křižovatkou ulic Sokolské a Ječné

Prostor náměstí obepínal od poloviny 17. století barokní bastion. Ještě v 90. letech 19. století zde byly kasárny a trh s dobytkem. Náměstí vzniklo v roce 1898, když rok předtím byly odtud odstraněny poslední zbytky novoměstských hradeb. Je příkladem promyšlenosti zastavovacího plánu, který počítal i s velkými plochami zeleně na veřejných prostranstvích. Zleva před zdí zahrady vidíme tržiště, zřízené pražskou obcí v roce 1903 (poté, co Vinohradští přestěhovali trh z blízkého Tylova náměstí do své nové tržnice). Za zahradou, na nároží ulic Ječné a Kateřinské, se mezi starší zástavbou vyjímá jedna z novostaveb, n.čp. 522. na nároží Sokolské stojí dům čp. 1662 se sgrafitovou výzdobou a zcela vpravo část novostavby v místě bývalých hradeb.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1905

412 - Táborská ulice od Komenského náměstí (vlevo) k Muzeu království Českého

Své jméno dostala po staré silnici, kudy se jezdilo od Koňské a Žitné brány přes Nusle do Tábora. Ta ale probíhala v místech Havlíčkovy ulice, takže název je vlastně zavádějící. V místě zástavby vlevo probíhala linie bývalých barokních hradeb. Teprve po jejich zbourání byly postaveny objekty, které vidíme na snímku. Ty patří katastrálně k Novému Městu, zatímco pravá strana ulice ke Královským Vinohradům. Novější budova vpravo stojí na rohu Komenského náměstí, Karlovy ulice (vpravo) a Vocelovy (za domem). Byla v ní známá Březinova kavárna. Mohutný rohový nájemní dům vlevo, se zajímavým arkýřem a řadou elegantních obchodů, byl postaven kolem roku 1895, stejně jako následující. Za nimi vidíme nižší zadní trakt Obecního dvora (viz obr. 413).

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

413 - Obecní dvůr Nového Města, čp. 1595

Na východní straně Sokolské ulice, naproti budově Sokola Pražského. Rozsáhlý novorenesanční objekt se dvěma vjezdy a zadním traktem zasahujícím až do ulice Táborské byl postaven v roce 1883 za 155 tisíc zlatých. Obecní dvory byly obvykle hasičskými kasárnami - v tomto dvoře sídlilo oddělení hasičů pro Nové Město. V podzemí byly umístěny konírny, v přízemí hasičské stříkačky a dispečink. Ze dvora nevyjížděli jen hasiči k častým požárům, ale časně ráno a odpoledne odtud také vycházely řady metařů, pečující o čistotu města. Proti jiným pražským obecním dvorům, umístěným většinou ve středověkých domech (např. staroměstskému - viz obr. 146), byl tento pro novoměstské hasiče rezidencí přímo přepychovou.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

414 - Komenského náměstí

Pohled od tržiště a zdi zahrady (viz obr. 411) směrem východním do Karlovy ulice. Náměstí dostalo pojmenování po J. A. Komenském (1592 - 1670), pedagogovi světového jména. V popředí záběru, v linii Sokolské ulice, probíhaly kdysi středověké hradby. V těchto místech v ose Ječné ulice stála brána Svinská, pojmenovaná po blízkém trhu s prasaty, od roku 1694 zvaná Slepá. Byla totiž zazděna v souvislosti se zřízením brány na konci Koňského trhu v barokní fortifikaci, vybudované před středověkými hradbami v 2. polovině 17. století. Jejich součástí byl i bastion, jehož břit se nacházel v místech Karlovy ulice. Novostavby na snímku (v místech bývalého bastionu) byly postaveny po roce 1898. Křižíkova čtyřnápravová elektrická tramvaj č. 19, vyjíždějící ze zastávky, tudy jezdila na trati Spálená ulice - Purkyňovo náměstí (dnešní náměstí Míru).

SVĚTLOTISK. L. J. ČECH, KOLEM 1900

415 - Západní strana části Sokolské ulice s průhledem do Mezibranské

Zleva na nároží ulic Sokolské a Hálkovy je činžovní dům čp. 1616 z konce století. Na jeho místě stála předtím menší továrna. Dále jednopatrová novorenesanční budova Sokola Pražského, čp. 1437, od I. Ullmanna z roku 1864, s velkou tělocvičnou, pracovnami a byty sokolských funkcionářů. Budovu dal na místě zelinářské zahrady postavit J. Fügner, první starosta Sokola, který ji této organizaci také věnoval. Sokol zde začal cvičit od konce roku 1864. V roce 1865 se zde uskutečnily první šibřinky, neboli sokolský maškarní bál. Po smrti Fügnera zde bydlel Dr. M. Tyrš. Další dům, Zlatý orel, čp. 572, stojí na nároží ulice Žitné. Čistotě ulic se věnovala velká pozornost. Uprostřed vidíme hadici napojenou na hydrant, vpravo metaři zametají zřejmě již pokropenou část ulice.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. E. ČÍŽEK, 1899

416 - Mezibranská ulice

Pohled do celého průběhu Mezibranské ulice od Žitné k Václavskému náměstí. Svůj příhodný název dostala podle své polohy mezi dvěma bránami - Koňskou a Žitnou, které stály v novoměstských hradbách. Ty probíhaly v linii domů vpravo. Třípatrové činžovní domy na snímku, postavené po roce 1880, čp. 1579 a 1575, patřily v té době k vysokému obytnému standardu. Blok zakrývá Čelakovského sady s muzeem. V pozadí na rohu václavského náměstí vidíme dům čp. 812, postavený přibližně v téže době. Domy po levé straně - viz obr. 417. V popředí snímku zatáčela tramvaj, již elektrická, vpravo do Žitné ulice. Po obou stranách vidíme stanoviště veřejných posluhů, čekajících na zákazníky. (Tato profese byla v monarchii velmi rozšířená.) Tito posluhové s červenými čepicemi s čísly, vždy přesní a spolehliví, přepravovali náklady všeho druhu, včetně spěšných dopisů, vzkazů atp.

FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. FOTOGRAF E. J. KABÁT, VESELÍ-MEZIMOSTÍ. 1901

417 - Západní strana Mezibranské ulice

V pohledu z přední rampy Muzea království Českého. Na snímku vidíme převážnou část jednostranné zástavby ulice, která začíná nejstarším domem vpravo na nároží Václavského náměstí, končí u Žitné ulice a plynule navazuje na Sokolskou (viz obr. 416). Ostatní domy v bloku jsou novější, postaveny v rozmezí let 1840-1895. Povšimněme si ještě snížené úrovně vozovky, která nejspíš měla zmírnit stoupání terénu pro povozy. Přesto se tu ale koňka neobešla bez přípřeže, tj. zapřažení dalšího koně s jezdcem (vůz vlevo). Stoupání začínalo již v horní třetině Václavského náměstí, kde se kůň připřahal a koňka pokračovala se třemi tahouny až na Královské Vinohrady. Vpravo vidíme detail krásně tvarovaného litinového sloupu se dvěma lucernami plynového osvětlení.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. E. ČÍŽEK, KOLEM 1899

nahoru  2  3