Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   Nové Město 3/3

487 - Pohled od Plodinové burzy na starou zástavbu západní části
Senovážného náměstí

Náměstí bylo založeno roku 1348 na části osady Chudobice jako hlavní náměstí dolního Nového Města určené trhům se senem a obilninami. V roce 1896 bylo přejmenováno na Havlíčkovo. Nižší věž patří kostelu sv. Jindřicha z 2. poloviny 14. století, vyšší je zvonice. Kolem byl až do roku 1787 hřbitov, před nímž končila ulice Jindřišská, teprve od roku 1827 vedená na náměstí mezi zvonicí a kostelem (viz obr. 493). Vlevo stojí dům čp. 976, bývalá stará škola, později hostinec. Ve velkém domě uprostřed sídlí policejní komisařství. Mezi zvonicí a komisařstvím je jakoby vklíněn patrový přístavek (čp. 32) s velkou a známou špeditérskou a zasilatelskou firmou F. Kocourka. Pozoruhodné je, že k zvládnutí jistě složité agendy zahrnující celou monarchii postačil téměř přehlédnutelný objekt.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1905

488 - Pohled na Senovážné náměstí od východu na jeho rozšiřující
se západní část

Vlevo na ploše náměstí vidíme před zvonicí, na rozdíl od předchozího snímku, celou skupinu domů včetně nízkého jednopatrového domu městského úřadu vážního a tržního, neboli senné váhy, čp. 979. Pohled na dům bohužel částečně zakrývá plynový kandelábr, jinak bychom lépe viděli na vůz s fůrou sena, který se možná právě váží. Uprostřed v pozadí je dům U tří jezdců s tympanonem, čp. 869, patřící k starší zástavbě na náměstí, na jehož místě bude v roce 1907 postaven hotel téhož jména od J. Zascheho. Vpravo za nárožním domem s věžičkou, čp. 995, je skryta Plodinová burza (viz obr. 490). Pravostranná zástavba, kromě dvou novějších domů - prvního a třetího zleva, pochází přibližně z let 1840-1860. Vlevo na rohu Jerusalémské ulice stojí dům U Linků, čp. 977.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900

489 - Palác Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického
na Senovážném náměstí

Celý komplex nových budov spojený patrovým přístavkem se svatojindřišskou zvonicí byl postaven na místě již zmiňované skupiny domů v letech 1911-1912 podle projektu J. Zascheho a T. Fischera. Spolek založený v roce 1861, s prvním sídlem v Panské ulici, byl vzájemnou pojišťovnou 235 cukrovarů na území Rakouska-Uherska. Pojištěný majetek činil 526 milionů zlatých (údaje z roku 1898). První zleva je dům čp. 978 - od roku 1878 sídlo vzájemně pojišťovací banky Slávia, založené v roce 1869. Banka nechala dům v roce 1901 zrekonstruovat, fasádu v secesním slohu navrhl B. Bendelmayer. Slávia nabízela životní pojistky a také pojišťění proti požárům a krupobití. Měla filiálky po celém Rakousku-Uhersku a její popularita kulminovala v období 1. republiky. Druhý dům zleva má čp. 977. Oba domy, několikrát přestavěny, stojí dodnes.

SVĚTLOTISK. V. KRÁTKORUKÝ, 1914

490 - Pohled na budovu Plodinové burzy, n.čp. 866, na Senovážném náměstí

Burza byla založena ke zvelebení obchodní činnosti v oboru zemědělských komodit a otevřena v roce 1894. Členem burzy se mohl stát každý, kdo plodiny vyráběl anebo s nimi obchodoval a opatřil si burzovní kartu, která stála 25 zlatých ročně. Hlavní burzovní dny se konaly dvakrát týdně. Novorenesanční budovu postavila firma Jechenthal & Hněvkovský nákladem 400 tisíc zlatých (včetně zařízení) na základě výsledků soutěže, které se pravděpodobně zúčastnil i B. Ohmann, ale jeho projekt nebyl realizován. K výslednému řešení se dospělo kombinací několika soutěžních návrhů. V budově se nacházela kavárna a České obchodní muzeum, založené v roce 1896, s vystavenými vzory importovaného zboží. Dům U Strnisků, čp. 995, na nároží ulice Senovážné (vpravo), přišel o svou věž při pozdějším zvýšení o jedno patro.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1897

491 - Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I.

Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. v Jerusalémské ulici, postavená k 50. výročí jeho panování. Byla vybudována v letech 1904-1906 v maurském slohu podle projektu V. Stiassného a A. Richtera, pro již početnou židovskou komunitu na Novém Městě. Nad hlavním vchodem visí kovová tabule s reliéfním textem: "Nemáme všichni jednoho otce? Nestvořil nás jeden Bůh?". Předtím zde stál dům se sídlem Izraelského spolku synagog v Praze. Reprodukovaný exemplář je dokladem toho, že snímky objektů se na pohlednicích objevovaly dokonce někdy i před jejich dokončením. Průčelí synagogy je hotové, ale hlavní vchod je ještě v dřevěném bednění s dvířky a informačními tabulkami o stavbě. Pohlednice prošla poštou 8. listopadu 1907. V té době již byly dokončeny také interiéry, jak o tom svědčí další známá dvouzáběrová pohlednice, vydaná v témže roce.

SVĚTLOTISK. 1907

492 - Bolzanova ulice v pohledu od Sadové silnice k Senovážnému náměstí

Po zbourání městských hradeb, které tudy probíhaly, byl vybudován Městský sad (vlevo je jeho část) a v 80. letech 19. století řada domů vpravo. Zcela vlevo před domem čp. 987 stála Nová či Vídeňská brána, z níž vedla silnice na Vídeň. Hypotéční banka uprostřed záběru stojí na Senovážném náměstí za křižovatkou ulic Mariánské a Bolzanovy. Byla postavena v letech 1889-1890 v novorenesančním slohu podle projektu A. Wolfa. Na jejím místě byly kasárny, logicky umístěné poblíž brány a hradeb. V revolučním roce 1848 sem vtrhl rozvášněný dav, který si potřeboval opatřit zbraně. Kasárny byly současně s hradbami v letech 1874 až 1875 zbořeny. Za bankou ještě stojí vojenské pekárny a zásobárny - jejich místo zaujaly po roce 1902 secesní činžovní domy. Dvoupatrový nárožní dům před bankou byl vystřídán v roce 1908 budovou Pražské železářské společnosti od J. Zascheho.

SVĚTLOTISK. KOLEM 1900

493 - Severovýchodní závěrečný úsek Jindřišské ulice se Svatojindřiškou zvonicí

Věž zvonice byla postavena v letech 1472-1476, několikrát přestavována a v roce 1879 regotizována J. Mockerem. Věž stojí přímo v ose ulice a proto Jindřišká pokračuje kolem zvonice vpravo podstatně zúžená. Na místě dvou domů zleva s klasicistními fasádami stály původně čtyři starší objekty. První z nich, čp. 1308, na rohu Panské bude v roce 1924 přestavěn a zvýšen podle návrhu J. Gočára. Na místě druhého, čp. 889, bude v roce 1925 postavena budova banky od P. Janáka. Uprostřed řady domů vpravo s obloukovým štítem stojí Harrachovský palác, čp. 939, s pozdně rokokovou fasádou z let 1765-1770. Ulicí jezdila od roku 1883 koňka, která po postavení Palackého mostu (1878) spojovala Nové Město se Smíchovem.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899

494 - Početný dav čekající na zprávy před budovou redakce listu Prager Tagblatt v Panské ulici, n.čp. 1480, postavenou v roce 1906

Snímek pochází zřejmě z doby krátce po zavraždění následníka trůnu Ferdinanda d’Este v Sarajevu, kdy se události začaly dramaticky vyvíjet a měnit hodinu od hodiny. Velké listy na situaci reagovaly několika zvláštními vydáními denně. Zejména muže zajímalo, dojde-li k vypuknutí války anebo se situace vyřeší diplomatickými prostředky (probíhala dlouhotrvající výměna telegramů mezi ruským carem a německým císařem, nabádajících k vzájemné zdrženlivosti). Davem se snaží projet fiakr, zatímco u chodníku stojí vůz, zavážející v horkém červencovém dni led do okolních restaurací a domů. V ulici se nachází několik šlechtických paláců - odtud pochází název Panská.

AUTOTYPIE. UNIE PRAHA, 1914

495 - Budova C. a k. poštovního a telegrafního ředitelství v Jindřišské ulici

Ve 14. století zde měl dům s velkou botanickou zahradou lékárník Angelo z Florencie. Po roce 1736 tu byl postaven klášter celestinek s kostelem a po jeho zrušení objekt přeměněn na tabákovou továrnu. Budova pošty vybudovaná v letech 1871-1874 dostala na konci 19. století novorenesanční fasádu a v roce 1901 i známou dvoranu, vzniklou zasklením dvora, s alegorickými malbami Poštovnictví a Dopravy od K. V. Maška. V objektu v březnu roku 1899 uvedli do provozu potrubní poštu, která funguje dodnes. Naproti poště stojí rozsáhlý dům U tří placů, čp. 900. Kolem roku 1900 zde byla Národní tiskárna, redakce časopisů Hlas národa, Pražského ilustrovaného kurýra a také německá reálka.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ LEDERER & POPPER, KOLEM 1904

504 - Průhled Jezdeckou ulicí od Hybernské

Název získala ulice po jezdeckých kasárnách, které stály na nároží Poříčské třídy (v pozadí vlevo) přibližně do roku 1884. Výstavba nádraží Státní dráhy (vpravo) znamenala pro celou oblast radikální změnu. Dosud klidná, nesouvisle zastavěná ulice se rázem změnila v komunikaci plnou chodců a povozů. Mezi restaurační budovou na nároží Hybernské a dvoupatrovou příjezdovou budovou vidíme, jakým způsobem byla prodloužena zastřešená nádražní dvorana až na úroveň průčelí obou objektů. Zleva Lannův dům, čp. 1030 (viz též obr. 503), postavený na místě původních dvou domů kolem roku 1860, s romantizujícími novogotickými prvky, vybudovaný pro V. Lannu, úspěšného podnikatele staveb železničních a průkopníka lodní dopravy v Čechách, ale také proslulého sběratele a mecenáše umění. Za jeho domem stojí dva hotely, Royal a Monopol.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1901

505 - Hotel Royal, čp. 1029, naproti vchodu do nádražní dvorany v Jezdecké ulici

Původně jednopatrový objekt byl v letech 1837-1838 klasicistně přestavěn a v roce 1845, v souvislosti s vybudováním nádraží, zvýšen na dvoupatrový a v celém prvním patře zřízena přepychová kavárna U nádraží. Kavárna byla vybudována a zařízena nákladem 40 tisíc zlatých v maurském slohu, s krásnými štukovými interiéry a stropem zdobeným malbami. Ten podpíralo 12 litinových sloupů, na jejichž nosných kamenech byly namalovány výjevy z Tisíce a jedné noci. Celkový dojem dotvářely meziokenní zrcadla, nábytek od Eyblera, dva bazény s fontánou a zlatem zdobené tapety. Součástí kavárenského prostoru byl kulečníkový salon, čítárna a herna. Tímto podnikem a jeho koncepcí zahájili majitelé Š. a J. Heichenwalderovi novou éru pražského kavárnictví. V roce 1875 byla kavárna zrušena, v celém domě zřízen hotel a v přízemí restaurace s výčepem. Objekt byl patrně ve 20. letech zvýšen o další patro a v roce 1958 v něm zřízeno podloubí.

SVĚTLOTISK. F. PEČENKA, KOLEM 1906

507 - Pohled na střední úsek Poříčské třídy od východu k západu

Název ulice byl odvozen od rozsáhlé osady Poříčí, nacházející se přibližně v prostoru mezi linií stejnojmenné ulice a vltavským břehem. Po založení Nového Města se osada ocitla mezi staroměstskými a novoměstskými hradbami. Stará zástavba v této části ulice je zatím jen ojediněle narušena vyššími domy z konce 90. let 19. století. Zleva monumentální dvojdům, zvaný Bondyho, n.čp. 1933 a 1934, projektovaný J. Fantou a postavený v roce 1902 na místě původního domu U zeleného stromu. Ten stál na části parcely čp. 1050, která zasahovala až k ulici Na Florenci. Na místě dalšího domu na snímku vyroste v budoucnu moderní budova České typografie, n.čp. 1022. Červený dům v pozadí je pivovar U Rozvařilů, čp. 1047, za ním pivovar U Bucků, čp. 1046 (viz obr. 510). Zprava na nároží Biskupské ulice je klasicistní dům U Kaprů, čp. 1064 - dnes na jeho místě stojí moderní hotel Central. Protější dům Zlatý lev má na nároží své domovní znamení - lví hlavu na dvou tělech.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. ZUNA, KOLEM 1906

508 - Východní část Poříčské třídy z křižovatky ulic Na Florenci a U ratejny

Snímek z počátku 20. let dokumentuje stejnou zástavbu jako předchozí, s výjimkou již stojící Legiobanky v pozadí. Druhý dům zleva stojí dodnes a právě prochází důkladnou rekonstrukcí. Třetí, U Dědků, n.čp. 1053, s arkýřem, zvaný též Vysoký, byl jedním z prvních čtyřpatrových v ulici (postaven v 90. letech 19. století). V době pořízení snímku zde sídlila filiálka Americké banky. V původním starobylém domě U Dědků byl v 18. století nejhezčí pražský taneční sál, kde se ještě počátkem 19. století pořádaly bály. Potom sál s hostincem zpustl a stal se útulkem proletariátu. Bondyho dům (se dvěma špičkami) byl v meziválečném období podstatně změněn - sochy a štíty byly odstraněny a dům byl zvýšen o tři patra.

BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. FIRMA J. B. P., KOLEM 1923

509 - Snímek z křižovatky Poříčské třídy (po níž jede tramvaj), Zlatnické (vlevo)
a Jezdecké (vpravo)

Objektiv zachycuje protáhlý oblouk východního úseku třídy a jeho zajímavý pouliční ruch. V této části převládá ještě stará zástavba. Zprava na nároží Jezdecké ulice stojí rozsáhlý dům čp. 1044 z konce 18. století. Předtím zde stály dva středověké domy, které vyhořely. Dům má velký dvůr, který využívala kromě jiných také firma s výrobou a skladem nábytku, jak o tom svědčí velká reklama na nároží. Všechny výkladce včetně vrátní a ploch pro reklamy jsou starobylé. (Objekt, pečlivě zrestaurovaný, stojí dodnes. Další dům, čp. 1045, na svou rekonstrukci teprve čeká.) Vlevo na rohu Zlatnické stojí dům čp. 1072, s dlouhým průčelím do Poříčské třídy (viz také obr. 510). Na jeho místě bude v letech 1913-1916 postavena budova hotelu Imperiál s interiéry zdobenými keramickými obklady s asyrskými a babylonskými motivy.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, 1903

510 - Poříčská třída

Pohled přibližně od jejího středu, od hostince U bílé labutě k Josefskému náměstí. Zprava dům čp. 1068, v němž byl známý restaurant a kabaret U bílé labutě. Jednou týdně se zde konaly koncerty od 19 hodin - vstup byl volný. Po zboření domu byl na jeho místě v letech 1938-1939 postaven pro firmu Brouk & Babka obchodní dům Bílá labuť. Do prvního patra jezdily pohyblivé schody, dlouhou dobu jediné v Praze. Poslední nízký dům v řadě na nároží Zlatnické ulice je Černý orel, čp. 1072. Zleva část domu čp. 1047 - starý pivovar U Rozvařilů, později až do poloviny 30. let známý pražský kabaret. Na jeho místě byl postaven moderní objekt, v podzemí se známým divadlem E. F. Buriana (dnes Archa). V pečlivě zrekonstruované budově dnes sídlí Česká obchodní banka. V dalším domě U Bucků, čp. 1046, byl další známý pivovar s lidovou hospodou a od roku 1869 „první český tingl tangl“ - zpěvní síň pražských lidových zpěváčků. V letech 1921-1923 zde byla postavena budova Legiobanky dle projektu J. Gočára.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, KOLEM 1903

511 - Pohled do Poříčské třídy z křižovatky u parku na Poříčí

Chodci v popředí přecházejí ulici Na Florenci (vlevo), která zde končí. Na druhé straně (vpravo mimo záběr) pokračuje komunikační linie k Těšnovu a k Helmovským mlýnům u řeky ulicí U ratejny. Podél této linie také do roku 1874 probíhaly barokní hradby, přičemž mezi nimi a domy byla jen úzká ulička. Vlevo je nárožní klasicistní dům U Dundrlů, čp. 1055, s obchodem K. Papíka se smíšeným zbožím - vedle lahůdek, vína, rumu, čaje a kávy prodával zároveň tabák, papír a všudypřítomné pohlednice. Dům byl ve 20. letech nahrazen čtyřpatrovou novostavbou. Další, dvoupatrový dům U člověků (viz také obr. 508), prochází v současné době rekonstrukcí.

SVĚTLOTISK. K. PAPÍK, 1902

512 - Poříčská třída od Josefského náměstí k ústí Zlatnické ulice

Zleva je zeď klášterní zahrady, za ní jízdárna Josefských kasáren, dále dvoupatrový dům - hotel U císaře rakouského, čp. 1076, postavený na místě tří středověkých domů. Čtyřpatrová budova s kopulí, stojící na místě dvou středověkých domů, je Bílá bota, n.čp. 1075, sídlo Úrazové pojišťovny dělnické království Českého s knihkupectvím R. Ryšavého v přízemí. Následuje hotel Anglický dvůr, dříve hostinec U zeleného vola a na rohu Zlatnické ulice dům U jelena (s vížkou), n.čp. 1073. Zprava vidíme klasicistní dům U Klebelsbergů s balkonem, čp. 1035 - bývalou poštu. Na boční stěně tohoto domu (viz obr. 513), dnes zastavěné novostavbou, se v meziválečném období každý týden objevovaly obrovské poutače, propagující filmové premiéry, malované významným českým grafikem a malířem F. Tichým, obdivované při každém zavěšování davem přihlížejících.

LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. MONOPOL, 1910

513 - Pohled z kolejiště na Josefském náměstí směrem východním
do Poříčské třídy

Tudy vedla první trasa pražské koňky (1875) z Karlína přes Poříčskou třídu, Josefské náměstí, ulicí Na příkopě a Ferdinandovou třídou k Národnímu divadlu, kde u řetězového mostu končila. V době pořízení snímku zde již jezdila elektrická tramvaj. S velkoměstským ruchem a vyššími domy, vlastně v centru Prahy, kontrastuje jakoby zapomenuté nízké stavení vpravo, pocházející ze staré zástavby a připomínající venkovský domek. Než byl zbořen, jeho průčelí bylo ještě nějaký čas, dokonce i mezi okny, využíváno jako levná plakátovací plocha. Ta pokračovala i na zdi s portálem a končila na boční straně domu čp. 1035 u kiosku s občerstvením (viz obr. 285). Uvedeným domem bylo možno projít, stejně jako bránou ve zdi, přes dvůr se stromovím až do Hybernské ulice.

SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1902

514 - Pohled z ulice Na Florenci

Směrem východním na Muzeum hlavního města Prahy a do Palackého ulice, směřující do Karlína. Z komplexu budov městského muzea zde jako první stál objekt s kopulovitou střechou, bývalý kavárenský pavilon v parku na Poříčí, čp. 1554, v němž byly od roku 1883 umístěny muzejní sbírky hlavního města Prahy. V letech 1896-1898 byla v jeho sousedství postavena nová muzejní budova v novorenesančním slohu, navržená A. Balšánkem dle náčrtu A. Wiehla. Z budovy vidíme část její zadní strany s apsidovitě řešenou střední částí. Bývalý pavilon sloužil potom jako depozitář muzea. V 70. letech byl zbořen v souvislosti s výstavbou severojižní magistrály. Koňka odbočovala v této části doprava k nádraží Státní dráhy a pokračovala Jezdeckou ulicí do Poříčské třídy. V pozadí jsou vidět dva oblouky Negrelliho viaduktu.

KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK 1898

1  2  nahoru

historie Vojtěšská čtvrť    pohlednice Vojtěšská čtvrť