487 - Pohled od Plodinové burzy na starou zástavbu západní části
|
488 - Pohled na Senovážné náměstí od východu na jeho rozšiřující
|
489 - Palác Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického
|
490 - Pohled na budovu Plodinové burzy, n.čp. 866, na Senovážném náměstíBurza byla založena ke zvelebení obchodní činnosti v oboru zemědělských komodit a otevřena v roce 1894. Členem burzy se mohl stát každý, kdo plodiny vyráběl anebo s nimi obchodoval a opatřil si burzovní kartu, která stála 25 zlatých ročně. Hlavní burzovní dny se konaly dvakrát týdně. Novorenesanční budovu postavila firma Jechenthal & Hněvkovský nákladem 400 tisíc zlatých (včetně zařízení) na základě výsledků soutěže, které se pravděpodobně zúčastnil i B. Ohmann, ale jeho projekt nebyl realizován. K výslednému řešení se dospělo kombinací několika soutěžních návrhů. V budově se nacházela kavárna a České obchodní muzeum, založené v roce 1896, s vystavenými vzory importovaného zboží. Dům U Strnisků, čp. 995, na nároží ulice Senovážné (vpravo), přišel o svou věž při pozdějším zvýšení o jedno patro. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1897 |
491 - Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I.Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. v Jerusalémské ulici, postavená k 50. výročí jeho panování. Byla vybudována v letech 1904-1906 v maurském slohu podle projektu V. Stiassného a A. Richtera, pro již početnou židovskou komunitu na Novém Městě. Nad hlavním vchodem visí kovová tabule s reliéfním textem: "Nemáme všichni jednoho otce? Nestvořil nás jeden Bůh?". Předtím zde stál dům se sídlem Izraelského spolku synagog v Praze. Reprodukovaný exemplář je dokladem toho, že snímky objektů se na pohlednicích objevovaly dokonce někdy i před jejich dokončením. Průčelí synagogy je hotové, ale hlavní vchod je ještě v dřevěném bednění s dvířky a informačními tabulkami o stavbě. Pohlednice prošla poštou 8. listopadu 1907. V té době již byly dokončeny také interiéry, jak o tom svědčí další známá dvouzáběrová pohlednice, vydaná v témže roce. SVĚTLOTISK. 1907 |
492 - Bolzanova ulice v pohledu od Sadové silnice k Senovážnému náměstíPo zbourání městských hradeb, které tudy probíhaly, byl vybudován Městský sad (vlevo je jeho část) a v 80. letech 19. století řada domů vpravo. Zcela vlevo před domem čp. 987 stála Nová či Vídeňská brána, z níž vedla silnice na Vídeň. Hypotéční banka uprostřed záběru stojí na Senovážném náměstí za křižovatkou ulic Mariánské a Bolzanovy. Byla postavena v letech 1889-1890 v novorenesančním slohu podle projektu A. Wolfa. Na jejím místě byly kasárny, logicky umístěné poblíž brány a hradeb. V revolučním roce 1848 sem vtrhl rozvášněný dav, který si potřeboval opatřit zbraně. Kasárny byly současně s hradbami v letech 1874 až 1875 zbořeny. Za bankou ještě stojí vojenské pekárny a zásobárny - jejich místo zaujaly po roce 1902 secesní činžovní domy. Dvoupatrový nárožní dům před bankou byl vystřídán v roce 1908 budovou Pražské železářské společnosti od J. Zascheho. SVĚTLOTISK. KOLEM 1900 |
493 - Severovýchodní závěrečný úsek Jindřišské ulice se Svatojindřiškou zvonicíVěž zvonice byla postavena v letech 1472-1476, několikrát přestavována a v roce 1879 regotizována J. Mockerem. Věž stojí přímo v ose ulice a proto Jindřišká pokračuje kolem zvonice vpravo podstatně zúžená. Na místě dvou domů zleva s klasicistními fasádami stály původně čtyři starší objekty. První z nich, čp. 1308, na rohu Panské bude v roce 1924 přestavěn a zvýšen podle návrhu J. Gočára. Na místě druhého, čp. 889, bude v roce 1925 postavena budova banky od P. Janáka. Uprostřed řady domů vpravo s obloukovým štítem stojí Harrachovský palác, čp. 939, s pozdně rokokovou fasádou z let 1765-1770. Ulicí jezdila od roku 1883 koňka, která po postavení Palackého mostu (1878) spojovala Nové Město se Smíchovem. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1899 |
494 - Početný dav čekající na zprávy před budovou redakce listu Prager Tagblatt v Panské ulici, n.čp. 1480, postavenou v roce 1906Snímek pochází zřejmě z doby krátce po zavraždění následníka trůnu Ferdinanda d’Este v Sarajevu, kdy se události začaly dramaticky vyvíjet a měnit hodinu od hodiny. Velké listy na situaci reagovaly několika zvláštními vydáními denně. Zejména muže zajímalo, dojde-li k vypuknutí války anebo se situace vyřeší diplomatickými prostředky (probíhala dlouhotrvající výměna telegramů mezi ruským carem a německým císařem, nabádajících k vzájemné zdrženlivosti). Davem se snaží projet fiakr, zatímco u chodníku stojí vůz, zavážející v horkém červencovém dni led do okolních restaurací a domů. V ulici se nachází několik šlechtických paláců - odtud pochází název Panská. AUTOTYPIE. UNIE PRAHA, 1914 |
495 - Budova C. a k. poštovního a telegrafního ředitelství v Jindřišské uliciVe 14. století zde měl dům s velkou botanickou zahradou lékárník Angelo z Florencie. Po roce 1736 tu byl postaven klášter celestinek s kostelem a po jeho zrušení objekt přeměněn na tabákovou továrnu. Budova pošty vybudovaná v letech 1871-1874 dostala na konci 19. století novorenesanční fasádu a v roce 1901 i známou dvoranu, vzniklou zasklením dvora, s alegorickými malbami Poštovnictví a Dopravy od K. V. Maška. V objektu v březnu roku 1899 uvedli do provozu potrubní poštu, která funguje dodnes. Naproti poště stojí rozsáhlý dům U tří placů, čp. 900. Kolem roku 1900 zde byla Národní tiskárna, redakce časopisů Hlas národa, Pražského ilustrovaného kurýra a také německá reálka. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. PRAVDĚPODOBNĚ LEDERER & POPPER, KOLEM 1904 |
Pražská potrubní poštaTelegramy, dopisy, dokumenty, ale i fotografie, svačiny či drobné předměty přepravovala léta v metropoli unikátní síť potrubní pošty. První městská potrubní pošta byla vybudována v Londýně v roce 1853 na základě vynálezů Denise Papina (1647–1714). Následovala další evropská města v pořadí Vídeň, Berlín a Paříž. V roce 1887 dorazila rychlá pneumatická pošta i do Prahy. Ministerstvo pošt a telegrafu ji zkoušelo pro služební účely celých 12 let. Plný provoz s přepravou telegramů a zásilek začal fungovat 4. března 1899. Ocelové roury potrubí mají vnitřní průměr 65 milimetrů, hliníkové pouzdro má vnější průměr 50 milimetrů a délku 215 milimetrů. Pracovní tlak vzduchu v potrubí je 0,4 až 0,6 atmosfér.V jednom pouzdře šlo přepravovat náklad o hmotnosti až 3kg a mohlo se pohybovat rychlostí až 36 km/h. Pohonné jednotky potrubní poštyKaždá trať potrubní pošty je vybavena vlastním pohonným agregátem, který je tvořen dmychadlem poháněným elektromotorem. Jedno dmychadlo obslouží maximálně tříkilometrový úsek trasy, takže na delších trasách musí být vloženo několik dmychadel. Dmychadlo musí umět reverzaci chodu a vytvářet tak do potrubí buď přetlak, nebo naopak podtlak. Dmychadla jsou k potrubí připojena T-články. Z obou stran je v potrubí ve vhodné vzdálenosti před T-článkem umístěn kontakt spínaný projíždějícím pouzdrem.Dmychadlo je nejprve v režimu sání, takže pouzdro nasává směrem k T-článku. Před jeho dosažením ovšem pouzdro sepne kontakt, který provede reverzaci dmychadla. Mezitím pouzdro svou setrvačností projede kolem T-článku. V momentě, kdy je za ním, působí na něj v tu chvíli již reverzované dmychadlo naopak přetlakem. Starší dmychadla byla lopatková (excentricky umístěná rotující lopatka ve válci o výšce 300 mm). Novější dmychadla používají rotující píst. Pražská potrubní pošta je dnes již jediný dochovaný systém městské potrubní pošty na světě. Ničivé povodně v roce 2002 ji vyřadily z provozu. Zdroj: cs.wikipedia.org Více informací na: cs.wikipedia.org |
504 - Průhled Jezdeckou ulicí od HybernskéNázev získala ulice po jezdeckých kasárnách, které stály na nároží Poříčské třídy (v pozadí vlevo) přibližně do roku 1884. Výstavba nádraží Státní dráhy (vpravo) znamenala pro celou oblast radikální změnu. Dosud klidná, nesouvisle zastavěná ulice se rázem změnila v komunikaci plnou chodců a povozů. Mezi restaurační budovou na nároží Hybernské a dvoupatrovou příjezdovou budovou vidíme, jakým způsobem byla prodloužena zastřešená nádražní dvorana až na úroveň průčelí obou objektů. Zleva Lannův dům, čp. 1030 (viz též obr. 503), postavený na místě původních dvou domů kolem roku 1860, s romantizujícími novogotickými prvky, vybudovaný pro V. Lannu, úspěšného podnikatele staveb železničních a průkopníka lodní dopravy v Čechách, ale také proslulého sběratele a mecenáše umění. Za jeho domem stojí dva hotely, Royal a Monopol. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, 1901 |
505 - Hotel Royal, čp. 1029, naproti vchodu do nádražní dvorany v Jezdecké uliciPůvodně jednopatrový objekt byl v letech 1837-1838 klasicistně přestavěn a v roce 1845, v souvislosti s vybudováním nádraží, zvýšen na dvoupatrový a v celém prvním patře zřízena přepychová kavárna U nádraží. Kavárna byla vybudována a zařízena nákladem 40 tisíc zlatých v maurském slohu, s krásnými štukovými interiéry a stropem zdobeným malbami. Ten podpíralo 12 litinových sloupů, na jejichž nosných kamenech byly namalovány výjevy z Tisíce a jedné noci. Celkový dojem dotvářely meziokenní zrcadla, nábytek od Eyblera, dva bazény s fontánou a zlatem zdobené tapety. Součástí kavárenského prostoru byl kulečníkový salon, čítárna a herna. Tímto podnikem a jeho koncepcí zahájili majitelé Š. a J. Heichenwalderovi novou éru pražského kavárnictví. V roce 1875 byla kavárna zrušena, v celém domě zřízen hotel a v přízemí restaurace s výčepem. Objekt byl patrně ve 20. letech zvýšen o další patro a v roce 1958 v něm zřízeno podloubí. SVĚTLOTISK. F. PEČENKA, KOLEM 1906 |
507 - Pohled na střední úsek Poříčské třídy od východu k západuNázev ulice byl odvozen od rozsáhlé osady Poříčí, nacházející se přibližně v prostoru mezi linií stejnojmenné ulice a vltavským břehem. Po založení Nového Města se osada ocitla mezi staroměstskými a novoměstskými hradbami. Stará zástavba v této části ulice je zatím jen ojediněle narušena vyššími domy z konce 90. let 19. století. Zleva monumentální dvojdům, zvaný Bondyho, n.čp. 1933 a 1934, projektovaný J. Fantou a postavený v roce 1902 na místě původního domu U zeleného stromu. Ten stál na části parcely čp. 1050, která zasahovala až k ulici Na Florenci. Na místě dalšího domu na snímku vyroste v budoucnu moderní budova České typografie, n.čp. 1022. Červený dům v pozadí je pivovar U Rozvařilů, čp. 1047, za ním pivovar U Bucků, čp. 1046 (viz obr. 510). Zprava na nároží Biskupské ulice je klasicistní dům U Kaprů, čp. 1064 - dnes na jeho místě stojí moderní hotel Central. Protější dům Zlatý lev má na nároží své domovní znamení - lví hlavu na dvou tělech. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. K. ZUNA, KOLEM 1906 |
508 - Východní část Poříčské třídy z křižovatky ulic Na Florenci a U ratejnySnímek z počátku 20. let dokumentuje stejnou zástavbu jako předchozí, s výjimkou již stojící Legiobanky v pozadí. Druhý dům zleva stojí dodnes a právě prochází důkladnou rekonstrukcí. Třetí, U Dědků, n.čp. 1053, s arkýřem, zvaný též Vysoký, byl jedním z prvních čtyřpatrových v ulici (postaven v 90. letech 19. století). V době pořízení snímku zde sídlila filiálka Americké banky. V původním starobylém domě U Dědků byl v 18. století nejhezčí pražský taneční sál, kde se ještě počátkem 19. století pořádaly bály. Potom sál s hostincem zpustl a stal se útulkem proletariátu. Bondyho dům (se dvěma špičkami) byl v meziválečném období podstatně změněn - sochy a štíty byly odstraněny a dům byl zvýšen o tři patra. BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. FIRMA J. B. P., KOLEM 1923 |
509 - Snímek z křižovatky Poříčské třídy (po níž jede tramvaj), Zlatnické (vlevo)
|
510 - Poříčská třídaPohled přibližně od jejího středu, od hostince U bílé labutě k Josefskému náměstí. Zprava dům čp. 1068, v němž byl známý restaurant a kabaret U bílé labutě. Jednou týdně se zde konaly koncerty od 19 hodin - vstup byl volný. Po zboření domu byl na jeho místě v letech 1938-1939 postaven pro firmu Brouk & Babka obchodní dům Bílá labuť. Do prvního patra jezdily pohyblivé schody, dlouhou dobu jediné v Praze. Poslední nízký dům v řadě na nároží Zlatnické ulice je Černý orel, čp. 1072. Zleva část domu čp. 1047 - starý pivovar U Rozvařilů, později až do poloviny 30. let známý pražský kabaret. Na jeho místě byl postaven moderní objekt, v podzemí se známým divadlem E. F. Buriana (dnes Archa). V pečlivě zrekonstruované budově dnes sídlí Česká obchodní banka. V dalším domě U Bucků, čp. 1046, byl další známý pivovar s lidovou hospodou a od roku 1869 „první český tingl tangl“ - zpěvní síň pražských lidových zpěváčků. V letech 1921-1923 zde byla postavena budova Legiobanky dle projektu J. Gočára. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, KOLEM 1903 |
511 - Pohled do Poříčské třídy z křižovatky u parku na PoříčíChodci v popředí přecházejí ulici Na Florenci (vlevo), která zde končí. Na druhé straně (vpravo mimo záběr) pokračuje komunikační linie k Těšnovu a k Helmovským mlýnům u řeky ulicí U ratejny. Podél této linie také do roku 1874 probíhaly barokní hradby, přičemž mezi nimi a domy byla jen úzká ulička. Vlevo je nárožní klasicistní dům U Dundrlů, čp. 1055, s obchodem K. Papíka se smíšeným zbožím - vedle lahůdek, vína, rumu, čaje a kávy prodával zároveň tabák, papír a všudypřítomné pohlednice. Dům byl ve 20. letech nahrazen čtyřpatrovou novostavbou. Další, dvoupatrový dům U člověků (viz také obr. 508), prochází v současné době rekonstrukcí. SVĚTLOTISK. K. PAPÍK, 1902 |
512 - Poříčská třída od Josefského náměstí k ústí Zlatnické uliceZleva je zeď klášterní zahrady, za ní jízdárna Josefských kasáren, dále dvoupatrový dům - hotel U císaře rakouského, čp. 1076, postavený na místě tří středověkých domů. Čtyřpatrová budova s kopulí, stojící na místě dvou středověkých domů, je Bílá bota, n.čp. 1075, sídlo Úrazové pojišťovny dělnické království Českého s knihkupectvím R. Ryšavého v přízemí. Následuje hotel Anglický dvůr, dříve hostinec U zeleného vola a na rohu Zlatnické ulice dům U jelena (s vížkou), n.čp. 1073. Zprava vidíme klasicistní dům U Klebelsbergů s balkonem, čp. 1035 - bývalou poštu. Na boční stěně tohoto domu (viz obr. 513), dnes zastavěné novostavbou, se v meziválečném období každý týden objevovaly obrovské poutače, propagující filmové premiéry, malované významným českým grafikem a malířem F. Tichým, obdivované při každém zavěšování davem přihlížejících. LAKOVANÝ BAREVNÝ KOMBINOVANÝ TISK. MONOPOL, 1910 |
513 - Pohled z kolejiště na Josefském náměstí směrem východním
|
514 - Pohled z ulice Na FlorenciSměrem východním na Muzeum hlavního města Prahy a do Palackého ulice, směřující do Karlína. Z komplexu budov městského muzea zde jako první stál objekt s kopulovitou střechou, bývalý kavárenský pavilon v parku na Poříčí, čp. 1554, v němž byly od roku 1883 umístěny muzejní sbírky hlavního města Prahy. V letech 1896-1898 byla v jeho sousedství postavena nová muzejní budova v novorenesančním slohu, navržená A. Balšánkem dle náčrtu A. Wiehla. Z budovy vidíme část její zadní strany s apsidovitě řešenou střední částí. Bývalý pavilon sloužil potom jako depozitář muzea. V 70. letech byl zbořen v souvislosti s výstavbou severojižní magistrály. Koňka odbočovala v této části doprava k nádraží Státní dráhy a pokračovala Jezdeckou ulicí do Poříčské třídy. V pozadí jsou vidět dva oblouky Negrelliho viaduktu. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK 1898 |
1 2 nahoruhistorie Vojtěšská čtvrť pohlednice Vojtěšská čtvrť |
Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i v trestním řízení.