Staré pohlednice a dobové fotografie Praha Malá Strana 2/3
50 - Poslední úsek ulice Pod Bruskou
Nazývaný Myší díra, stoupající od prvního ohybu Chotkovy silnice k severu. Vzadu u sloupu navazuje na uličku pěší stezka vedoucí k Chotkovým sadům, na Letenskou pláň a do Dejvic. V době, kdy na severní straně Prahy stály ještě hradby a neexistovala Chotkova silnice, byla ulice Pod Bruskou a pokračující zmíněná stezka značně frekventovaným skalním průsmykem, kterým procházela hlavní severní komunikace přes Píseckou bránu z města ven. Zprava vidíme tři malebné domky, Červený jelínek, čp. 135, dále čp. 136 a 137 s hostincem V balónu. Domky přesahují uliční čáru a připomínají pražská dřevěná stavení z dávných dob s rozličnými výstupky a sklepy do ulice. Na místě domů po levé straně stojí dnes přepychový hotel Hoffmeister. V místě spodní části záběru stála v údobí 1588-1829 starší Písecká brána. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. KOLEM 1912 |
51 - Západní část Letenské ulice poblíž Malostranského náměstí,
|
52 - Část Letenské ulice v pohledu od jejího ústí do Lužické směrem západním
Uprostřed v pozadí je vysoká zeď a vchod do zahrady Valdštejnského paláce. Nad zdí jsou vidět věže katedrály sv. Víta. Tramvaj zde jezdila na trase Výstaviště - Malostranské náměstí - Smíchov jen jedním směrem. Zpět se vracela severně situovanou Valdštejnskou ulicí (viz obr. 59). Obě ulice byly úzké a klikaté a proto jednokolejné. Vlevo jsou šlechtické domy: Windischgrätzův, čp. 119, z 18. století, za ním Thurn-Taxisův ze 17. století. Zprava, s plechovým orlem na zdi, erární dům čp. 123, kde se od 80. let 19. století vystřídalo několik úřadů. SVĚTLOTISK. F. J. JEDLIČKA, KOLEM 1908 |
53 - Druhá budova Klarova ústavu slepců
Ústav založil v roce 1832 prof. A. Klar, původně pro čtyři chovance. První budovu ústavu na Klárově nechal vybudovat syn zakladatele Alois v letech 1836 až 1844. Ta z kapacitních důvodů přestala časem vyhovovat, a tak se počátkem 20. století přikročilo ke stavbě budovy druhé. Nárožní objekt na trojúhelníkovém pozemku proti Strakově akademii postavil A. Möse dle plánů Dr. J. Piskače v letech 1906-1908. Na rozdíl od jiných domů z té doby má secesních prvků poskrovnu. Jde spíše o směsici historizujících slohů, které byly použity např. při výstavbě domů v Mikulášské třídě. V budově se třemi trakty byla vybudována mj. slavnostní síň a zimní plovárna pro potřebu ústavu a k pronajímání. Po zrušení sousedních kasáren v roce 1930 se budova ocitla na nároží nově vzniklé ulice U Bruských kasáren a ulice Pod Letnou. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. J. BLAŽEK, 1910 |
54 - Kasárny v Brusce - objekt čp. 132 v ulici Pod Bruskou
Správně by ale mělo být nad Bruskou, neboť název pochází od potoka Brusky (či Brusnice), který teče v podzemí. V dobách, kdy Bruska tekla ještě na povrchu, byl zde od roku 1599 mlýn, jatky a pivovar. Později, za Marie Terezie, tekla Bruska v úseku Jelení příkop - Vltava (přes dnešní Klárov) již v podzemí. V té době tu byly vojenské dílny, potom kasárny pluku č. 28. Kasárny zbořili v roce 1930, na jejich místě je dnes jedna z měníren Dopravních podniků hl. města Prahy pro přeměnu střídavého proudu na stejnosměrný, který používají tramvaje. Nízká budova vpravo, čp. 149, byla rovněž v majetku vojenské správy. Nad ní je vížka starého Klarova ústavu slepců. SVĚTLOTISK. K. BELLMANN, 1900 |
55 - Ulice Pod Bruskou - pohled severním směrem
Vlevo přízemní budova čp. 149, původně královská vápenice a cihelna z roku 1612, od roku 1779 vojenská zásobárna. Koncem 19. století zde sídlila C. a k. vojenská hospodářská komise. Budova byla zbořena v roce 1924. Vpravo vidíme část Klarova ústavu slepců, čp. 131. Empírovou budovu z let 1836-1844 postavil V. Kulhánek. K severovýchodnímu rohu budovy přiléhá velký portál vjezdu na dvůr ústavu. Za ním jsou kasárny, čp. 132, v té době sídlo části pluku č. 28, založeného roku 1698. Pluk používal až do roku 1915 jméno italského krále Humberta. Nejznámější však byl pod jménem Pražské děti. Pod tímto názvem proslul zejména v období 1. světové války tím, že v roce 1915 za nevyjasněných okolností jeho část přešla na ruskou stranu. Poté byl pluk rozhodnutím císaře rozpuštěn a jeho prapor uložen do muzea. Poslední jednotka pluku ještě před svým rozpuštěním nasazená na italské frontě však projevila v bojích takovou statečnost, že císař změnil své původní rozhodnutí a pluk byl na jaře roku 1916 obnoven. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. KOLEM 1902 |
56 - Tomášská ulice v pohledu od Malostranského náměstí k severu
Patří k ulicím ležícím téměř v rovině, což je na Malé Straně neobvyklé. Spojuje dvě náměstí - Malostranské a Valdštejnské. Její strany jsou vzhledově odlišné - západní stranu na rozdíl od východní lemuje po celé délce podloubí. Zprava dům U zlatého jelena, čp. 26, patří k nejvýznamnějším malostranským barokním domům. Nad vchodem je sousoší sv. Huberta s jelenem od F. M. Brokoffa, průčelí a barokní úpravy jsou dílem K. I. Dientzenhofera. V domě bylo stavební klempířství J. Koprnického. Domy na levé straně ulice pocházejí vesměs ze 14. století. Nejbližší objekt s podloubím, čp. 518, byl po roce 1836 v majetku Šternberků. Téměř na konci této strany ulice stojí dům čp. 15, kde žil a zemřel malíř a grafik V. Morstadt (1802-1875), autor mnoha známých pražských vedut. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. 1910
|
57 - Ledeburský palác
Nebo též Trauttmannsdorfský, čp. 162, na Valdštejnském náměstí. Jde o pozdně barokní rozložitou stavbu se dvěma vjezdy a zajímavě řešenou střechou s vysokými komíny, od roku 1898 krytou břidlicí. Nad ní je dobře vidět část jižního traktu Pražského hradu. Vpravo za palácem, již v ulici Valdštejnské, stojí dva úzké domy, U zlatého slunce a Kastelmurovský. Zcela vpravo vidíme nároží raně barokního Valdštejnského paláce. Vlevo roh Aldringenského, nebo též Aueršperského paláce s podloubím, čp. 16 - poslední dům na západní straně Tomášské ulice. Tehdejší majitel, kníže K. V. Aueršperk, prodal palác v roce 1904 Zemskému výboru k rozšíření úřadoven sněmovny. FOTOGRAFICKÁ POHLEDNICE. SNÍMEK KOLEM 1899. Z. REACH, KONEC 20. LET |
58 - Pivnice U Schnellů, čp. 27, na rohu ulic Tomášské (vlevo) a Letenské
Jde o renesanční dům, barokně přestavěný v roce 1787, kdy ho koupil O. Schnell. Proslul svou plzeňskou pivnicí a vinárnou, která dodnes patří k nejznámějším. Za ní, v Tomášské ulici, stojí dům U zlatého jelena. Vpravo v Letenské ulici vidíme trojlodní chrám sv. Tomáše, který patří k největším pražským chrámům. Původně gotický kostel byl dokončen v roce 1379. Značně utrpěl válkami husitskými - po nich byl dlouho opravován. V roce 1723 po úderu blesku vyhořel. Barokní úprava je dílem K. I. Dientzenhofera. Na začátku Tomášské ulice stojí městský strážník s typickým kloboukem s kohoutími pery. Podle nich se strážníkům lidově říkalo „chlupatí.“. KOLOROVANÁ AUTOTYPIE. HUSNÍK & HÄUSLER, 1899 |
59 - Valdštejnská ulice po dešti
Malíř stál přibližně v polovině délky ulice a díval se směrem západním. Vlevo zeď zahrady Valdštejnského paláce s vchodem a částí jeho severovýchodního traktu. Vpravo pozdně barokní Fürstenberský palác, čp. 153, dnes polské velvyslanectví. Byl vystavěn v letech 1743-1760 pro hraběte Netolického. Zahrada tohoto paláce, terasovitě stoupající až k hradu, patří v Praze k nejhezčím. V zákrytu za Fürstenberským stojí palác Kolovratský, dnes ministerstvo kultury, dále vchod do zahrady Kolovratské a rozložitý dům U tří králů, čp. 158, s vysokým barokním portálem. Nad ním se tyčí hlavní jižní věž katedrály sv. Víta. Ulicí se vinou koleje jednosměrné tramvajové dopravy (viz text u obr. 52). ČTYŘBAREVNÁ AUTOTYPIE. DLE AKVARELU J. ŠETELÍKA, KONEC 20. LET. V. KRÁTKORUKÝ, KOLEM 1930 |
60 - C. a k. vojenská plovárna u malostranského břehu za Železnou lávkou
Železnou lávku v roce 1809 založil milovník koupání setník Arnošt z Pfuolu. V Rakousku byla nejstarší - vídeňská založena až v roce 1812 (berlínská v roce 1817). Sloužila především vojákům k výuce plavání. Koupali se zde i civilisté, avšak pro časté hádky a spory si později zřídili Občanskou plovárnu o něco dál po proudu řeky. Původní plovárna byla položena a připevněna na několika ukotvených lodích, zatížených čtyřmi děly a železnými koulemi. Navzdory tomu plovárnu v roce 1824 odplavila povodeň až k Roztokám. Místní obyvatelé si okamžitě rozebrali pruhované koupací oděvy z kabin, v nichž otcové dělníci a děti oděni po dlouhý čas chodíce strakatě vypadali (V. Krolmus). Ve 40. letech 19. století se zde konala plavecká cvičení za doprovodu vojenské hudby. V oblibě byly i tak kuriózní hry, jako plavání v plné vojenské výstroji nebo vynášení dělových koulí ze dna řeky. Všichni se zřejmě dobře bavili až do roku 1846, kdy při léto kratochvíli utonul kníže B. Rohan. KOLOROVANÝ SVĚTLOTISK. LEDERER & POPPER, 1902 |
1 nahoru 3 |
