Vznikl zbouráním celého bloku staré zástavby - tří domů na jižní straně Malostranského náměstí a dalších čtyř v Karmelitské ulici poblíž tržiště. V těchto místech Karmelitská vlastně končila (obr. 93). Na náměstí dále pokračovala jen úzkou tmavou uličkou pro pěší (obr. 97). V souvislosti s úmyslem spojit tramvajovou dopravou Smíchov (tehdy ještě pražské předměstí) s Malostranským náměstím a následně i s Holešovicemi bylo rozhodnuto tuto „zátku“ mezi náměstím a Karmelitskou, přibližně s klínovým půdorysem, odstranit.
Bourání uvedeného bloku se uskutečnilo ve třech etapách. V roce 1896 byly odstraněny dva domy na náměstí a dva v Karmelitské (U klíčů byl název dvou zbořených domů na parcele čp. 270 - jednoho na náměstí, druhého v Karmelitské). V takto vzniklém průlomu byly s jistým zpožděním položeny koleje pro tramvajovou dopravu. V první polovině roku 1901 tudy jezdila koňka a od 17. června již elektrické tramvaje. V druhé etapě, v roce 1904, došlo přes protesty kulturní veřejnosti ke zbourání renesančního Hrachovského domu, čp. 268, na náměstí. Pravděpodobně v roce 1907, či ještě později, pak zbývajících dvou domů, čp. 299 a 300. Po jejich odstranění mohly být přeloženy koleje tramvajové dopravy k západní straně průlomu do míst, kde před tím stály domy staré zástavby a na trasu, která je používána dodnes.
Část průlomu byla v letech 1912-1913 postupně zastavována novými domy tak, aby Karmelitská ulice v jejím závěrečném úseku před Malostranským náměstím byla přibližně stejně široká jako v celém jejím předchozím průběhu (čtvrtá etapa - viz obr. 99).
Veškerý obsah těchto webových stránek je chráněn autorským právem. Kopírování, rozšiřování či jakékoli jiné zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno. Porušení autorských práv a neoprávněné užití obsahu těchto webových stránek je postižitelné v občanskoprávním i v trestním řízení.