Staré pohlednice a dobové fotografie Praha   ulice Na Příkopě

V místech mezi Prašnou bránou a bývalou bránou sv. Havla (poblíž ulice Na můstku) se kdysi nacházel příkop jako součást středověkého opevnění, který odděloval Staré Město od Nového Města, založeného v roce 1348. Po vybudování novoměstských hradeb ztratilo staroměstské opevnění svůj význam a tato oblast se stala pustinou a zejména smetištěm. V té době byla již novoměstská strana u příkopu převážně zastavěna středověkými domy. Přibližně od 17. století se staroměstské hradby postupně bouraly a příkop se zasypával. Kolem roku 1760 na upraveném a srovnaném terénu mezi Starým a Novým Městem vznikla ulice Na Příkopě, která byla osázena lipami a začalo se jí říkat V alejích. Později se nazývala Ve starých alejích, na rozdíl od nových (mezi dnešním Národním divadlem a Jungmannovým náměstím), upravených roku 1780 a později přejmenovaných na Ferdinandovu třídu (dnešní Národní třída).

Již koncem 18. století se sem, na nové pražské korzo, soustředil společenský život a ulice se začala přeměňovat na jednu z hlavních tepen města. Ještě počátkem 19. století ohraničovaly staroměstskou stranu ulice Na Příkopě zčásti zdi zahrad a také uliční čára byla poněkud odlišná. Brzy však byly proluky zastavěny klasicistními domy. Ráz ulice začaly určovat kavárny, hotely a od 2. poloviny 19. století i banky. K oživení ulice přispělo zavedení plynového osvětlení roku 1847 a koňky roku 1875, nahrazené v roce 1899 elektrickou tramvají. V letech 1839-1870 se ulice Na Příkopě nazývala Kolovratská, na paměť hraběte F. A. Libštejnského z Kolovrat, jednoho ze zakladatelů Národního muzea, které tu sídlilo v letech 1845-1890 na rohu Nekázanky.

Zdejší kavárny mívaly ráz převážně německý nebo židovsko-německý, i když do nich „na noviny“ zašel nejeden český buditel. Čím byla totiž „Ferdinandka“ Čechům, tím byly Příkopy - Graben pražským němcům, kteří tu měli od roku 1875 své středisko v Německém kasinu (dnešním Slovanském domě). Poblíž se nacházelo i německé gymnázium s kostelem a klášterem piaristů. Nejlepší zdejší hotely hostily společnost z celého světa, včetně několika korunovaných hlav. Právě v ulici Na Příkopě vznikly jedny z prvních pražských pasáží a obchodních domů.

Ulice Na Příkopě byla a dodnes je finančním centrem Prahy. Usídlila se tu řada bank - tyto peněžní ústavy si většinou vybudovaly honosné budovy, které měly svým vzhledem přesvědčit zákazníka o své solidnosti.

Po zrušení ghetta se také do této ulice přistěhovala řada židovských kupců se svými rodinami a otevřeli si zde obchody. Tato první generace židovských obchodníků založila vlastně pozdější věhlas ulice jako obchodní třídy s nejproslulejšími pražskými obchody. Nejluxusnější prodejny nabízely většinou zahraniční zboží. Tuto pověst získala ulice Na Příkopě zejména po roce 1900, kdy zde již působila převážně druhá generace těchto zbohatlých židovských obchodníků.

pohlednice ulice Na Příkopě